Moji přátelé

Pro mne je to spíše tragikomedie. Jednotlivé části jsou vtipné a pobaví. Ale nikdy nezapomenu na scénu jak jeden z těch čtyř přátel volal svojí manželce a ta zatímco on se nějaký čas královsky bavil daleko od domova, mrzla v telefoní budce a neměla v to období ani na pořádné boty pro sebe i to děcko co tam bylo s ní( nebo těch dětí bylo víc?). A manžel jí docela sprostě lhal, když jí vysvětloval proč nejde to, či ono. On se ale dobře bavil!!! Podvádění manželky nepovažuji za dobrou zábavu. Vypadám asi jako někdo kdo nedokáže pochopit dobrý vtip, ale mám manželství ze kterého jsem každý den z těch patnácti let spolu strávených čím dál více nadšený. Takže v takovýchto věcech opravdu nic vtipného vidět ani nemůžu. Dávám sice tři hvězdičky. Ale vidět to už nemusím. (23.10.2008)

Značne nevyrovnaná až nevýrazná "komédia" s množstvom prežitých scén (potreba si odvšadiaľ zadarmo zatelefonovať atď.). Príliš dlhá stopáž a striedanie lepších (tých je menej) a horších alebo prázdnych (tých je viacej) scén ma odradzuje, aby som si film ešte raz pozrel. Dal by som **, ale pridávam * za B. Bliera v roli dôchodcu-mafiána. Dokonale predviedol (zachraňujúc celý film), ako sa má vyzerať dokonale diabolský cynický dôchodca spolupracujúci s mafiou. (13.08.2009)

Po dobrém zážitku s filmem Dámy a pánové jsme zůstali ve stejném žánru a stejné zemi. Pustili jsme si další starší a tentokrát mnohem známější italskou komedii Moji přátelé. Jako námět jsou chlapi s duší dítěte, kdy se občas jen tak seberou a jdou vyvádět jednu skopičinu za druhou. Podobný přístup k životu je velmi osvěžující, i když může blízkým lidem způsobit mnohá trápení. Některé vylomeniny byly perfektní a nahlas nás rozesmály a některé byly „jen“ dobré. Komediální stránka filmu funguje na výbornou i díky skvělému obsazení. Té bandě chlapů jsem to všechno věřil. Bohužel celkové vyznění snímku je spíše smutné a tím nemyslím závěr, který naopak velmi pobavil. Atmosféra je často melancholická, problémy se sice neřeší, ale jsou stále tady a občas hlavní hrdiny doženou. Ti si jen povzdechnou a utečou k nějaké další ptákovině, třeba na nádraží. :-) Také mi nesedl vypravěč a nahlas pronášené myšlenky, to mě hodně vytrhovalo z té skvěle potřeštěné atmosféry. Proto je to o hvězdu méně než předchozí film Dámy a pánové. (30.08.2023)

"Krtek se okrtil." Komedie, která má u nás podle mě lepší pověst, než by si zasloužila. Se škatulkou bláznivé komedie bych byl trochu opatrnější, protože celý snímek je prodchnut hořkým tónem. A to je možná ta škoda. Moc mi nesedne spojení mystifikační hry na gangstery před nenasytným dědkem Bernardem Blierem spolu s řešením sociálních problémů jedné postavy a až skoro násilně dramatickou finální scénou, což byl asi patrně záměr režiséra Pietra Germiho, který měl film původně režírovat, ale následně zemřel na rakovinu. Avšak už kvůli nesmyslným blábolům hraběte Mascettiho (Ugo Tognazzi), pověstné fackovací nádražní scéně a výkonům čtyř z pěti hlavních hrdinů (t.j. právě Tognazziho, tradičního Philippa Noireta, Adolfa "Larga" Celliho a Gastonea Moschina) stojí za zkouknutí. A podle Philippa Noireta film vychází ze skutečných historek jistého italského architekta a jeho přátel. 70% (08.09.2007)

Až do shlédnutí tohoto filmu jsem si myslel, že mezi magory zaujímám přední pozice, ale tihle čtyři chlápci mě naprosto převálcovali. Já bláznivej magor tělem i duší jsem si skoro nestíhal dělat poznámky doslova geniáních napádů téhle super party. Miluji chlapy, co nenechají zahynout klukovskou duši ! Teď půjdu dát z péronu facku lidem co čumí z okénka z rozjíždějícího vlaku a hlavně vemu vyměřovací nařadíčko, přijedu do nejbližší vesnice, začnu vyměřovat a pak oznámím vesničanům, že se vesnice zboří, protože se tam bude stavět cesta pro zaoceánské parníky :DD. Kurva, tak tohle můžu o tomhle je život ---- o legraci a volnosti a ne o stereotypu bez fantazie a roštáctví ! (13.04.2008)