Grand restaurant pana Septima

Vlastně souhlasím s tím, co tu již bylo řečeno. Grand restaurant měl potenciál stát se Louisovou nejlepší komedií a první část, ve které se seznamujeme s prostředím a provozem restaurace U Septima na to má dost solidně našlápnuto. V rolích číšníků jsou skoro všichni, co si zahráli Louisovy podřízené v jeho hvězdné éře (vlastně chybí jen Christian Marin a Jean Lefebvre z Četníků). Ale jakmile unesou prezidenta Novalese, všechno jde do háje a ačkoli se nadále vyskytují pěkná místa ("Silnice je mnohem lepší."), tak to mrzí už kvůli té nevyužité příleitosti s tím udělat něco víc. A divím se, že si Funés nevybrousil lepší zápletku, víc spjatou s prostředím restaurace, vždyť o podobném projektu snil už od Gentlemana z Epsomu, kde si zahrál menší roli restauratéra. Skvělý dabing F. Filipovského je už vlastně samozřejmostí, ale tady ho musím opravdu vyzdvihnout. Vznikl až v 70. nebo 80. letech, v době, kdy běžěl Septim v kině, byl FF nemocný a tak se dabing udělal v Brně a Funése daboval Jaroslav Dufek. Filipovský film později tedy předaboval a do role se tentokrát vžil snad ještě víc než jindy, až mu při rozhovoru Septima s ministrem ulítlo: "Á, jděte do prdele!" Schválně si toho všimněte. :-) . (06.08.2007)

O neschopnosti krytej radom ľudí závislých od neschopnosti samej - tá im je chlebodarcom. Možno tento film pre mňa neobsahoval takú dávku humoru na akú som pri Funesovi zvyknutý, no v rámci epiky je príbeh atraktívny. Zahŕňa totiž nie len prvky komédie, ale mieša a aj s akčným a kriminálnym podtónom okoreneným hláškami a znalecky vykonštruovanými situáciami. (27.12.2013)

Dokud se čerpá servilita Rogérka, aby mohla být předána hostům, provádějí se inspekce na bázi provokace a tempo pianisty mění šikanózní výcvik personálu na bakchanálie, je dění v Septimově vývařovně na čtyři michelinské. Jenže jak se začne obíhat novinový stánek a přejede se do zasněžených hor na jakousi kombinaci Fantomase a bondovky s Moorem, je to už na udání Státní zemědělské a potravinářské inspekci, protože se přestalo vařit s čerstvých surovin. De Funès s upgradem FF je ovšem skvostný. Užil jsem si i drobnosti, jako třeba jeho vyděšený výraz, když divizní komisař vypráví recept s dušením ve vlastní šťávě či tradiční celoobličejové opocení v krizových situacích.. (04.08.2021)

„Odveďtě tu hysterickou ženskou!“ Prvá, reštauračná, polovica je neskutočná, báječná, famózna, je to bomba, je to jahoda s vanilkovou šľahačkou. Vedel by som sa na to pozerať nie že celú stopáž, ale v 25-dielnom sitkome (geniálna scéna s Hitlerom je len špičkou ľadovca). Kebyže zostaneme po celý čas v tejto úžasnej reštaurácii s tými neskutočne vtipnými postavičkami (klavirista, opitý expert na alkohol, hlavný, večne horekujúci čašník), dám 1OO%. Žiaľ, druhú polovicu filmu tvorí neveľmi záživná linka s pátraním po únoscoch prezidenta. Nechápem, čo koho k čomusi takému viedlo, taký brutálny obrat som fakt nečakal, začalo to ako komédia z reštauračného biznisu a stal sa z toho úplne iný film. Prečo? Načo? Komu tým prospejeme? Pobavilo ma finálne vysvetlenie, ale to bolo asi tak všetko. Žeby sa nekonečnou automobilovou naháňačkou tvorcovia inšpirovali o tri roky starším Ružovým panterom? (10.07.2024)

Grand restaurant pana Septima je určitě jedna z těch méně vtipných komedií, ve kterých je možno viděl Louis de Funése. Předpokládám, že to je přesně ten důvod proč jste film viděli, či se na něj chystáte. Od té doby, kdy se začně hledat schovaného prezidenta je to téměř nepozorovatelná nuda. Do té doby to ještě celkem ušlo. Ovšem ani předtím, než se nám z komedie stala nevtipná detaktivka jsem se úplně smích neřezal. Napočítal jsem tak dva až tři vtipné momenty. Nezlobte se na mě, ale je to trošku méně, než jsem očekával. Nenapadají mě vhodná slova k obhájení 2*, tudíž jsem se rozhodl pro zbabělý krok. Dám hvězdičku jedinou, kterou netřeba obhajovat. (21.09.2012)