Avengers: Age of Ultron

Nikdy jsem ani na zlomek vteřiny nepochyboval o tom, že by si všichni ti zdatní členové nepřemožitelné ligy Avengers hravě neporadili s jakoukoliv formou nepřátelské inteligence, kterou jim ze švihlého leporela pro nerdy upletli zfetovaní scenáristé na houbičkách. A až bude ve trojce Rocco Siffredi během pracovního nasazení experimentovat s molekulárním zvětšovačem, vymkne se mu to a město přepadne obří, geneticky zmutovaná, spektakulární kunda, co bude šukat mrakodrapy, zaplavovat ulice poševním výtokem a pohlcovat zbohatlé staříky, tak věřím, že i tehdy se budeme moci spolehnout na epickou synchronicitu legendární suity moderních hrdinů, kteří se na ní zkušeně prostřídají a nakonec ji udolají, takže si píča dá cigárko a usne. Ačkoliv v tomto aspektu militantního konsensu jednoznačně vynikají, tak věřím, že u jiných banálních interakcí, ve kterých zase excelujeme my, běžní lidští smrtelníci se superschopností sníst pětadvacet topinek s Ďábelskými tousty pod pět minut, to vždycky spolehlivě poserou. Nastiňme si názorně situaci, kdy si naše parta neohrožených Avengerů po vymýcení mimozemské invaze hyperinteligentních antropomorfních humanoidů odskočí do Mekáče na big mac, protože jim po té nepřehledné přeplácané digiakci krapet vyhládlo. První trapas nastává hned při objednávce, poněvadž kapitán Amerika je příliš hrdý na to, aby poslouchal nějakou nevyučenou kadeřnici za pultem a tak si odmítá vzít na jídlo tác. Nakonec mu Thor vysvětlí, aby ze sebe laskavě přestal dělat čuráka, že by ten dětský miniburger mohl být horký, takže ať jako tác použije svůj štít a všichni se jdou posadit ke společnému stolu. Mladé brigádnici s pečlivě urovnaným červeným kšiltem brzy vytečou nervy, protože nikdo si nedokáže představit, kolik kurva musí za směnu obsloužit debilů a nějací šašci z maškarního ji prostě srát nebudou, takže zavolá vedoucího na toho blbečka s kladivem na stole, co se jí směje do ksichtu. Mezitím se bude Bruce Banner neúspěšně snažit zaplatit své Happy Meal menu stravenkami a Kapitán Amerika v rámci prevence urve na hajzlech kliku, protože co kdyby ho ty dveře chtěly zabít a jelikož v kabince metr krát metr se mu těžko pohybuje, tak si po dvaceti minutách marného boje s latexovým zipem nasere do kombinézy. Iron Man se bude snažit trošku přihřát svoji misku hranolek plazmovým kanonem, bohužel u toho omylem usmaží pětičlennou čínskou rodinu z druhé strany restaurace a párek veganů od vedle bude užasle sledovat Hawkeyův trojitý cheesburger, anžto tolik masa viděli naposledy vloni na festivalu Brokolice, na kterém parta bigotních listošuků veřejně ukřižovala prase, ovšem z toho je Hawkey pochopitelně nervózní a tak začne vyzývat obě mentolky na bitku. Black Widow nežere, protože je piča a drží dietu a jakmile Bruce najde ve svém Happy Mealu figurku Lokiho, tak se nasere, zezelená, rozmrdá půlku Mekáče a ušlape si přicházejícího vedoucího do hambáče. Prostě to není pro naše milé hrdiny v běžném světě žádný med a protože svět zachraňují jednou za tři roky na dvě a půl hodinky, tak si myslím, že se musí většinu času spíše trápit. A to je nechci vidět při vyplňování daňového přiznání! Ale když si tak vybavím ty desetileté podvyživené děti z Bangladéše, co makají denně dvacítky za pět dolarů v zaflusané továrně v přístavišti a slepují nám ajfóny a ty super inteligentní vysavače, co umějí rozmáznout psí hovno po úplně celým obýváku, tak je mi to vlastně úplně u prdele. Jak kreténi se superschopnostmi, tak děti se superanorexií. Dejte mi svátek! (03.05.2015) (méně) (více)