Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Příběh dvou bratrů, které rozdělila jedna žena. Špičkový neurochirurg utápějící se v bludném kruhu operací, alkoholu a milostných avantýr a jeho horkokrevný bratr, který se vrátil z české mise v Afghánistánu, vychovává dvě dcery, ale prohrává svůj boj s dluhy a návratem k normálnímu životu. A všechno to řídí jejich matka. Jejich osudy se prolínají s dalšími postavami kolegů, spolubojovníků, kamarádů, všichni však mají něco společného. Každý se totiž někdy zachová jako všivák... (Bontonfilm)

(více)

Videa (2)

Trailer 2

Recenze (330)

verbal 

všechny recenze uživatele

Takhle to dopadá, když otrlý nýmand úspěšně obšťastní bekofis nějaké obstarožní producentky, ta poté přeblafne Matého, nebo co je to tam teď za panáka, a vakuově jej pumpne o moje i vaše peníze, nevybíravě vybírané represivní státní mašinérií od každého, kdo je schopen vyslabikovat slovo TE-LE-VI-ZOR. Milý lízal pak jako mávnutím svraštělého klitorisu dostane na hraní patnáct míčů, které velkolepě vyplýtvá na vynikající herce, výborného kameramana a skvělého skladatele, přičemž nikomu asi moc nevadilo, že režisér a scenárista stojí za, jak to jenom teď říct slušně, abych příliš neurazil, tak snad „za starou piču“. Po všem tom splachování koncesionářských poplatků do hajzlu evidentně ještě něco zbylo, tak proč si neudělat s Ondrou príma adrenalinovou dovču v Afganistánu za účelem zcela opodstatněné autentizace exteriérů, která by se jinak dala naprosto stejně zmáknout v Klíčanské pískovně za desetinu, že ano? Výsledkem je první opravdový český Kreš, jenž nádherně ukazuje, jak by mohla vypadat ještě horší než obvykle špatná epizoda Ulice, kdyby někdo do té žumpy vyhodil prachy a osadil ji lidmi, co umějí hrát. Tedy kromě Mádla. Nevím, jestli jste slepí, ale Jiřík toho dementa „parodoval“ opravdu jako dement, až jsem nevěděl, jestli se mám smát nebo brečet, a do budoucna by se měl raději výhradně držet svého Kokotka a jen nadále dráždit třináctileté pipinky raftovým pádlem. ()

EastWicka 

všechny recenze uživatele

Tři hvězdičky hlavně ze slabosti pro obsazené bardy. Některé dějové linie byly poutavé (rozkmotření bráchové, pád veterána na dno, poťapaní zlodějíčci), jen mne v určité fázi začala neskutečně štvát snaha je za každou cenu provázat. Takže nakonec bylo nejzábavnější odhadovat, co a jak ještě scénáristická deus ex machina svaří, aby se dosáhlo kýženého cyklického kruhu. ()

Reklama

kingik 

všechny recenze uživatele

Přízrak(y) minulosti a hořce neradostná současnost, ve které ačkoliv každý šuká s každým, tak stejně nezažívá pocit štěstí a chtě nechtě bojuje se svými démony, popřípadě se oddává andělům. Debutující režisér, a v tomto případě také zajímavý scenárista, Roman Kašparovský zvolil pro příběh dvou bratrů, které rozdělila minulost, stísněnou atmosféru vyprávění. I když jsem si nechtěl připustit, že by mohlo po celou dobu fungovat vyprávění na bázi prolínání minulosti se současností, a to hned ve čtyřech retrospektivních fázích, respektive rovinách, ukázalo se to jako dobrý nápad se silným nosným hlediskem. Jedním z těchto nosných hledisek je moderně pojatá režie s celou řadou neotřelých detailů, jež umocňují završení jednotlivých scén. Příběh se totiž jen zřídka drží celistvosti vyprávění a rozhodně více vyniká pokaždé jinak koncepčně odlišně pojatou scénou, kterých je zde nepočítaně. Převedeno do praxe, Kašparovský zariskoval a na české poměry natočil film, který od zbytku tuzemské produkce zásadně odlišuje styl, jakým je natočen. Netvrdím, že v minulosti se o nějaké tvůrčí novátorství nepokusili i jiní (např. Hranaři), ale nikdo z nich neuměl s emocemi pracovat tak novátorsky, jako právě nyní Kašparovský. Prakticky co scéna, to nějaký emoční výlev. Postavy bratrů Mikiho (Jiří Langmajer) a o tři roky staršího Rickyho (Ondřej Vetchý) jsou zatíženi (traumatizující) minulostí, jež na ně měla postupem doby nějakým negativním způsobem dopad. Mladší brácha, t.č. na vojně, mrdal (omlouvá ho jen to, že neměl tušení, že ona chodí s jeho bratrem) staršímu bráchovi jeho holku, tu zbouchl, ale vzít si ji mohl jen ten podvedený brácha, protože tak rozhodla jeho autoritativní matka, která ze svých dvou synů vždy nadržovala (nebylo jasné, proč tomu tak bylo) mladšímu Mikimu. Bratry to rozkmotřilo a v dospělosti už k sobě cestu nenašli. Ačkoliv osudová žena, která je viníkem, už dávno nežije. Z Rickiho je válečný veterán utápějící se v dluzích a bojující s démony mající podobu válečných misí v Afganistánu, k tomu je milujícím otcem dvou dcer, přičemž jedna domů nosí ze školy vši, ta druhá na prahu dospělosti má v plánu, po vzoru své babičky, stát se herečkou. Apropó, matku chlapců v minulosti hraje Sabina Remundová, v současnosti je to pak Iva Janžurová. Dobrý tah castingu, neboť zabarvením hlasu a vnějškovou podobou nezapřou, že se jedná o autentickou matku s dcerou. Z Mikiho je uznávaný neurochirurg, ženské klátí na počkání a dost často (a rád) se setkává s andělem z minulosti, pro něhož má slabost. To jsem v kostce nastínil osud postav, ale je toho okolo nich samozřejmě mnohem víc. Jejich osudy se zamotají, dějově vyhrotí a ne každá se dočká konce filmu, nebo ji potká dobrý konec. Obsazení filmu je dost dobré a nejde zdaleka jen o Ondřeje Vetchého a Jiřího Langmajera v ústředních rolích. Kvalitní výkony podávají i jejich mladší verze, Radúz Mácha (při jeho talentu nechápu zásmradek v "Cestách domů") a Michal Hruška (od dob Panice, co je nanic, zmužněl),tudíž u mě vyvstal zcela nečekaný pocit, že své starší hvězdné "bratry" možná až nemile přehrávali. Nemalou roli hrály ve filmu ženy a to, jak minulé, tak i ty současné. Je libo být hýčkán atraktivními sestřičkami Eliškou a Evičkou neboli žhavým duem Nikol Moravcová & Aneta Krejčíková, nebo divoškou Vilhelmovou, co je soustavně podváděna svým záletným manželem, přičemž i ona ho podvádí, anebo co třeba Tereza Voříšková ve trojce? Z hlediska erotiky toho ve filmu není málo, ale přirovnání "skandální" není úplně trefné, snad jen v případě Krejčíkové, neboť její Evička skončí v tom pověstném rouše, nebojte, Voříšková (skoro) taky všechno ukáže. Nesmím zapomenout na trio herců Hádek-Mádl-Malý, které film podle potřeb (příběhu) rámcovalo. Ve filmu si divák užije drsné i akční scény, které nejsou vůbec špatně natočeny. A bavilo mě, jak si s nimi režisér umně poradil. Film vůbec překvapí svoji zajímavě, originálně i stylově vedenou režií, která si dala za cíl neotřelý koncept. I když film produkovala Česká televize, není to na něm skoro vůbec znát, neboť po typicky televizním vizuálu není ani památky. Kašparovský přišel s celou řadou působivých scén v barvitém provedení kvalitního vizuálu, které možná netvoří příběh tak, jak by divák předpokládal, tedy typickou ohranou formou českých filmů, a to mě právě na tomto dramatu tak bavilo. 90% () (méně) (více)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Nevybavuji si žádný současný český film, který by měl hvězdnější casting než Všiváci, alespoň tedy z mého pohledu v něm hraje skoro každej můj tuzemskej hereckej miláček. A právě herecký výkony jsou to nej co film nabízí. Hereckou emotivní živelnost v Ondrově podání skěvele doplňuje civilní projev Terezky Voříškové, reálné ztvárnění Mikiho v podání Jirky Langmajera je vynikajcí, nejspíš i proto, že k týhle roli má (měl) i v civilu asi hodně blízko. Jirka Mádl mě tenhle rok defintivně přesvědčil, že zkrátka umí jak za kamerou (Pojedeme k moři ), tak před kamerou (Všiváci) a rok 2014 je prostě jeho rok. Tatiana je pořád herecky velmi přesvědčivá a žensky přitažlivá. Zkrátka pokud jde o herecký výkony jsem po všech stránkách uspokojen. Samotný příběh je vyprávěn trošku nemotornějc, příliš mnoho dějových linek, všechny poměrně drsný, realisticky těžko uvěřitelný a akční scény díky kameře ve většině případů zpackaný, díky totálně jinýmu tempu (zpomalovačky) než obrazovýmu pojetí zbytku příběhu. Největší sílu má film v dramatických vztahových scénách ( Babi a Ricky; Ricky a dcery, Miki a ženy ), trošku mě mrzí že Ondra s Jirkou tam maj jen jednu společnou scénu, nejen z hlediska jejich herecký kondice, ale i z hlediska příběhu by to filmu víc slušelo. Velmi se mě líbila závěrečná nemocniční scéna, bez dialogů, bez hudby, ale s velkou vnitřní silou. Hezká závěrečná titulková skladba, jelikož nejsem přes hudbu docela by mě zajímalo kdo to byl. V závěrečných titulcích jsem jí nenašel. Absolutně nemám problém vyšít do téhle látky čtyři hvězdičky i když tu čtvrtou nechám přišitou jen tak z půlky, ale pokud by se mnou šla Terezka Voříšková na pivo, tak jí klidně došiju. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

SRDCE JAKO KNÍŽE ROHAN MUSÍŠ MÍT… /// Na rozdíl vod některejch si myslím, že scénář je zajímavej. Pak ti herci! Vobsazení jak z Hollywoodu! Příběh plnej průserů a lidskejch problémů, ve kterým se osudy protínaj jak v těch Haggisovejch dramatech. Pravda, Kašparovský toho chce říct zbytečně moc (jakože honí moc králíků najednou). Nevadí mi to, páč dokážu (u filmu) myslet na víc věcí najednou (chipsy, cola, titulky…). 3a½! A abych podtrhl úžas nad autorovou prvotinou, fláknu 4*. A to přesto, že pár věcí nefunguje. Je totiž fajn, že se vobjevil zase někdo originální! Že Hřebejku? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Myslím, že Mádl je retardovanej. 2.) Fotr se vrátil z Afghánu. Trochu chlastá, gemblí… /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * ()

Galerie (42)

Zajímavosti (19)

  • Ricky (Ondřej Vetchý) nemá na žádném záběru na uniformě hodnostní označení. Důvodem je fakt, že se natáčelo mezi skutečnými (nejen českými) vojáky a mohl by být mylně považován za vojáka, což je nepřípustné. (Pyron)
  • Film vznikl pod záštitou tehdejšího ministra obrany Alexandra Vondry. Ve filmu pak účinkuje také skutečná česká armáda. [Zdroj: deník Metro] (Freshoun)

Reklama

Reklama