Francouzská spojka

Francouzskou spojku sice neohlodal zub času, nohy jí však podráží Friedkinův rukopis. Jeho režijní styl je totiž příšerně utahaný. Vyšetřování kvůli tomu vypadá autenticky a špinavé ulice Brooklynu působí depresivně, ale tempo se blíží nule. Opěvovanou honičku s nadzemkou zase strčí do kapsy šachová partie v metru. (02.11.2022)

Jak někde někdo napsal, Friedkin opravdu dokonale snoubí temný poválečný film-noir s atmosférou násilí a společenskou úzkostí éry války ve Vietnamu. Výsledek je perfektní krimi thriller, který budí velmi realistický, až semi-dokumentární dojem, místy zlověstný jak známe z Vymítače, a kde krásně vyniká dnes již zmizelý, špinavý a chladný starý New York. Scény sledování / stíhání zde jsou bezkonkurenční. Konečně jsem dohnal klasiku, 50 let poté nemá chybu. (30.08.2022)

Zvláštní detektivka, která hodně sází na gene Hackmana. Očekával jsem o hodně více a ne jen hodně mluvení a dvě tři akční scény. Filmy je ukončen titulky, které dovysvětlují děj, proto je pro mě nečekané, že bylo natočeno pokračování. William Friedkin je pro mě obyčejný režisér, který mě nikdy nepotěšil. (18.02.2007)

Tak jsem to po letech viděl znovu, a takhle to dopadne, když chce někdo natočit oscarovou drsnou kriminálku. Tedy pro porotu, co hodnotí Oscary, ale ne pro diváky, kterým není nic vysvětleno a jsou rovnou vhozeni do... no, slovo "děj" je silné slovo, do jakéhosi probíhajícího zmatku. Nejdříve jsme v Marseille, kde se seznámíme se dvěma jakoby drsoni, akorát nevíme, čím jsou drsní, kromě toho, že chtějí rozšířit přístav a zastřelí jednoho chlápka, který je sleduje. Pak buch, jsme v Brooklynu, kde dva drsní poldové mají tušení, a tak furt někoho sledují, občas někoho zmáčknou, občas jsou taky za drsoně. A když sem z Francie za podpory jednoho herce přijedou prodávat drogy ti dva z Marseille, jdou i po nich. A to tak, že ve chvíli, kdy by je mohli všechny zatknout při předávání drog a peněz, tak čekají někde u mostu a teprve pak za nimi přijedou do továrny, aby mohla být jako cool přestřelka. Postavy jsou nevěrohodné, přišlo mi, že policajti už by dávno měli na krku disciplinárku, Pepek že nic nevyšetří a vždycky u jeho akce zhebne nějaký polda (ale to se neřeší), a že zločinci se chovají nejvíc pitomě a nápadně, jak jen to jde. A ta slavná honička auta s nadzemkou - hezké, no, ale veledílo to taky není. (29.03.2021)

Dnes už klasická drsná kriminálka z dob, kdy si ještě policajti neříkali vyšetřovatelé a ve flitrových oblecích se za opičích zvuků neproháněli v naleštěných sporťácích ... Snímek Williama Friedkina (např.: The Excorcist -´73) natočený na motivy skutečného případu a u nás distribuovaný s podtitulem Štvanice,, nám představuje Gena Hackmana v roli Pepka Doyla, otrlého newyorského detektiva, který spolu s parťákem Buddym (výborně sekunduje lovec žraloků Roy Scheider) narazí při prohánění feťáků a překupníčků drog (Kdy ses naposledy v Poughkeepsie šťoural mezi prstama na nohách ?!!) po ulicích Brooklynu, na stopu francouzské spojky Charniera, elegantního záporáka, jinou ligu, chystajícího velký kšeft s heroinem. Pepek vycítí příležitost a zakousme se do případu jako buldog ... Geniální režie, přesné herecké výkony, syrová ruční kamera, hudební doprovod, a především reálnost a špína newyorských ulic dohromady vytvářejí atmosféru hustou, že by se dala krájet ... Nezapomenutelná Charniérova finta v metru spolu s asi nejnapínavější automobilovou honičkou všech dob pod dráhou nadzemky, udělaly z fimu kult. Při jejím natáčení se Friedkinovi zdála neustále málo drsná a pomalá, nakonec se posadil s kaskadérem do auta, aby jízdu vyzkoušel na vlastní kůži a po jejím absolvování byla bledým režisérem odsouhlasena jako dostatečně akční ... Společně s Mississippi Burning nejlepší kousek s Hackmenem. (03.02.2007)