Cartouche

Čest skvělému režisérovi Philippe de Brocovi, který tu už mezi námi není - skonal včera (v pátek 26.11.2004) na rakovinu ve věku 71 let. Bez okolků nejkrásnější z dobrodtužně-romantických filmů jaký kdy byl natočen. Kam se hrabe Angelika, Hrbáč, Černý Tulipán, Tři mušketýři, apod. Kvalitou a vtipem se mu blíží pouze Fanfán Tulipán. Dokonale vykreslena atmosféra staré Francie a v ní šmrncovní Belmondo řádí jako pominutý, jako ochránce chudých zanechávajíc po sobě své znamení v podobě písmene "C". Šermířské choreografie oproti výše zmiňovaným jsou na velmi vysoké úrovni (jak na vostro), scény, kulisy, masky, kostýmy - všechno velmi věrně podchycené a povinný happy end se zde kupodivu nekoná - to mně také potěšilo....prostě, jako když kousnete do jablka, které čerstvé a sladké. (27.11.2004)

Absolutně nepřipouštím o svém hodnocení žádnou polemiku. Film obsahuje spousty životních prioirit každýho správnýho kluka: 1. V životě jde hlavně o ženy. 2. Život je zábava a jedno velký dobrodružství. 3. Když přijde problém? No a ...zase odejde . 4. Před nikým není třeba se hrbit ! 5. I ten největší frajer se dokáže zamilovat. Philippe de Broca má dobrodružství v krvi. A herci ? Proti Jean-Paul Belmondovi jsme všichni jen bezvýznamný sračky. Claudia Cardinale by zase mohla ve filmu třeba jen stát a ja bych jí dal snad všechny herecký ceny, pro ten její pohled, pro ty její krásný hnědý oči a když se usměje a ještě zatančí, tak z ledů v Antarktidě je jen teploučka vodička. Jedno z nejkrásnějších a nejzábavnějších dobrodužství, které se mě navždy uložilo do srdce. (24.08.2007)

Pro změnu historický film s Jean-Paulem Belmondem a opět se jedná o luxusní zábavu plnou vtipných scén, napínavých soubojů a nádherných žen (Claudia Cardinale je dokonalá ve všem, co ve filmu dělá i nedělá). Primem je však vyobrazení postav Krtek a Hezoun jsou tak zajímavé postavičky, že je dokonce škoda, že se neobjevily někdy někde i v jiném filmu. Skvělý film. (15.07.2019)

V 50. a 60. letech ve Francii vznikalo opravdu velké množství šermířských filmů, plných hrdinů bez bázně a hany a krásných žen, kterým hrdina podlehne. Se svojí troškou do mlýna přispěl i režisér Philippe de Broca a mohu říci, že geniálně. "Cartouche" se totiž od těch ostatních podobných filmů liší. Je v něm mnohem více nadsázky a co se týče soubojů, ani na chvíli se nezastaví. Pokud máte v jiných souboje prokládané intrikami, zde jsou souboje, souboje, láska, souboje, láska...a zase souboje. A zhruba čtvrthodinu před koncem de Broca film změní. Nadhed se rozplyne jak pára nad hrncem a dostaví se vážnost a tragika. A smutný konec. Toto byla první spolupráce režiséra de Brocy s Jean-Paul Belmondem, který zde září po všech stránkách. A jak je vidět, vítečně si spolu porozuměli a tak spolu natočili ještě několik filmů. Ostatní herci jsou rovněž skvělí, neodolatelná Claudia Cardinalová a Jean Rochefort. "Cartouche" je nadčasová klasika, která je věčně mladá a ani náhodou nesmrdí stuchlotinou, jak jsem někde slyšel. A jsem rád, že si "Cartouche" můžeme vychutnávat s nádherným starým dabingem (Jan Tříska, Jana Hlaváčová). (16.08.2007)

Dostat místo vyznamenání vstupenku do 1. linie, to fakt jde. Kdo by neodolat :-) Je osvěžující vidět Belmonda jako „mladíčka“, tady bych mu tu jeho svůdnost i žrala. Ovšem na rozdíl od Claudie. Ona je opravdu krásná, ale vyrukovat s větou: „Jmenuju se Venuše a je mi dvacet.“, to trochu přepískli (měla sice jen 24, ale působí mnohem starší). A naopak Belmondo ve svých 29 na mě působil mladším dojmem a nemohla jsem se zbavit pocitu, že je Třískovi přece jen podobný. Téma „Nezabíjet a okrádat jen šlechtu“ tady už bylo, takže takovej francouzskej Jánošík. Navíc v podání akčního Belmonda, kterej od nikud najednou vyskočí oknem, střílí na něj z metru a nikdo ho netrefí. No, Belmondo, no. Je to prostě king. A jeho kamarád Hezoun (no jestli je opravdu hezoun, o tom by se dalo polemizovat, každopádně kus chlapa to je) vyrve holýma rukama trám ze zdi. Jejich komunikace ale výborná: „Já měl takovou macatou, ta měla oči… - Každá má oči.“ Vojáci neumí jezdit na koni bez sedla. Jméno Lojzík je opravdu ryze francouzské. Kdyby mě někdo vypaloval cejch na čelo tak budu řvát jak tur. A spoustu dalších podivností. Navíc JPB je pěknej hajzlík, protože má doma krásnou Venuši a touží po té, která na něj křičí: „Zbabělče, ničemo!“, hérečka jedna, a pak pro jistotu omdlí. Ale jinak to byl celkem dobrej film. (05.05.2010)