Jo

Další z řady typickejch Funésovek. Narozdíl od Četníků, Fantomase nebo třeba Piti piti pa neni tenhle film tak provařenej, takže jsem ho poprvé viděl až teď v roce 2014. Docela jsem se u toho zasmál a těch 85 minut uteklo jako voda. Samozřejmě Funés na sebe strhává většinu pozornosti, ale výborně ho doplňujou další herci, který často hráli po jeho boku i v jinejch filmech (Claude Gensac, Michel Galabru, Bernard Blier nebo v malý roličce Paul Préboist). Jinak Císlerův dabing se sice nedá srovnávat s dabingem Františka Filipovskýho, ale neni to tak strašný. Po pár minutách jsem si zvyknul. To se třeba o dabingu Krampola nebo Lábuse říct fakt nedalo. (24.03.2014)

Jedna z nejlepších funésovských komedií z pera Claudea Magniera, autora Oskara. A herecký ansámbl je tak sehraný, až to bere dech. Funés, Gensacová, Galabru, Blier, Préboist, Marin, Ferdy Maine (ten Angličan ze Senzačních prázdnin), Christiane Müller (zopakovala si roli služky právě také ze Senzačních prázdnin)... Viděl jsem to s dabingem Jiřího Císlera a musím říct, že je po Františku Filipovském nejlepším dabérem Funése. Navazuje na něj (ale nevykrádá ho jako Jiří Krampol), zároveň se do toho snaží vložit nějaký vlastní prvek. Jiří Lábus v Zelňačce byl také dobrý, ale Zelňačka není typickou funésovskou legrandou a v Jo bych si ho asi představit nedovedl. Viděl jsem i anglické znění a tam Funése daboval Benny Hill! Btw. Jedná se o druhé zpracování hry Gazebo, po americkém filmu z roku 1959. V roce 1995 pak vznikla televizní inscenace, ve které roli spisovatele Brisebarda převzal jiný vynikající francouzský komik - Funésův četníkovský kolega Jean Lefebvre. P.S. Po zhlédnutí původního dabingu stále musím před Jiřím Císlerem smeknout, ovšem ten první s mistrem Filipovským je v lepší, přišel mi tak nějak zábavnější...Myslím si, že kdyby byl film veřejnosti známější v této verzi, určitě by byl i mnohem oblíběnější. (23.01.2007)

Netypická funésovka, která mi připomněl taktéž netypickou hitchcocku Potíže s Harrym. Děj je chaotický i na standardy francouzských komedií a bez některých postav by se v klidu obešel. Vtipností zaostává za četnickou sérií, pod kterou se Jean Girault taktéž podepsal, i za podobně zběsilým Oskarem. Louis de Funés je tu skoro sympatický. Není panovačný, ani kousavý, jen po krk v problémech a neustále pár okamžiků od katastrofy. Tak ambivalentní postavu jsem u něj ještě neviděl. Jeho tradiční filmová partnerka Claude Gensac dostala mnohem víc prostoru a zábavnosti to jednoznačně prospělo. Její komediální talent se Funésovu téměř vyrovná. (21.10.2019)

Typická šialená komédia, ktorá to s tým šialenstvom trošku prehnala. Celý film je postavený na tom, že do domu neustále prichádzajú náhodní ľudia pred ktorými vystresovaný Funés ukrýva mŕtvolu. O ničom inom to nie je. A hoci je film krátky, tak sa tento druh zábavy stihne obohrať ďaleko pred jeho koncom a nepomôže mu ani prítomnosť kráľa francúzskej komédie. Každopádne účasť ďalších “obvyklých podozrivých” vo vedľajších úlohách potešila. 6-/10 (21.12.2018)

Moc se mi to nelíbilo. Celá ta zápletka s mrtvolou - třeba v Hitchcockově černé komedii Potíže s Harrym mi to přijde o hodně zábavnější a promyšlenější. Tady pořád jen někdo běhá sem a tam, bláznivě se směje, policajt má mrtvolu pod nosem, a nevidí ji a jde ji hledat do sklepa, všichni pořád hystericky ječí, všechno se ničí, není to můj šálek kávy, a tady mi to přišlo prostě přehnané. Neříkám, že jsem se párkrát nezasmál, ale většinu času jsem spíše koukal jako puk, co si ještě tvůrci myslí, že jim divák v rámci crazy komedie zkousne. Nejlepší pak asi byl věčně opilý Galabru. (16.12.2018)