Mezi náhrobními kameny

Vážený čtenáři, v následujícím výčtu Ti představíme tři (slovy tři) nejhorší filmová klišé podle prestižního magazínu Žena a RedAK, nejpopulárnější periodiky napříč islámskými státy, kde vám věrně vyobrazíme popsané situace jak v rámci fikce, tak v rámci reality. Na třetím místě se umístil takzvaný Bombový paradox: Film - špičkový agent, vycvičen samotnou krutostí v zajetí Usámovy gardy, si během systematické likvidace teroristického syndikátu v západních zemích odskočí deaktivovat nálož do obchodního střediska plného nevinných lidí a jednoho recidivisty. Ta je naštěstí opatřena barevně laděnými drátky a obřím, ideálně podsvíceným displejem, kde lze jasně vidět čas výbuchu. Muž si dlaní zkušeně prohrábne precizně nagelované vlasy, v klidu si posvačí pikantní burritos s dietní coca-colou, půl sekundy před výbuchem přestřihne červený drát a za bouřlivého potlesku všech přítomných mizí v oblaku zapomnění. Realita - obtloustlý autista, jehož nejvyšší špionážní vzdělání spočívá ve zhlédnutí všech dílů Kriminálky Anděl a pokročilém voyerství mentálně zaostalé sestřenice Eržiky zpoza klíčové dírky, odchází po vyčerpávajícím obědu na toalety, přičemž si splete dveře, protože je debil, a vleze do kumbálu, kde spatří výbušninu. Rukávem svetru z Lidlu si zkušeně otře tekoucí slinu na podbradku, přistoupí blíž a nevěřícně hledí na specifickou trhavinu s detonátorem v postranních blocích. Omezené možnosti sociálního cítění mu evokují zodpovědnost za všechny své spolužáky, pročež se rozhodne jednat a do zařízení opatrně dloubne svým nemytým ukazováčkem se zbytkem rýžového nákypu za nehtem, čímž nálož omylem aktivuje a rozmetá na sračky celý ústav i se všemi postiženými dětmi a zaměstnanci. Druhé místo obsadil tolik oblíbený a všudypřítomný Kouzelný zásobník: Film - božsky vypracovaný hrdina, jehož svalové kontury obepíná tenká vrstva feromony nasáklého tílka, bez vyčerpání pobíhá na nebezpečném nepřátelském území a s perfektní znalostí prostředí, ve kterém ještě nikdy nebyl, elegantně zabíjí jedinou zbraní nové a nové vlny nepřátel, aniž by se snad musel neefektivně zdržovat přebíjením, případně sháněním další munice. Realita - kurevsky vyděšený debil, jehož tělo obepíná silně aromatické, nakyslé pižmo z neoholeného podpaží, se nervózně krčí za popelnicí, zmateně třímá mezi prsty ruční pistoli CZ 75 a nemotornými pohyby se ji snaží zoufale odjistit. Mezitím, co se hlasitě podporuje slovy typu "kunda, jebat, mrdat, do hajzlu, se na to vyseru", si nešikovně zlomí nehet o hlaveň. A zatímco se mu oči pomalu zalívají slzami těžkého zoufalství, zezadu dostane do hlavy silnou ránu tupým předmětem a je k smrti umlácen pažbou nepřítele, který taktéž věděl piču, jak se odjišťuje bouchačka. A na první místo se oprávněně neprodral nikdo jiný, nežli legendární Žvanivý reflex: Film - hlavní hrdina, v křečích polehávaje na zemi, je zraněn velmi specifickým způsobem, a to tak, že má minimálně ještě celých pět minut čas na srdceryvný nepřerušovaný monolog obsahující celou řadu pestrých životních pravd, mysl osvobozujících mouder a hlubokomyslných poselství, která dokážou změnit smýšlení lidské rasy jako takové a udělat svět mnohem lepším místem. Po vyřčení všeho důležitého hrdina poklidně umírá v náručí svých nejbližších. Realita - hlavní hrdina je střelen do hlavy a částmi rosolovitého mozku společně s roztříštěnými kousky lebky a tryskající krví zaprasí celej koberec. Závěrem bychom rádi podotkli - buďte kurva rádi, že žádná z těch sraček není mezi náhrobními kameny. FOR ME 60%, LOL. (30.10.2014) (méně) (více)