Je prostě báječná

Ten typ komedie, která někomu přijde nestravitelná, někdo ji v množství odkazů na jiná filmová díla a sebeuvědomění považuje za geniální. Je pravda, že zápletky v některých filmech vypadají poměrně trapně a banálně a někomu může připadat, že tady tomu není jinak. Druhá věc je, že na přestřelených zápletkách a nečekaných zvratech je Je prostě báječná záměrně postavena. Do tagů bych přidal milostný šestiúhelník. (04.01.2016)

Hvězdně obsazený film, který kdybych měl co nevýstižněji přiblížit, tak bych ho označil za situační grotesku se zápletkou ve stylu třeba takového Oscara Louis de Funese, případně pokus o konverzační allenovku, tedy sled převážně dialogových scének, kde na sebe několik postaviček neustále naráží na „nečekaných“ místech a samozřejmě v tu nejnevhodnější dobu, z čehož následně vznikají trapasy a zamotané situace, především tedy co se partnerských vztahů a soužití týče. Proti tomu bych každopádně ale asi ani v podstatě nic moc neměl, problém ovšem je, že to v tomto případě příliš nešlape. Samotná zápletka ovšem toho není viníkem, jako spíš její zpracování, které je nezáživné, jednotlivé scény působí silně nepřesvědčivé a žánrově jeto celé naprosto nefunkční, a to jak po stránce vtipnosti, tak romantiky. Navíc veškeré postavy jsou nezajímavé a jejich herečtí představitelé vesměs přehrávají tak nepřirozeným způsobem, že to působí vážně dost hloupě. Já tedy sice nevím, zdali scénář vznikl přímo pro film, nebo jde-li o nějakou převzatou divadelní hru, fakt je ale ten, že tam by se každopádně hodil mnohem více. P.S. to cameo s Quentinem byla prvotřídní trapárna! (23.05.2020)

Tenhle typ komedie mi vyhovuje. I když se to motá kolem prostitutek a nevěr, Bogdanovich se vyhnul přisprostlým vtípkům a trapným sexuálním narážkám a pojal téma "kdy a kde kdo s kým" jako konverzačně situační veselohru, kterou občas proložil pořádnou fackou, která pokaždé sedla. Některé scénky, jako třeba ty v italské restauraci a na jevištii, byly vyloženě lahůdkové. Herecky bez chybičky a asi nebudu jediný, koho hodně překvapila Imogen Poots, ale nezklamala ani osvědčená jména. Třeba Jennifer Aniston je s přibývajícím věkem lepší a lepší. Škoda, že podobných komedií je jako šafránu.85% (27.08.2015)

Čekala jsem daleko víc ... Imogen mám jako herečku ráda, ale tady mi tak úplně nesedla. Výběr Owena Wilsona do hlavní role taky nebylo to pravý. Chvílema mi děj docela utíkal a chvílema moc ne. Docela mi i vadilo to vyprávění od Imogen. Čekala jsem komedií a nezasmála jsem se ani jednou. Z námětu by se dalo vytěžit víc. Tvůrci to moc nezvládli. Myslím, že tenhle film jsem viděla poprvé a naposledy. 50%. (28.10.2015)

Já nevím, ale celý to bylo takový nijaký. Ze začátku jsem byl celkem nadšenej hlavně z toho stylu vyprávění, pro kterej se tvůrci rozhodli. Příběh celkem odsejpal a já se těšil, čím dalším mě film překvapí. Bohužel jsem si postupem času uvědovil, že se nějak nemám čemu smát, což je u komedie celkem zásadní problém. Tenhle druh humoru tak úplně nezatracuju, ale víc se podle mě hodí na divadelní prkna než na filmový plátno. Ke konci mě ten nekonečnej propletenec tak štval, že jsem se vážně těšil až bude po všem. Ani přítomnost Tarantina nějak nedokázala vytáhnout výslednou známku vejš než na 2,5* (17.12.2015)