Jde si pro nás noc

"Jde si pro nás noc" je akční zlatá perla, která definitivně vykouzlí úsměv na tváři. Tjahjantova dechberoucí režie používá snímací techniky, které zaručeně ohromí, ačkoli je to právě množství krve a vnitřností, které nejvíce ohromí. Je to tak brutální a krvavé, až je to chvílema sebeparodující a nedokážu určit, jestli to byl záměr tvůrců, či to mysleli vážně...!! :-) Připomínalo mi to tím právě třeba ty japonské klasiky ze sedmdesátých let se Sonny Chibou, kde to byla už tenkrát parodie. A je to fajn!! Akce téměř nesešlápne z plynu. Je to jeden ultra brutální masakr, kde se všichni řežou vším, co je po ruce, lámou se končetiny na všechny možné způsoby a využívá se vícero bojových stylů. Tjahjanto se vyloženě vyžívá v smrtelných likvidacích a já šílím společně s ním. Největší highlight je definitivně Julie Estelle proti dvoum lesbičkám a myslím, že lepší female fight tu ještě nebyl a taky samozřejmě celé finále, které se řadí mezi ty nejlepší, co jsem v životě viděl. Joe Taslim proti Uwaisovi jakožto souboj bratrů byl emotivní a choreografii se samozřejmě nedá nic vytknout. Abych jen nechválil, mouchy se zde samozřejmě najdou. Nulový děj, a to co děj je, tak je takové, že ani nevím o čem, a k těm postavám prostě člověk nijak nepřilne. Nakonec jsem fandil více Ikovi než Taslimovi, i když měl být záporák. Ale v téhle směsici šílené skupiny postav ...jeden bez dvou za dvacet… ale to jsou pro mě irelevantní drobnosti, které mi zážitek nezkazily. Kdo má rád sebevědomé akční nekompromisní a brutální filmy bude spokojen. Kdo zaspal dobu při Seagalovi, Lundgrenovi a Van Dammovi bude nejspíš brblat. Každopádně fanoušek akce pod 3* jít nemůže. /90% + FILM ROKU/ (23.08.2023)

Příběh je v tomto případě věcí podružnou. Zmlátit, rozsekat, postřílet, upálit a rozřezat, to je to, oč tu běží. A všeho je tu vrchovatě, takže milovníci usekaných končetin a vyhřezlých vnitřností si přijdou na své. Jenže abych pravdu řekl, na mě toho bylo možná až příliš, což mělo za následek, že jsem finální souboj, který měl být vrcholnou ukázkou bojových schopností obou zúčastněných, kompletně odzíval. Nicméně za čas si zase podobnou řezničinu rád pustím. 70% (02.12.2018)

Téměř nicotný děj mě osobně nevadí, naopak tento přístup uvítám raději, než některé jiné zoufalé pokusy o příběh, které diváka spíše uráží a/nebo nudí. Postavy zdejšího filmu relativně mají charisma, řada scén má i určitý emocionální náboj, takže podklad k akční části je uspokojivý. Bohužel ne každý bojový film se může rovnat s Raidem 2, Iko Uwais a jeho parta sice dokáže vytáhnout pár nových es z rukávu, ale sem tam udeří do oka nějaká drobná nerealističnost, která např. ve zmiňovaném Raid vidět nebyla. 7/10 (15.12.2018)

Tak tohle je další indonéská rubanice, která sice nedosahuje umění a levelu Serbuan Maut, ale docela slušně mu šlape na paty a některé gore scény hravě překonává. Ostatně na brutalitě je film postaven, příběh je docela strohý, přímý a vedlejší, nicméně i tak otrlý divák jako jsem já, byl místy docela šokován. Prim hrají bodné a sečné zbraně, takže si to dovedetě představit - tolik usekaných rukou, přeťatých tepen a zlomených kostí jsem v jednom filmu snad ještě neviděl a suveréně nejdražší položkou filmu musí být umělá krev :D. Jak už jsem řekl, nápaditosti Serbuan Maut se sice nedočkáme, ale i zde kamera tvoří podstatnou část efektnosti a často tvoří její švenkování hlavní pointu některých bojových scén. No co vám budu povídat, autor Headshotu posunul rubání zase o trochu dál a hlavním negativem je nevyužitý potenciál nejlepšího filmového bojovníka současnosti Iko Uwaise, který snad letos hraje jen druhé housle (Míle 22), jinak by to bylo ještě větší terno. Nic pro slabé povahy. Opravdu! (12.11.2018)

Intenzivní dvouhodinový masakr, který nedá téměř vydechnout. Neskutečně brutální, jednotlivé akční scény jsou někdy skoro až únavné a využívají při choreografii úplně všechny způsoby, jak a pomocí čeho mrzačit.  Plusem je určitě taky obstojný a slušně odvyprávěný příběh (což je možná ten nejdůležitější pozitivní rozdíl oproti Headshot) s cool postavami (všechny zdejší holky, ale zvlášť Julie!). Konec mi úplně nesedl snahou o nějakou symboliku a snad i dvojznačnost, o logice posledních pár scén nemluvě. Střih a kamera taky sem tam působí hůře, znovu se objevují i zbytečné slow-motion a někde to působí zase uměle. Nicméně ve všem jde vidět oproti Headshot viditelný pokrok. Gareth Evans to ale samozřejmě stále není a pochybuji, že někdy bude. (19.10.2018)