Metallica: Through the Never

Výborný zážitek. Když už kapela nemůže objevovat nové cesty na poli hudebním (alespoň teda ne tak, aby se to dalo poslouchat), hledá je na poli koncertních filmů. Jednu hvězdičku ubírám, protože koncert je trochu obroušený, předpokládám, že z důvodu přístupnosti. Je legrační, že tvůrci mají strach, aby děti neslyšeli Jamese Hetfielda pořvávat "Die motherfucker, die!", ale pohled na hrdinu procházející polem oběšenců není problém. Ale to jenom tak na okraj (04.10.2013)

Poté, co ugrofinský funebrák Arpád Huňády dokonale pohřbil Predátory, rozhodl se, že tentokrát konečně zakope i Metallicu. To je ovšem daleko chvályhodnější, protože ta chcípla už v roce 1991 a od té doby jen tak zbůhdarma hnije na výsluní a smrdí. Epitaf se mu povedl vskutku mistrně a pohřeb je to opravdu tragický. Pět tisíc smutečních Kanaďanů, kterým museli, předpokládám, zaplatit, aby si přišli unyle zahrozit na těch dvanáct, ano, doslova dvanáct jediných a důkladně otřepaných hitů za celou téměř třicetiletou existenci kapavky. Hitů, které se dají mnemotechnicky shrnout do jednoho souvětí tak, aby si je po tisícím omletí konečně zapamatoval i každý obstarožní, mentálně pomalejší plešatější dělník s předlouhými pozůstatky mastných vlasů na temeni: „ Jednoho Mistra Pupků Nic jiného nesere, než když Vstoupí Písečník, ten Plíživý zmrd, co ve Zlatém opojení Trefí vypínače, Sjede blesk, načež Baterce Zazvoní hrana a …. samozřejmě Benzín a Spravedlnost pro všechny! No, jeden jsem možná trochu Neodpustitelně vynechal, ale ten na obřadu nehráli. Málem bych zapomněl, že je to vlastně i truchlivý akční film! Géza totiž do toho, až trapného, roztleskávání arogantního Hetfílda namixoval „fantastický a famózní“ příběh o tom, jak jde nezpochybnitelný syn úchyla ze slavného filmu Okno z ložnice Metalice pro náklaďák a zažije při tom spousty všelikých nevšedních dobrodružství. Například jízdu v dodávce, pár „naprosto smysluplných“ výtržníků, jezdce s kladivem a halušky. Velmi hluboké a s pointou originální jako kufřík z Palpfikšnů. A tak jediným zapamatováni hodným momentem v tomto ubohém paskvilu je výkon sympatického Larse za tympány. I v padesáti bije jako králíček Enerdžajzr. Jinak opravdu smutný konec a nezbývá, než pateticky zvolat „Metallica je mrtvá, ať žije Megadeth“, a ze srdce popřát kapele: „Odpočívej v pokoji!“. Tedy vlastně „Rest in dz rum!“, aby mi rozuměli a já zároveň všechny ohromil, jaký jsem brilantní polyglot. (15.10.2014)

Tripova noční pouť apokalyptickým městem k hudbě výborně seděla a docela se jí dařilo dělat z dalšího koncertního záznamu zdání filmu. Režisér se to snažil oživovat i dalšími triky. Staré fláky pořád šlapou, při One mne stále mrazí v zádech, ale jinak je prostě současná Metallica hudebně někde jinde než já. Mínus půl hvězdičky za zbytečné 3D (70%). (07.11.2013)

Povinnost pro každého fanouška Metallicy. Toto není film, toto je hotový koncert, protkaný dějovou linkou, která je úzce spojena s playlistem. Nebýt v kinosálu, tak by jsme tam rozpoutali kotel. Jen je škoda, že překladatel nemyslel na lidi, kteří neznají obsah písní, protože jim mohl překlady písní vložit do titulků, aby víc pochopili tu dějovou linku. Záhada jménem "taška" zůstane zjevně nevyřešena. 3D nijak nerušilo, jen bylo více znát během efektů a závěrečných titulků. Jinak za mě 5* - 90% (07.10.2013)

Už jen kvůli setlistu, který nemá slabého místa: Creeping Death, For Whom the Bell Tolls, Fuel, Ride the Lightning, One, The Memory Remains, Cyanide, ...And Justice for All, Master of Puppets, Battery, Nothing Else Matters, Enter Sandman, Hit the Lights, Orion...mimoto zazní kousek Whiplash a Wherever I May Roam. Zcela určitě si najde každý nějakou tu hitovku, kterou tady postrádá. Setlist poměrně i pasuje k příběhu, který ovšem osobně považuju za hodně nepodstatný, protože jediné o co tady opravdu je jen a pouze METALLICA. Demonstrovaná jako skvěle fungující těleso a hodně našlapaná mašina. (29.01.2014)