Die Wand
Die Wand
Stena
The Wall
Režie:
Julian Roman PölslerScénář:
Julian Roman PölslerHudba:
Bernd JungmairHrají:
Martina Gedeck, Karlheinz Hackl, Ulrike Beimpold, Julia Gschnitzer, Hans-Michael Rehberg, Wolfgang M. Bauer, Jan ŠraitrVOD (2)
Obsahy(1)
Žena zapisuje do deníku informace o zcela banálních úkonech, které vykonává na své usedlosti. Nečiní tak z dlouhé chvíle ani s vírou, že si je někdo přečte. Vlastně je psát nechce, ale musí, aby si udržela zdravou mysl. Ta už je dlouho těžce zkoušena poté, co se žena ocitla odstřižena od okolního světa neviditelnou, ale o to neprostupnější zdí. Snímek na jedné straně buduje takřka žánrové napětí, ale stejnou měrou zkoumá povahu a chování člověka v naprosté izolaci. Přestože zeď je zde do značné míry jen metaforou, filmem prostupuje takřka hororová nálada. Režisér nechává protagonistku obklopit podobně magickou přírodou jako ve von Trierově Antikristovi. Nejen díky Pölslerově práci s prostředím působí snímek jako povědomě realistický sen, do něhož vstoupil jediný, ale o to více zneklidňující cizorodý prvek. Úplně přirozené věci tu vyznívají hrozivě, ačkoli ve skutečnosti nejsou zdrojem nebezpečí. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (55)
Půldruhé hodiny jakoby čtení obsahu knížky, do toho nicneříkající a často i nesouvisející obrazy alpské přírody. Ale na tom se film postavit nedá. Bohužel další naprosto zabitý námět, ze kterého mohl vzniknout poměrně slušný film. Aby se hlavní a vlastně jediná hrdinka raději zkoušela dostat ven, vyzkoušet naprosto všechny možnosti a obejít si zeď třeba na všech místech, jestli třeba někde není možnost, jak se dostat ven, raději se stará o zvířata a o všechno ostatní už nemá zájem. Kdybych film vypl po hodině, o nic bych už nepřišel. Hodně slabá jedna. ()
Příběh o ženě, která je kvůli tajemné neviditelné zdi, co ji začne v krasné horské krajině znenadání obklopovat, nucena proniknout hluboko do své duše a sama se vypořádat s vlastním žitím. Od začátku se mi to jevilo velmi zajímavě a byl jsem do příběhu opravdu ponořen, až náhle přišel moment, kdy hrdinka začala vyprávět o věcech, které mi s tím vším předchozím nešly dohromady. A tak to šlo až do samotného konce. Nedokážu to přesně popsat slovy, ale prostě mi následný sled událostí a hlavně vyprávění hrdinky přišel nějak vnitřně proti srsti a měl jsem chuť z kina odejít. Vydržel jsem až do konce a ten pocit se nezměnil, ba naopak, byl dost negativní. Sálalo z toho něco zlého, ač se to tak vůbec netváří... Proto "1 hvězda" spíše z pocitu a přesvědčení, po řemeslné stránce nemohu opravdu nic vytknout. ()
Já chápu, že tvůrci tohoto filmu chtěli ukázat soužití člověka s přírodou, která pro něj už není tak přirozená, jako dřív. Na druhou stranu se mi ale nelíbil nápad jak to všechno pojali s tou zdí, za kterou se prostě nedalo dostat. Proto takové hodnocení. Obrovský plus ale za překrásné záběry rozkvetlého údolí v Alpách. Na ty bych fakt mohl koukat do nekonečna. Škoda jen, že to film nevyužil víc ve svůj prospěch. ()
Na filmu je vidět, že má literární kořeny. Je podle románu Marlene Haushoferové. Žena je sama v horách se svým zvěřincem. Film má neodbytnou fascinující atmosféru. Natáčecí lokalita je krásná i když trochu temné smrkově monokultury, které jsou v této nadmořské výšce přirozené. Film je to hodně pomalý a nenabízí žádné odpovědi pro hrdinčinu situaci. Je tu příležitost k filosofování o tom. Důsledky samoty projevení v závěru jsou velmi uvěřitelné. ()
Asi jsou šťastní ti, pro které je tenhle film nicneříkající nuda. Nejspíš mají jednodušší život. Pro mě je ale základní filozofickou studií smyslu života. To jsem v tomhle podání opravdu nečekala. Tak mi nezbylo od začátku do konce jen zírat a téměř ani nedýchat. Velký, opravdu velký, filmový zážitek. ()
Reklama