Paříž-Manhattan

Moje smůla, že moje alergie na Woody Allena zrovna kulminuje, takže základní osa filmu (Woody coby mentor na plakátě, s nímž si hrdinka povídá) mne spíš otravovala, než bavila. Ale jinak to hledání životní cesty a peripetie rodiny a známých byly zcela ve stylu jemného francouzském humoru, takže jsem byl svědkem poměrně příjemné romantické komedie s trochu stupidním závěrem. Allenova moudra mi dnes už přijdou vyčpělá, ale připouštím, že smysl to dohromady dávalo. Jinak se ve filmu všichni chovali jak střelený prakem do brňavky, což mi připomnělo filmy Francise Vebera, které mám rád. 75% (25.09.2014)

Film působí jako pocta Allenovi, kterého stylově nemusím. Příběh je přirozený, ze života, je z něj znát Francie a to je dobře. Alice není moc společenská a má hezčí sestru, která ji vyfoukne chlapa, který se jí konečně líbil. Nikoho nemá, rodina jí neustále někoho dohazuje. Ale děj má i další linie; není to výrazná komedie, spíš má občas takový nádech, zasmál jsem se všehovšudy dvakrát. Kromě ALice, kvůli které jsem si film pustil stojí za zmínku i Michel Aumont a Patrick Bruel. # [viděno: monitor, 5.1, EN sub] # příběh 5 | hudba 5 | humor 2 | akce 0 | napětí 0 | pustil bych si znovu 4 (08.12.2012)

Já nevím, jak to v té Franci jen dělají, že tu romantiku nám vždycky naservírují na tak krásném podnosu s přílohou ve formě krásné hudby a já jen sedím a celou dobu se dívám s mírným, ale stabilním úsměvem na rtech. Včera to byla příjemná puska na dobrou noc, která mě do ničeho nenutila, jen mě nechala nahlédnout do jedné rodinky s jejich strastmi a slastmi a já s nimi pomalu plula životem. K tomu pozadí s Woodym Allenem a hlavně s Alicí, která se jím do určité doby nechá vést, než se rozhodne, že ten dlouhodobý dialog ukončí. Mírně komediální a rozhodně příjemný relax mezi ostatními, těžkotonážními filmovými kalibry. (10.05.2015)

Franaticí tyhle zaláskovaný pusinky uměj docela vtipně zabalit. Na bijáček jsem šel kvůli Alici Taglioni což mně mírně zklamalo, protože jak už ze sebe vysoukal kolega dopitak, taková čičinka jako v Dablerovi tady bohužel nebyla. Za nejvtipnější scénu považuju dvojitou "vloupačku" do bytu sestry/dcery to byl fakt libovej ha ha zážeh. Řek bych, že bijáček je víc holčíčí, ale jako zábavná zamilovaná holčíčí hračička fungoval docela dobře i mým směrem. (26.11.2012)

Pre fanúšikov W.Allena. Monológy W.A. sú trefné, plagát s jeho podobizňou ma bude ešte dlho držať a všetky jeho vtípky taktiež. Paříž-Manhattan je nielen o Woodym, ale aj o hľadaní toho vyvoleného. A to spôsobom typicky francúzskym. Snaha o vtip ala groteska. Zároveň sa zdá, že tento film chcel mať v sebe niečo, čo je pre Allenovské filmy typické a špecifické a keď sa to použije v iných, vyzneje to tak trochu na silu a gýčovito. (14.05.2013)