Byt

Nejdřív stalkující Max uvíznutý v tenatech z Hitchcockových vláken a poté Talentovaná paní Ripleyová s o něco lépe seřízeným morálním kompasem. Milostný šestiúhelník v rozbité a následně smysluplně složené linearitě, hudba připomínající Základní instinkty Bernarda Herrmanna a nádechy lásky střídající výdechy krutosti. S remakem od McGuigana srovnatelné ve většině aspektů vyjma Vincenta Cassela, který buldozerem značky Charisma zaváží Joshíka zeminou.. (16.01.2023)

Na nedělní večer jsem si naordinoval francouzskou romantiku a dostalo se mi psycha. Tedy skoro doslova - Hitchcock's all over this. Ale vlastně docela v dobrém. A romantika vlastně taky ovanula. Zcela výjimečně jsem se chtěl rozpovídat o ději, ale už nejsem s to. Ztrácel jsem se už v průběhu, což bylo pro mě a mou přítelkyni příležitostí ke zděšeným výkřikům. Přestože jsem často plaval, stálo to za to - příležitost nechat se sebou narativně vyjebávat je nejspíš hlavní devizou snímku. Časové a osobní roviny se střídají stejně rychle jako představy s "realitou". Jestli bylo účelem toho kolotoče pobavit diváka, jsem spokojen. Morální ponaučení "lásku najdete tam, kde byste ji vážně nečekali" radím blahosklonně ignorovat. Film částečně sráží jakoby televizní zpracování - jen částečně proto, že lacině rozostřené barvy a aťasové interiéry zajímavě korelují se snovou neskutečností děje. Herecké výkony jsou fajn, ale ne tak jako prsa, kterými nás průběžně obšťastňuje Romane Bohringer. Monica Bellucci si své vnady šetří pro zámořskou produkci. I tak děkujeme. (01.10.2011)

Jsou dvě věci, které mi tenhle film kazí. První je to, že se má snad jednat o pravou lásku - ovšem až do chvíle, než je hlavní hrdina ochotný "opravdu" milovat tři ženský najednou. A druhá věc je to, že je Romane Bohringer strašně hnusná, a vedle Bellucci je málo pravděpodobné, že by si je někdo spletl. Jinak musím říct, že jsem posledních asi dvacet minut fakt držela palce, aby se k sobě ten původní pár vrátil. Ale konec byl takový, jako je ten film celkově: nevyhraněný a neuspokojivý. (22.08.2016)

Vynikající film, úžasná zápletka a skvěle zkombinované vztahy. Ale ten závěr? To bylo jako co? Celou dobu Maxovi fandíte a on se na konci zachová jako absolutní trotl? Závěr by měl být gradace celého film. Něco skvěle strhujícího a zároveň překvapujícího. Ale tohle teda neberu. Nemá vám prakticky zkazit celý požitek z filmu. Díky tomu jsem na rozpacích s hodnocením. Alice jsem praktricky nesnášel od okamžiku jejího prvního žvástu. Nevím, jestli to měl být záměr. Max se v mnoha chvílích choval jako naprostý idiot a na závěr to pouze potvrdil. (05.10.2008)

Velmi dobrý evropský film, který určitě stojí za vidění - už jen kvůli mimořádnému půvabu Moniky Bellucci, která je zde zachycena v 28 letech na vrcholu své tehdejší krásy (btw. spolu s o 4 roky mladší Malénou to jsou podle mě asi její 2 nejhezčí role). V tom nelineárním vyprávění jsem si sice místy trochu ztrácel, ale na konci mi to snad všechno docvaklo. Postava Maxe mi nebyla moc sympatická, mnohem bližší mi byl jeho přítel Lucien, kterého mi bylo upřímně líto za to, jak s ním ta bláznivá Alice zametala - její postava je ve filmu asi nejzajímavější a film kolem ní ponechává řadu otázek nezodpovězenou (kupříkladu byla nějak psychicky narušená, nebo jen prostě žárlila na krásnější přítelkyni?). Pokud jde o závěr snímku, ten mi nesedl a považuji ho za nešťastný; osobně bych uvítal jiné zakončení. Jinak ale Byt považuji za pozoruhodný filmový počin, u kterého mi přijde zvláštní, že jeho tvůrce už nikdy nic dalšího nenatočil (vyjma jakéhosi televizního filmu), a jehož samotný název považuji za poněkud zavádějící, protože tam o nějaký byt v podstatě vůbec nejde. UPDATE 13.11.2019 - Film mě strašně bavil i napodruhé po 4 letech (je samozřejmě nutno to vidět ve francouzském znění), ta Monica Bellucci je zde skutečně naprosto neuvěřitelná (obzvlášť když si člověk vybaví, jak vypadala naposledy v Mléčné dráze v 52 letech). Mladý Vincent Cassel mi zde přijde spíše herecky slabší, ale bohatě to vynahrazuje skvělé duo Romane Bohringer & Jean-Philippe Écoffey. Příběh je hodně dobrý, v některých momentech to má takovou tu správnou osudovou dramatičnost, kdy o dalším vývoji rozhodne naprostá náhoda, a celkově to na mě působí promyšleně (a typicky francouzsky; žádná z postav zde v podstatě vůbec neřeší svoji práci - např. Max nejede na služební cestu a nijak se tím netrápí - a takřka vše se zde točí jen kolem vztahů). Dnes už to je navíc i slušné retro, které dokáže vyvolat příjemnou nostalgii po starých dobrých devadesátkách - po časech, kdy se z Moniky Bellucci podlamovala kolena a mobil měli jen vyvolení. (02.02.2015)