Eso es

Naprosto bezkokurenční Bebelova komedie - kdo neviděl Hitlera při poslechu vybrané hudby, nepochopí proč je Eso Es tak špičková zábava. A ti, kteří to viděli, se podobně jako já určitě řezali smíchy nejen u téhle jedné, ale u mnoha dalších scén. Pro případ, že by se vás to někdy týkalo - naučíte se tu i v jakém pořadí se mají provádět zahajovací ceremonie olympijských her:)....a mimochodem Beethoven je medvěd a nikoliv bernardýn. 80% PS: Za ten dabing, který byl k vidění na ČT v květnu 2011, by měl někdo trpět... (07.06.2003)

Takéto zbesilé tempo Bebemu svedčalo. Stále musí reagovať na nepriaznivú situáciu, stále sa musí nejako vynájsť a vždy sa mu to chlapcovi podarí a niekedy ani nevie ako. Nemyslím si, že humorný potenciál bol využitý na maximum, ale ono nejaké nedotiahnutosti vždy zastúpi to zbesilé tempo. A keď už sú unavení z hrania herci, vypomôže medveď. Alebo nič netušiaci Jessie Ovens v archívnych záberoch. Ale čo ma fakt mrzí, je absencia boxerského finále, tu ale zase nastupuje Hitlerova ségra. Takže ak to mám zhrnúť, Eso es je film, kde stále niečo, alebo niekto kompenzuje niečo, alebo niekoho. (17.05.2017)

„Prosím vás, pane, podepsal byste se mi?“ . . . Klasický podpis pana režiséra, velkého umělce na poli vysokorozpočtové komedie, rozhodně nelze přehlédnout. Po Velkém flámu (1966) se ve Francii strhla obrovská vlna crazy komedií zasazených do 2. světové války, nimiž se tvůrci více či méně úspěšně snažili navázat na úspěch slavného filmu Gérarda Ouryho... a zde po 16ti letech s další válečnou komedii, pojatou tentokrát v některých směrech odlišně, přichází i samotný Oury, aby všechny ty napodubující tvůrce opět hravě strčil do kapsy. Ouryho tradiční porce velkolepé filmové zábavy určitě nezaskočí spřízněné diváky bohatě rozvinutou sérii zápletek, vtipnou vymakanou akcí a stejně jako ve Velkém šéfovi i hravými odkazy na skutečnou událost (zde s nejen vtipnou parafrází, ale i netradičním zakomponováním sekvencí slavného dokumentu). Čím překvapilo Eso es mě, byla vedle velmi pěkné dobové výpravy nezvyklá přítomnost rodinné linky a krátká zastavení nad malými lidskými dramaty v čase vypuknutí války. Moje takřka stejné dojmy skvěle vystihl ve svém komentáři Enšpígl, taky kolikrát ve mě nastal onen pocitový zvrat z úsměvu na úplné zmrazení a zase zpátky, a to aniž by film na mě působil jakkoliv překombinovaně či nevyrovnaně. Belmondo si to celé spočátku táhne ve své typické formě úplně sám, aby postupně nečekaně vytvořil velmi sympatickou hereckou dvojku s 10-tiletým klukem(!). Oba rozervní hrdinové mi pronikli k srdci, i přes dvougenerační rozdíl mezi nimi panovala báječná chemie, malý Simon byl kouzelný... 95% (viděno v rámci "Challenge Tour 2021" – 30 dní se světovou kinematografií) (12.03.2021)

Jako celek to zas takova super sranda neni, na to tu jsou nejaky ty hluchy mista, jenze misty tu je tak ultimatne brutalni scena, ktera vzdy perfektne rozesmeje, at uz to je knihkupectvi, olympijska pochoden nebo treba chata z Hitlerem. A navic je celej film trosku jako road-movie, takze se dej nikde nezdrzuje a spolu s tradicne perfektnim Belmondem a chytlavou hudbou to je paradni zabava za lepsi 4*. (20.12.2008)

Ano, zdá se to nemožné...bláznivá komedie na tak vážné téma. Ale Gérard Oury a Jean Paul Belmondo? S přehledem to zvládli. Z dětství jsem si tento snímek pamatoval jako velkou legraci a u toho zůstalo. První část je fraškovitá a u druhé, i přes přítomnost "Hitlerovy sestry" vás nepříjemně mrazí v zádech. Film má příjemnou podobu road-movie a milou hudbu Vladimira Cosmy a la Uprchlíci...jo, ano, tohle můžu v každou denní i noční hodinu! (02.05.2003)