Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jediné, co chtěl od francouzské revoluce, byl rozvod! Jean-Paul Belmondo uprostřed šlechetných ideálů a zhrzených milenců... Nicolas Philibert byl nalezenec. Vyrostl v rodině obchodníka s vínem v Nantes Gosselina. Když dospěl, oženil se s jeho dcerou Charlottou. To vše se stalo 16. února 1786. Ctižádostivé a domýšlivé dívce však prostý Nicolas nestačil a zakoukala se do bohatého barona. Žárlivý Nicolas barona zabil a nezbylo mu, než si zachránit život útěkem do Ameriky. Přeplul oceán jako černý pasažér s prázdnou kapsou, ale za chvíli si vedl k oltáři dceru největšího boháče v kraji. Jenže těsně před osudným ano vyšlo najevo, že Nicolas má už jednu ženu ve Francii. V té době tam však zuřila, nebo vítězila, revoluce. A jednou z vymožeností tohoto dějinného kotrmelce byl zákon o rozvodu. A tak Nicolas znovu nasedá na loď, aniž by tušil, že v rodné Francii ho čeká nejedno překvapení. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (139)

vesper001 

všechny recenze uživatele

Nejsi krásnej, vona je krásná. Nemáš ani vindru, vona má všecko. Ty jsi idiot, vona taky. Je ti souzena – ne, to je vlastně z jiného filmu. :) Ale sem by to sedělo přesně. Ženich na útěku a nevěsta na útěku jsou si osudově – nebo spíš osudem – souzeni: kontinentům, historickým zvratům, novým partnerům i logice navzdory. A pro ty, kterým by snad nestačil mladý a neklidný Jean-Paul Belmondo a temperamentní zrzka Marlène Jobert, je tu svůdná Laura Antonelli a její pěkný bratr Sami Frey, snad jediný chlap, který kdy v Belmondových filmech Belmondovi co do charismatu konkuroval…. Nebo si to už zase pletu s něčím jiným? :) ()

andrii 

všechny recenze uživatele

S historickým espritem rukavičky navlékají. "Jako hrdličky" v páru spolu ladí. Muž a žena… a jeden a jedna. To je páni, pane a paní, vážnost lože, soukromé komnaty potěšení. Ach, Amor – ten lučištník. Nekapituluje. Má pověst šibala. Vypouští stavidla, nedbaje na pravidla. Slib je slib. Předpověď nelže. Bude tvou, "andělskou." I zapeklité začátky mohou mít rajské konce, jenže...od těch dvou nebeský klid nečekejte. Božskou třešničku na dortu zastupují, až mysticky vyhlížející Laura a Sami - elektrizující sourozenci - zakázaní "milenci" půlnočního panství. ()

Reklama

sud 

všechny recenze uživatele

Můj neoblíbenější Belmondo. Ve filmu se střídají dvě roviny - komická a tragická a obě jedou naplno. Když je sranda, tak se prostě nezastavíte smíchem. Když přijde tragika, tak prostě i hudba přejde do moll a tuhne krev v žilách. Mezi Belmondem a Jobertovou to jiskří tak, že se divím, že všechno kolem nehořelo. Oba jsou úžasně sehraní a nahrávají si výtečně na smeč. Pokud se chcete pobavit, držet hrdinům palce, poslechnout si výtečnou hudbu a po bůhví kolikáté se přesvědčit o hereckém nadání Jean - Paula Belmonda a Marléne Jobertové, "Manželé z roku II" jsou pro vás snad nejvhodnější volbou. ()

F.W.Colqhoun 

všechny recenze uživatele

Vaše manželka je mrtvá? / Jistě... Proč ne? Rozvod po francouzsku. J-PB chce dělat byznys, vystoupit z manželství ve Francii a oženit se v USA. Jenže - VFR.Francouzi učí jiné dělat si legraci z osvícenství, království, rovnosti, svornosti, království, bratrství. Ze sebe. Stačí najít to, na čem se shodnou všichni, royalisté i republikáni - totiž že možnost odchodu z manželství je dobrá věc. Odpočinkový film pro víkendového diváka - a taková lehkost! Jako dítě jsem tuhle jízdu po horské dráze revolucí pro rozvodové razítko zbožňoval. Nadšení z filmu navíc pečetil tajemný, mně tehdy nepochopitelný letopočet v titulu, pro které jsem měl různé hypotézy, všechny samozřejmě mylné. A dodnes nechápu, proč nedal J-PB před manželkou přednost markýzově sestře (Laura Antonelli), která je nejen díky korzetu naprosto úžasná. PS Dodatečně zjišťuji, že J-PB Lauře Antonelli přednost dal - viz trivia. ()

Anianna 

všechny recenze uživatele

Francouzská klasika. Sladká a šťavnatá. Kostýmovka s krásnou hudbou. Belmondo a nádherná Marlene, která opustila filmovou kariéru dřív, než stačila na plátně zestárnout, takže mladí filmofilové ani nevědí, že je matkou dnes stejně úspěšné Evy Greenové. K filmu mého mládí neumím být kritická, na francouzských sedmdesátkách jsem vyrostla. Slyším jen úryvek hudby, skvěle Krampolem dabovaného Belmonda, vidím zrzavé vlasy MJ a už vím. Manželé z roku II. ()

Galerie (52)

Zajímavosti (14)

  • Jean-Paul Rappeneau uvažoval o obsazení do role Charlotte o britské herečce Julii Christie, s níž se seznámil na jedné večeři a zjistil, že mluví bezvadně francouzsky. Schůzka byla domluvena o čtrnáct dní později, ale Julie Christie se dostavila v přítomnosti svého tehdejšího přítele, americké hvězdy Warrena Beattyho, který viděl scénář a snažil se projekt převzít, aby mohl natočit americký film, který by sám produkoval. Rappeneau uvedl: „Řekl mi: ‚Je to vynikající scénář. Zapomeň na Gaumont, natoč to v angličtině a já ti to pomůžu sestříhat v Hollywoodu.‘ V prosté angličtině to znamenalo: ‚Jestli chceš Julii Christie, musíš vzít i mě‘“. Z loajality k Belmondovi, na kterého od počátku myslel, a k Poirému Rappeneau tuto lákavou nabídku, která mohla znamenat zásadní průlom v jeho kariéře v americké kinematografii, odmítl. Alain Poiré nakonec navrhl svěřit roli Marlène Jobert. (classic)

Reklama

Reklama