Borsalino

Marseille v roce 1930. Hvězdné obsazení. Dokonalé účesy a dokonalá saka na míru. Příběh poměrně komplikovaný, sem tam nesrozumitelný a moc dlouhý. Začátek příliš moc komediálně laděn, což filmu nesvědčí. Konec napopak masakrózní. Vcelku vkusná gangsterka ale Borsalino a spol se mi líbil víc. A abych nezapomněl, původní znění s titulky je výborné. Belmondo má normální hlas, velice sympatický. Krampolovy zácpové steny již přestávám snášet. (06.12.2012)

Čekal jsem víc, značnou část filmu se jen ucouraně čeká na pořádnou akci. Stylová oldschoolová gangsterka, ve které se ale režisérovi nepodařilo natočit úvodní bitku mezi oběma přáteli, všimněte si jak nezdařile do prázdna oba máchají pěstmi. Film vyšel nedávno na DVD, tedy konečně s dabingem. Otázku, jestli je lepší využít s Belmondem a Delonem dabingově svázané herce (Krampol i Trávníček jsou oba výrazně starší než jejich postavy, především u Krampola je to hodně znát), na které jsme zvyklí, anebo nějaký kokoty co za jeden den nablábolí čtyři filmy, nechám zodpovědět vás. (04.10.2012)

Ne pokaždé musí směs kvalitních indegrediencí zaručit stejně dobrý výsledek. Film Borsalino je přesně takovým příkladem: má sice v sobě sympatického mladého Belmonda, zdobí ho pěkná atmosféra 30. let, doprovází stylová hudba a natočil ho úspěšný režisér, nicméně dle mého názoru jde přesto o podprůměrný film, protože chybí mu to zásadní – dobrý příběh. Jacques Deray nepřináší formálně ani obsahově nic natolik osobitého, aby jeho snímek mohl fungovat bez výraznějšího příběhu jako některé filmy Godardovy nebo Buñuelovy. Vedle abscence příběhu je možná ještě horší absence humoru (má-li jít o komedii) a natáhlá dvouhodinová stopáž. Po celý čas je to dokola samé zahazování s děvkami, drobné podvody, sázky na koníčky, kulečník, občas přestřelka či jiné vyřizování si účtů mezi gangstry. Pokud jste viděli americký Podraz (1973), v němž bylo všechno na daleko lepší úrovni, nemůže vás nenapadnout srovnání či minimálně vzpomínka. Borsalino ale moc neobstojí ani bez znalosti Podrazu. Do jisté míry je to nepochybně stylové, ale pro mě bohužel taky nekonečně nudné a ani tragické vyústění ve mě nevyvolalo žádné emoce. 40% (16.11.2020)

Na Borsalina (jako film) je radost se dívat - dobová atmosféra a stylovost jsou tu skutečně úchvatné. Nemůžu si ale pomoct, obsahově je film poněkud nerozhodný, jestli chce jít cestou vážnou nebo odlehčenější. Ano, Belmondo a Delon jsou tu skrznaskrz sympatičtí, byť hrají objektivně vzato normální kriminálníky s trochou cti a vzájemného přátelství, ale to na pořádnou gangsterku nestačí. Tedy alespoň mně ne. Jacques Deray natočil lepší kousky. Ne že by tohle bylo špatné, to ani omylem - ale už jsem viděl nejeden lepší film z téhle doby, a jedno podívání mi stačilo. Sedí to pohromadě líp než pokračování (Borsalino a spol.), ale ani "úvodní epizodě" nemůžu dát víc než 70%. Navíc se mi nedaří z hlavy vypudit jiný legendární tandem, a i když je přirovnání Borsalina k Podrazu vzhledem k naturelu obou filmů docela nesmyslné, faktem je, že Bebel s Delonem v kategorii "chemie" prohrávají souboj s "Butchem a Sundancem" o několik délek. (14.10.2014)

Delon a Belmondo, to sľubuje fantastické predstavenie, ale mňa toto pojatie sklamalo. Typické bitky v štýle Buda Spencera a Terencea Hilla mi prišli až rušivé a určite pridlhé. To nebolo nápadité už ani v roku 1970. Prišlo mi to ako krimi, ktoré bolo zbytočne namočené do nepodarených komediálnych prvkov. (04.11.2021)