Donšajni

Jiří Menzel je zřejmě starý chlípník (fantazírující o tom, jak ochotně se mladé holky nechávají ohmatávat vyžilými donchuány), který má rád zoom a ženy s velkými prsy, nikoli modernu. Budiž. Musel o tom ale vzniknout nevkusný, nevtipný a nesoustředěný celovečerní film? Kontakt s přítomností se omezuje na rezignované konstatování „tak takhle to u nás chodí“ poté, co je protagonistovi před očima odcizeno auto. Zkrátka, všechno je zlé (vinou komunistů a privatizace), svět se řítí do záhuby a my s tím nic nenaděláme. Tedy, let’s fuck! Jedinou charakteristikou ženských postav pod 40 je frivolnost – každá z nich se bez zábran a dlouhého otálení vyspí s postarším, necharismatickým a neperspektivním divadelním režisérem. Jediná výraznější starší ženská postava je duševně nemocná (např. bezdůvodně ukradne a nabourá auto zapojené do probíhající bankovní loupeže), což je ale podle filmu v pořádku a ženy po přechodu se takhle asi běžně chovají. Vypravěčsky je film nekonzistentní tím, jak nahodile mění perspektivy, míru vědění a sebe-uvědomělosti (nekoncepčně využívané promluvy do kamery jsou samoúčelnou snahou dodat filmu moderní výraz). Dramaturgická impotence filmu se projevuje tím, že jakkoli dlouho se něco děje, nakonec se z hlediska vyprávění stejně nic nestane. Většina (!) scén by mohla být vystřižena bez dopadu na hlavní dějovou linii, neboť nic nezapříčiňují a nepodmiňují, nijak nepřispívají k vývoji příběhu. Humor se dělá z toho, že někdo narazí hlavou do trámu nebo mu rupne v zádech. Pokud má film naopak zvážnět, musí zákonitě někdo zemřít – jiný důvod k serióznosti se nepřipouští. Shovívavě dokážu na tuhle oplzlou obhajobu čumendy pohlížet jedině jako na náhražku pohlavního aktu v pozdním věku, kdy už to holt moc nejde. Očividně totiž opravdu jde o film vzniklý z pouhé potřeby NĚCO zplodit. 10% Zajímavé komentáře: Tetsuo, Emzet, Martin741 (17.11.2014)

Nic proti panu Menzelovi i když neumí při příchodu a odchodu z restaurace ani pozdravit a dokonce ani zaplatit, má můj respekt za filmy které natočil, ale tohle bylo na úrovni kanalizice ze 17.století. Donšajni mě celkem často přípomínali Kameňák, s tím rozdílem, že ten se alespoň netvářil jako Kryštof Kolombus při objevu Ameriky. Ze všeho nejhorší byly dialogy, působily stejně neupřimně jako slova pana Grosse, že to myslí upřimně. Nic proti pohledu za výstřih nebo na kozy či rovnou na nahý ženský tělo ...to klidně kdykoli, kdekoli, jakoli, jenže já si tady připadal jak starej slinta, co šmíruje holky klíčovou dírkou, protože na víc nemá a nebylo mně to až tak příjemný, jak by se mohlo zdát. Pak tady máme příběh, ten žádný nebyl, to bylo takový mochito smíchaný s cuba libre a tak to i chutnalo, tedy spíš nechutnalo. Jako pozitvium bych viděl herce a scénu, kdy Libuška otvírá okna starýho divadla, to byla krásná scéna ze který jsem cítil lásku ke starým časům a kvalitní práci se světlem. No, měla mě varovat už reklama "tento pořad Vám přináší Blesk." (26.09.2013)

Pokud chtěl Jirka vysvlíknout víc pěkných párů prsou, šlo to udělat i levněji. Začátek je vyloženě katastrofa a nedivím se negativní kritice. Hned ta scéna, kdy policisté naráz vlezou do místnosti, je napřesdržku. Někomu může vadit Hartlovo vypravěčství, ale mě jeho postava a laskavá sebeironie vyhovovaly. Horší je, že pan Menzel nedokázal rozlišit, co je nevkusné, přehnané a blbě zrežírované od toho, co se mu povedlo. Jinak by film byl asi kratší, a nikdo by ho nekritizoval. Laskavosti čistě menzelovské je tam dost, ale tluče se debilně s momenty, kdy pan režisér vyjíždí zpoza rohu Fio banky, mistr si dychtivě sáhne na bar pro láhev, ačkoliv skleničku má blíž a už z ní pil. Líbily se kartáčky, potěšil Jan Jiráň, docela i Jiří Hájek a hodně se líbila sprcha Marie Málkové. A samozřejmě Eva Josefíková, která tam měla být celý film a to Menzelovi neodpustím. Z hlediska současné ubohé české tvorby s přehledem v průměru, v tvorbě JM a kvůli očekávání sotva jedna. (31.01.2014)

Na Donšajny jsem šel do kina a vůbec jsem se nedíval předem o čem film je a jaké má hodnocení. Řekl jsem si, režíruje to Jiří Menzel, bude to fajn. A jak to dopadlo? Z kina jsem po necelé hodině odešel, což jsem udělal poprvé a doufám i naposled, protože zastávám pravidlo, že pokud už na něco do kina jdu, tak to shlédnu celé, ale tady to opravdu nešlo. Tento film je jeden velký omyl. Přes to mu dám jednu hvězdu, i když je to pouze kvůli kvalitním hercům, kteří se této šaškárny účastnili. (06.10.2013)

Jednu hvězdičku z úcty k hercům, kteří hrají, ačkoliv nevědí, co mají hrát. Scénář je děravý jak moje rok staré ponožky, o příběhu se nedá mluvit, pokud nebereme v potaz tu historku o svobodných matkách, jež by sotva stačila na půlku nějaké televizní inscenace ve stylu Nevinných lží, ty operní vložky jsou otravné (mělo to snad evokovat seriál Náhrdelník?) a nudné a paralelu mezi zpívaným a hraným aby jeden hledal s baterkou v ruce. Navíc není jasné, zda má jít celou dobu o nadsázku, nebo se to snad chvílemi snaží o psychologii, těch pár ojedinělých vtipů pak je spíše jako pěst na oko, i když pobaví. Pobaví asi podobně, jako když po němkolikahodinovém pochodu v horách přijdete k horské boudě a na ní je nápis: Zavřeno, šli jsme na výlet do nížin. Navíc jsem nepochopil, proč je na začátku ten citát, když... ale to bych spoileroval. (16.11.2014)