Hunger Games: Síla vzdoru 2. část

Lepší než minulý díl, ale horší než ten první. Poslední Hunger Games jsou řemeslně jistým produktem, na kterém je vidět každý utracený dolar. Bohužel ale do cíle neběží, spíš obezřetně kulhají, protože se bojí dát prostor víceru hrdinů a nabídnout opravdu strhující finále. Francis Lawrence měl rozhodně na víc. Jelikož ale nemohl utéct od předlohy, musíme se s Katniss rozloučit bez velkého dramatu. Škoda. (6/10) (19.11.2015)

Problém s Hunger Games je v tom, že téma se značně vyčerpalo v prvních dvou dílech, vůbec poprvé jsem si tak přála, aby se tvůrci vydali více blockbusterovou cestou a vykašlali se na nějaké filozofování o fungování světa a společnosti, po čtvrté už to působilo naivně, zvlášť když toto filozofování je prokládáno rozhovory o tom, koho z chlapců si hlavní hrdinka nakonec vybere. Akční scény jsou výborné, nechybí jim dravost a působivost, jen je jich málo. Film to nevyrovnal ani v emocionální rovině, postavy zde sice umírají jako na běžícím páse, ale divák se s žádnou nestihne pořádně sžít. Z nejsilnějších momentů série pak také nebyl úplně vytěžen potenciál. Bez debat jde o důstojné zakončení, jen pocit, že to mohlo být lepší, u mě převládá. (22.11.2015)

Film přece jen není tak špatný, jak jsem si původně myslel. Na druhou stranu jsem rád, že už ta série končí. Děj navazuje hned na předchozí díl. Kraje jsou sjednoceny a spolu bojují proti Kapitolu. Objevují se tu i noví herci, jako například Brienne z GoT. Finální bitva se tedy odehraje v Kapitolu. Ten se ale samozřejmě tak snadno nedá. Čeká tam na ně spoustu pastí. Katniss je opět tváří celého odboje a vede svou jednotku. Po různých útrapách a ztrátách několika členů týmu se konečně dostávají ke svému cíli. Problémy jsou hlavně s Peetou, který je dost nestálý. Až na pár akčních scén tu jinak není moc o co stát. Konec ne trochu překvapivý, ale částečně jsem to čekal. Každopádně to mohlo být kratší. Nakonec to dopadlo docela šťastně. Snad si teď Jennifer Lawrence bude vybírat lepší role... "Musím zabít Snowa!" (03.05.2016)

Mělo to skončit kočkou. Chápu, že se tvůrci museli držet knižního konce, ale vyznění filmu není jen v rozporu s proměnou, kterou Katniss v posledních dvou dílech prošla (zmínka o nočních můrách coby připomínce PTSD je s ohledem na kýčovitou stylizaci scény dost nepřesvědčivá). Zároveň umrtvuje veškerý „emancipační“ potenciál celé série, když za ideální stav vydává ten nejpitomější genderový stereotyp. Podobně nedávno Eastwood posledními minutami zazdil Amerického snipera. Jinak přitom jde o vcelku uspokojivou snahu natočit YA blockbuster, který odmítá jisté žánrové konvence (neokázalý začátek, nejepičtější akce dlouho před atypicky intimním koncem, rozmlžená hranice mezi dobrem a zlem) a má co říct i dospělým (válečná propaganda, zánik starého světa, překrývání reálných vzpomínek mediálními reprezentacemi). Film stejně jako první část Síly vzdoru začíná nezvykle temnou a nebombastickou scénou, ve které je stanoven směr vyprávění. Katniss musí získat (v doslovném i přeneseném významu) zpět svůj hlas, který posledně ztratila. Přesto po většinu filmu není její kontrola nad situací tak velká, jak si představuje a jak naznačuje i její heroizující rámování (na střed, aby dominovala celému záběru a zároveň čněla nad ostatními postavami) a časté záběry její tváře přes celé plátno. Katnissina cesta osobní pomsty je z velké části shora řízeným propagandistickým spektáklem pro masy, v podstatě dalším ročníkem Hladových her, s troskami Kapitolu coby novou arénou. Iluze svobodné volby a boje za spravedlivou věc není zničena tak důsledně, jak sliboval předchozí díl, ale film pořád jde o sympaticky netuctovou pobídku k zamyšlení nad velkovýrobou popkulturních rebelů, jimž uniká, že nebojují proti systému, ale v rámci něj. 75% (27.11.2015)

O obvyklou dávku kokotismu nebyli diváci ochuzeni ani v případě dalšího zbytečného pokračování. Moc neuznávám tento novodobý trend využití velkého diváckého úspěchu a rozpartování posledního dílu. Třeba v případě takového Hobbita mi to vůbec nevadilo, protože Hobbit byl zcela luxusní snímeček. V případě Hunger Games to ovšem dopadlo zcela katastrofálně. Z jednoho debilního dílu byly vytvořeny díly dva. Roční odstup mezi jednotlivými díly vám spolehlivě zaručí, že pokud nejste zrovna velcí fanoušci a fajnšmekři tohoto omylu, tak se vám stane přibližně to, co se stalo mě. Obsah Part1 se vám zcela vykouří z hlavy. Part2 poté začne bez jakýchkoli okolků přesně tam, kde předchozí část skončila. Z toho plyne jediné. Absolutně nechápete, o co kráčí, tudíž vás snímek absolutně nezajímá. Přiznám se, že v běžné rychlosti (x 1.0), jsem se dovedl koukat jen necelých 20 minut. Poté už v této rychlosti běželo pouze těch pár akčních pasáží, které celkem ušly, abych pravdu napsal. Dojem bohužel vždy spolehlivě pohřbily naprosto dementní dialogy, kterými je snímek kompletně prošpikován. Většina děje klouže k jakési nezdařené telenovele o milostném trojúhelníčku kolem zrůdičky Jennifer, které to sluší pouze v silně omakeupované verzi v samém závěru. Pevně doufám, že už další díl nebude následovat. Tohle mi teda hrubě nechutnalo. Hlavní problém shledávám rozhodně v tom, že jsou postavy tak těžce nezajímavé, že si nelze vytvořit jakýkoli vztah ke kterékoli z nich. A dialogy psal rozhodně taktéž píčus, v tomto případě, ženského rodu. Nikdy více! (19.03.2016)