Únos

Velmi syrové drama, na které se nekouká zrovna příjemně, ale filmařina je to brilantní. Lindholm od začátku nastoluje hutnou a zkličující atmosféru uzavřené společnosti, která nemá kam uniknout. Rozehrává brilantní drama, které sleduje očima dvou lidí - na jedné straně lodního kuchaře, na straně druhé ředitele společnosti, který je zvyklý na tvrdé jednání, ale nastalá situace je pro něj úplně nová. Precizně vybarvené charaktery jsou tím hlavním lákadlem filmu. Oba dva představitelé navíc výtečně hrají, takže není o čem diskutovat. Lindholm volí ryze dokumentaristický styl a používá ruční kameru, čímž se hrdinům dostává až pod kůži a o to silnější je pak celkový dopad. Možná by neškodilo ukázat ono přepadení, protože jeho samotné provedení znázorněno není, ale je otázka, jak by zapadlo do celkové koncepce. Jinak závažnější výtky nemám. Je jasné, že tohle pro většinového diváka není, ale ten náročnější bude ve většině případů spokojen, protože Únos je silné drama, které rezonuje dlouho po skončení. 85% (28.06.2013)

Vůbec se mi nepodařilo to prožít. Nudil jsem se. --- A to hlavně proto, že jsem ději a motivacím nerozuměl. Půl roku se tahali o peníze, aby ušetřili? Která spediční firma není pojištěná? Proč u toho nebyl zástupce pojišťovny? --- A navíc, námořní právo se u nás moc neučí, pochopitelně, ale tolik si pamatuji, že protipirátské konvence (jejichž signatáři jsou snad všechny státy, včetně ČR) zavazují účastníky aktivně potírat pirátství bez ohledu na to, pod čí vlajkou napadená loď pluje. Takže se divím, že třeba Američané - kteří mají v oblasti všechno myslitelné válečné loďstvo - do věci nezasáhli. Že by o ní nevěděli je vyloučeno, námořní rádiový provoz je bohatě a snadno monitorován. A přepravní společnost, která s piráty jednala bez uvědomění své vlády, podle mého nejspíš porušovala zákon. --- Takže se ptám, jestli to celé není vlastně blbost? Třeba mi to někdo lépe informovaný vysvětlí... ale neměl to udělat už sám film? (17.06.2014)

Mistrovsky vyprávěný civilní drama o únosu posádky lodi vychrtlíkama. Celé napětí a dramatično je naroubováno na dvě postavy, uneseného kuchaře na lodi a majitele burzovní firmy. (prosím opravte si v obsahu, že piráti vyjednávají z vládou, to vůbec není pravda ). Díky těmto hlavním postávám, sledujeme prostřednictvím kuchaře vývoj situace na unesené lodi, kde se během únosu postupně velmi proměňují vztahy mezi únoscema a unesenýma a prostřednictvím majitele firmy, pod kterou spadá i unesená loď jsme svědky dramatického vyjednávání o výkupném. Díky tomuto pojetí se napětí násobí dvěma a přiznávám, že s přibývajícím časem jsem nedokázal odhadnout ani ň. Geniální scénař, podporují výborný herecký výkony. A tak zatímco piráti v somálských vodách unášejí posádky lodí s cílem získání výkupného, tak Tobias Lindholm unáší v kinosálech diváky s cílem udržet je v napětí do poslední možný minuty, což se mu v tomhle případě zadařilo na výbornou. (28.06.2013)

Porovnání "Únosu" s novým projektem Toma Hankse "Kapitán Phillips" dává názorný doklad rozdílnosti přístupů mezi americkou a dánskou produkcí, a to nejen v úrovni kinematografie, ale také televizní seriálové tvorby. Americký zábavní průmysl se v prvé řadě zaměřuje na příběhy, které mají potenciál pro zpracování do efektní podívané, která bude divákům konstantně nabízet okamžitě se aktivizující podněty. Dánové se naopak soustředí na průběžné budování dramatu, kde využívají divácké vědomí kontextu sekvencí a efektnost stupňují prostřednictvím trvání oněch sekvencí. Reálné drama posádky nákladní lodi unesené piráty, které trvalo přes čtyři měsíce je přesně ideálním materiálem pro popsaný způsob vyprávění a dramaturgie. Někdo by řekl, že se většinu filmu nic neděje, ale právě trvání patové situace je zásadním elementem tohoto vyprávění, kterým si film pečlivě připravuje půdu, aby mohl diváky ve finále naprosto zdecimovat. (29.06.2013)

Za mě asi problém, že jsem tento snímek shlédl po Kapitánu Phillipsovi, tudíž mě ničím nepřekvapil. Vlastně ve všem o něco zaostává a čekal jsem větší depresi a tlak na palubě lodi. Velký prostor dostalo samotné vyjednávání o propuštění rukojmí, což naopak ukázalo pohled na to, jak opět lidé v pohodlí kanceláře rozhodují o osudech obětí a jakou cenu má lidský život. Dalo se z toho vytěžit daleko více a chybělo mi to strhující drama, jaké bych od daného tématu očekával......6/10 (11.12.2016)