Apostle

Možná bych film zkrátil o pár minut, ale jinak jsem si uvědomil, že fakt miluji Evansovu režii. Ten jeho cit pro parádní záběry, ať už budující atmosféru nebo naopak budující dechberoucí akční/hororové sekvence... to je fakt něco. A celej tento film má prostě úžasný set design, který sám o sobě přispívá k nepříjemné atmosféře. Výborně využívána je taky hudba, zvlášť pekelně skřípající smyčce. Na Dana Stevense a jeho mírně zdrogovaně působící herecký výkon jsem si chvíli musel zvykat, ale pak to náhle ve spojení s gradací děje do krvavé lázně začne dávat smysl. Druhá polovina je místy na úrovni japonských hororových děl (když už jsme u toho, srovnání s Outlastem není alespoň v určitých konturách úplně od věci). Mimo již zmíněné výborné řemeslo se mi líbilo užití flashbacků při expozici, což dodalo filmu nejen jednu fakt stylovou scénu, ale i míru komplexnosti. Scénář by vlastně bez toho mystéria byl docela průměrný, ale právě celé to tajemství kolem jedné stodoly z toho dělá pořádně chutnou hororovou nechutnost. Evans po Raidu a Berandalu rozhodně nezklamal ani tentokrát. 8/10 (12.10.2018)

Jedno z největších zklamání za posledních x let. Největší problém není v přetáhnuté stopáži, já nějak spíš očekával, že jí Evans naplní zajímavou mytologií. Důvod, proč se cítím tak ochuzený je i ve skutečnosti, že Evansův styl je jedinečný a za tim si pořád stojim - a však, tim že moc filmů nenatočil, očekávám v každým dalším plné nasazení. Je zde zbytečně mnoho protahovaných momentů - ať už je to Stevens, co skoro minutu kráčí ke kostelu, nebo "blind-sex" mezi dvouma mladýma, ve kterým nám nic neukáže a pointu tý scény absolutně nechápu. Navíc chronologie scén je strašně divná a nezachrání to ani výborný audiovizuál. Nebudu tvrdit, že prvotřídní, protože noční scény působí tak moc temně, že je toho málo vidět. Dalším problémem je totální ignor vůči postavám a celému prostředí. Co chválim, tak že exteriéry působí živě. Postavy mezi sebou komunikují, jsou součástí nějaké aktivity, ať už tam někdo věší prádlo, staví střechy.. prostě z prostředí se těží naprosté maximum. Horší je to s hlavní postavou, která za čtyřicet filmu poví asi deset vět a celá ta jeho cesta působí dost...nejasně, nevýrazně a ještě je k tomu pořád na drogách, takže tam se sebou pořád hází. Stevens má charisma, ale jeho postava je plochá, stejně jako každá jiná - takže ani solidní Sheen to neutáhne. O mytologii ostrova jsem se nedozvěděl nic. Největším zklamáním je i samotné gore - je ho absolutní minimum. Scéna s drtičkou trvá dvě minuty a nic jsem neuviděl. Vybavim si jedno prořízlé hrdlo, prostřelený břicho brokovnicí a trojici useknutých prstů - na tohle jsem jako čekal? Pokud dojde na akci, je to samozřejmě skvostný ty souboje, ale dochází to mezi vedlejšími postavami a ta hlavní je prostě odstrčená bokem. Nějakej souboj tu je, ale o tom to fakt není a proto absenci akčních scén nehodlám kritizovat. Hudba je geniální, ale jen napíná, napíná...a stejně se nic nestane. Apostle je absolutně nevýraznej, chladnej, odtažitej film a dost to připomíná styl Villeneuveho, kterej nedbá na postavy a špičkovým audiovizuálem snímá krajinu. Nepochybuju o tom, že Evans je schopnej natočit i strhující horor, ale příště bych poprosil nekompromisní řezničinu, když mi ani neobjasní nic o postavách a celá ta stopáž je jenom vatou. Chci si u jeho filmů rvát koule a vlasy z hlavy, né sledovat krásnou přírodu. (13.10.2018)

Jakmile Evans najede na full horror mód, nelze si stěžovat v podstatě na nic. Řada scén (preparace mozku, masomlýnek, podzemní tunely) patří mezi to nejsilnější, co se letos v rámci žánru (a že letos je konkurence vcelku nadstandardní) urodilo. Trochu bohužel ale drhne to kolem, co se snaží nebýt pouze přímočarým hororem. A drhne to zejména na vztazích mezi postavami a jejich vývoji. Paradoxně, ačkoli má Apostle až lehce přestřelenou stopáž, přišly mi vztahy mezi postavami nedotatečně prokreslené a jejich proměny uspěchané. Třeba mezi Thomasem a Malcolmovou dcerou má být evidentně v druhé polovině jakési emocionální pouto, které ale opravdu netuším, kde se vzalo. Nicméně kolem a kolem je Apostle určitě dobrým dobovým hororem, který zajímavě míchá atmosféru The Witch, Wicker Mana a lovecraftových příběhů a dochucuje to špetkou intenzivní hororové řezničiny. Celkově značně bizarní atmosféře pak nahrává i hlavní hrdina Dana Stevense, který celou dobu působí, jako kdyby byl na drogách, na pokraji šílenství, nebo jako když ho zrovna někdo něčim majznul po hlavě a on každou chvílí omdlí. Dan si tak po The Guest může připočíst další pozoruhodný žánrový výkon. (20.10.2018)

Režisér výborných akčňáků Raid I a II, tentokrát na hororové půdě a stále kvalitně. Apostle rozhodně není standardní horor a lekaček nebo jiných hororových atributů je zde pomálu. Vše ale dohání výtečná atmosféra a výborná Evansova režie, která zachraňuje možná zbytečnou délku a připravuje si pro diváka celou řadu skvělých a brutálních scén, které vytasí v závěrečné třetině. Více takových filmů a nezlobil bych se. (02.12.2018)

Jack Ketchum a S. Craig Zahler by měli z Garetha Evanse velikou radost, Stephen King by už ale tolik do stropu neskákal. Režisér parádních Zátahů se totiž dál hrozně rád drží úsměvných absurdit typu nesmrtelní hrdinové (umřeš až přijde tvůj čas, ne dřív!), a navíc si sem tam nově pomáhá i zvláštní teleportací postav na místa, kde je zrovna chce dle scénáře mít. Jako béčkový mysteriózní thriller to funguje parádně, jako hororové drama ale bohužel o dost hůř. Bizár, krev a různé nechuťárny však naštěstí spolehlivě upoutají k bedně kohokoliv, kdo se poslední dobou rád mazlí s Netflixem. Jen tak dál. (12.10.2018)