Francouzská spojka

Drsný Harry i Bullitův případ se mi líbili víc,ale i tahle klasika má styl a hlavně atmosféru.A taky skvostného Gena Hackmana v asi nejlepší roli jeho kariéry.Honička s nadzemkou je skvělá a zajímavý konec se mi moc líbil.Tak moc,že se mi ani nechce do pokračování,které je podle mě zbytečné.Takhle je to hodně působivé.80 % (16.01.2010)

Co dodat?! Klasika všech klasik. Krimi „ze staré dobré poctivé školy“. Syrové až do morku kostí, bez zbytečných (rušivých) naplavenin, jdoucí přímočaře od samého počátku až do úplného závěru jistojistě za svým cílem. Téměř se nechce věřit, že toto dílko se honosí značkou „made in USA“ a nikoliv France. Ovšem, již na druhý pohled, (když si člověk přečte jméno režiséra), to tak nepochopitelné již není. William Friedkin byl (je) mistr v budování a gradování atmosféry, který se musel nutně upsat krví samotnému ďáblu, o čemž nás ostatně dostatečně přesvědčil o 2 roky později. (Možná) by člověk mohl mít určité výtky k lehce odfláknutému finále, ale ten, kdo viděl pokračování, mi dá jistě za pravdu, že tomu tak není. A co že je hlavní devízou této krimi, vyjma již zmiňované bravurně gradovanné atmosféry, jisté Friedkinovi režie a parádně se doplňujícímu duu Hackman – Scheider, z nichž prvně jmenovaný přeci jenom hraje první housle?! Bezesporu jsou to (mnohými již zde zmiňované) památné scény sledování na ulici, v podzemce a automobilová naháněčka Hackmana s nadzemkou. Pokud pro nic jiného, tak min pro tyto scény se vyplatí tento nestárnoucí snímek shlédnout. P.s. doporučuji podávat s tataráčkem popř. krvavým steakem a šťopičkou tulamorky na ledu, jejíž příjemná chuť se vám rozlije po celém těle a spolu s gradující atmosférou se postará o nezapomenutelný zážitek. 88% výstižný komentář: uživ. Isherwood (19.05.2011)

Francouzskou spojku sice neohlodal zub času, nohy jí však podráží Friedkinův rukopis. Jeho režijní styl je totiž příšerně utahaný. Vyšetřování kvůli tomu vypadá autenticky a špinavé ulice Brooklynu působí depresivně, ale tempo se blíží nule. Opěvovanou honičku s nadzemkou zase strčí do kapsy šachová partie v metru. (02.11.2022)

Stará dobrá klasika. Asi už se budu opakovat, když napíšu, že ta naháněčka je na svoji dobu prostě nadčasová, ale není to jenom tohle. Film boduje hlavně oldschol zpracováním a pojetím. Jak málo stačilo na přesný a profesionálně natočený kriminální thriller. To na co je dneska potřeba kupa speciálních efektů a přehrávajících herců, se tu obejde z pár stylově drsnými chlapáky, mechanickými triky a především jednoduchou, ale přitom naprosto dokonalou technickou prací se střihem a kamerou. Perfektní kousek. Takový už se dneska netočí.90% (10.11.2014)

Tohle je film z doby, kdy americký detektiv nemusel být nadpřirozená bytost. Friedkin zboural veškeré do té doby zažité šablony, ukázal realitu policejní práce. Nemůže se podařit úplně všechno, na co policisté sáhnou, vyšetřování je zdlouhavý proces plný nudné a mravenčí práce. A tak se díváme na sledování podezřelých, kteří jen tak bloumají po ulicích. Vidíme Doyla, který postává naproti luxusní restauraci, v níž si dopřává Charnier opulentní oběd, jak žmoulá chladnoucí kousek pizzy a zapíjí ho kávou z papírového kelímku. Friedkin jde v zobrazování reality ještě dál, nepostačí tento ukázkový kontrast, nechá překupníka drog jít odpočívat do hotelu a Doyle zatím mrzne před budovou. Únava, prokřehlost i psychické vyčerpání, to vše je následně přímo hmatatelně cítit z Doylova projevu v závěrečné scéně této sekvence. Legendární honičku automobilu s nadzemkou netřeba zmiňovat. Ale jednu scénu bych přeci jen ráda vypíchala. Když se Pepek snaží očima hledat na protějším nástupišti zabijáka, dopouští se Friedkin geniálního režijního nápadu. Totální splynutí kamery s hlavní postavou, divák je absolutně vtažen do děje a stává se jeho součástí. Tahle scéna by měla být zapsána velmi tučným písmem ve všech učebnicích kinematografie. Pořádný kus poctivé práce odvedl Gene Hackman. Jeho Doyle je nekompromisní, tvrdý chlap, který jde houževnatě za svým cílem. A Hackman je v tomhle jako obvykle na 100% uvěřitelný. (26.06.2011)