Temné nebe

Dark Skies patří mezi ty "menší", méně hvězdné snímky, které nepotřebují vysoký rozpočet, slavného režiséra, ani ohromující vizuální triky, aby zaujaly. Snímek má sice podle některých spoustu logických děr, kterých já jsem si však vůbec nevšimla. A pokud ano, tak mi přišly natolik zanedbatelné, že jsem na ně v dalším ději stejně rychle pozapomněla. Dark Skies má zdařile budovanou atmosféru, kde se ze zdánlivě "nevinně" vzhlížejícího fórku stane pravidelný teror všech členů rodiny. Při několika scénách mě opravdu hodně mrazilo (hromadný nálet ptáků na dům). A Joseph Bishara mě zase děsil svou originální hudbou. Kurňa, kde se ten chlápek celou dobu schovával?:) Závěr snímku si nechává otevřená vrátka pro případné pokračování, kterému bych se vůbec nebránila. (12.03.2014)

V polovici filmu ich napadne zapnúť vo všetkých izbách kamery s nočným videním, aby ráno odhalili, čo sa v noci dialo... Niekde medzi slávnymi časmi Aktov X a prvým Paranormal Activity by to bolo fajn. Dnes nemá tento crossover hororových konceptov čo ponúkuť a iba variauje stokrát videné. Zimomriavkové scény v ňom fungujú, ale je to výhra, keď vo filme funguje niečo iba vďaka práci zvukárov? Nevďačná béčková rola pre J.K. Simmonsa. (24.04.2013)

Lehce nadprůměrný filmek s neokoukanou mimozemšťanskou tématikou, který ale jede podle okoukané duchařinové šablony. Není to žádný zázrak, ale 97 minut uteklo jako voda s příjemným napětím, co se z toho vlastně vyklube. Nenudil jsem se, několikrát jsem se slušně lekl, mimozemšťana jsem taky viděl, tak nevím, proč bych tomu neměl hraničních 70% přiklepnout.... (07.04.2013)

Co furt všichni mají u podobných filmů za problém? Co vlastně čekáte? Skrytou symboliku o smyslu bytí či nebytí? Zbrusu originální nápady? Vždyť už tu VŠECHNO bylo! Co pořád dál vymýšlet, aby člověk nebyl označen za plagiátora, vykradače myšlenek nebo novodobého Eda Wooda? Tohle MĚLO hustou atmosféru a i když originalita chyběla, není třeba to hned poplivat. Ale co, proč se rozčiluji, je to marné, je to marné... (09.02.2020)

Po dlouhé době komorní příběh plný neviditelných mimozemšťanů. Tenhle snímek se mi zrovna trefil do noty a drama vyděšené rodiny, jejiž dům se stal terčem útoků nepřátelské formy života, mi způsobovalo dobrých šedesát minut příjemného mrazení. Za nejpůsobivější považuji noční návštěvy. Zjistil jsem, že mě solidně odbourají duchařiny, ale neviditelní emzáci, procházející zdmi, se mnou dovedou taky zamávat. Bohužel se to ke konci zvrhne v docela slušnou pitomost a vše budované se zkazí. Takže i chápu všechny ty, co se to snaží podhodnotit. Temné nebe má fantastickou hudbu. Tvůrci s ní, i se zvuky pracují skvěle. Výsledek je opravdu hutný a tu čtvrtou hvězdu si to zkrátka zaslouží. Zjistil jsem, že tu "husinu" mám především pravě kvůli napětí gradovanému hudbou. Nejskvělejší na tom všem je však citát hned v úvodu: "Jsou dvě možnosti. Buď jsme ve vesmíru sami, nebo nejsme. Obě jsou stejně děsivé." A ano, tak to je. Arthur C. Clarke je očividně i skvělý šprýmař. Závěrem jen dodám jména lidí, kteří se na filmu podíleli. Nepřijde vám na tom něco divného? Goyo, Kadan, Kutsugeras, Gvozdas, Bishara, Higinbotham, Volturno-brill, Kavanaugh-Jones, Okin, Blum. Ano, jsou mezi námi a trapně se maskují už dlouho. (23.05.2014)