Muž, který se mi líbí

Film, který se mi příliš nelíbí... 1) Bez skvěle vypadajícího 36letého Belmonda s krásnou hebkou pletí a 38leté Annie Girardotové by se snímek potácel někde na hranici mezi odpadem a jednou hvězdičkou. Důvodem jsou tuctové dialogy a především pomalé zdlouhavé scény, vypointované za dvojnásobně dlouhý čas, než považuji za případné. Skvělých posledních deset minut na věci nic nezmění. 2) Překvapuje mě letadlo PanAm letící z Říma do Nice (!). Že by Američani měli práva na přepravu po Evropě? (27.12.2013)

Jejich cesty svedla dohromady práce, ona je herečka a on k natáčenému filmu skládá hudbu, takže spolu stráví nějaký ten čas jen okukováním a seznamováním, no a jakmile to mezi dvěma zadanými kolegy začne jiskřit, snímek začne nabírat otáčky a to nejen cestováním po Americe.. Filmový pár Annie Girardot a Jean-Paul Belmondo nádherný, krásně se mi na ně koukalo, měla jsem pocit, že se dívám na život, ne na film.. (04.01.2020)

Vždycky budeme mít americký jihozápad a jih. Nebo aspoň jeden z nás.. Na lži postavené milostné vzplanutí, které přiživuje lpění na přítomnosti a vzájemná upřímnost. Když se ale do toho vloží myšlenky na budoucnost, je tu velké riziko, že se základy aférky zase obnaží.. Lelouch jednoduše, civilně, s trefnými dialogy a experimentálním střihem rozbíjejícím rutinu. Zatímco Belmondo jede celou dobu poměrně nezvyklou polohu, do které ale stejně propašuje svou suverénní bohorovnost, buržoustka Girardot nejvíc zazáří až při finálním vystřízlivění. Jsou chvíle, kdy nepomůže ani bochník chleba v podpaží.. (15.04.2024)

V první polovině se bavíte, ve druhé nudíte. První polovina je totiž komedie, druhá je pak dramatem. Ale nenechte se mýlit, filmařsky je druhá polovina mnohem vyvedenější, vztah dvou zadaných lidí, který v žádném případě nelze označit jako rozumový, se vám postupně dostává pod kůži. Při závěrečném obraze si okusujete nehty, jestli vystoupí, nebo nevystoupí. Střihově inovativní, hudebně zdařilé, režijně v některých částech silně dokumentaristické. Nezvyklá Belmonovka se skvělým českým dabingem (Jiří Krampol, NOVA, 1999). (24.07.2010)

Zřejmě nikdy jsem Bebela neviděl hrát civilněji. Ano jistě, hrál dramatičtější role než roli Henriho, ale to byly většinou románové postavy, tohle mě fakt přišlo jak z jeho života. Navíc jim to s Annie tak moc slušelo, že jsem si říkal, že je úplná škoda, že nejsou reálný manželé. Ten příběh působí přirozeně a vztah absolutně nefilmově, takovýmu vývoji jsme fakt neměl problém uvěřit. Ve filmu je hlavně zpočátku pár usměvných momentů, prostřední část je zase užasně pohodová a Bebel s Annie v amerických exteriérech září štěstím a nejednou mě napadlo kdypak si já udělám nějakou velkou cestu Amerikou, jenže jak příběh spěje ke svýmu konci, začal jsem tušit, že místo v sektoru pro emoce začíná už pěkně bublat a scéna kdy zpívá ta špatně ozubená zpěvačka svůj song, na minutu utichnou dialogy a vše se zaměří jen na oči hlavních hrdinů do mě vešla hodně tvrdě. Od tý doby jsem si moc přál jen jeden určitý konec a nevybavuju si kdy jsem byl v nějakým vztahovým filmu tak napjatý, jako při závěrečný scéně na letišti a strašně si přál..... . (25.05.2013)