Final Cut - Dámy a pánové

Vždycky jsem něco podobného chtěl vidět, a proto neváhám ocenit plným počtem, že se do toho někdo pustil a poskládal dohromady takovouto úžasnou věc. Jen více podobných skládaček, dá se s tím docela dobře pohrát, během sledování mě napadla řada nápadů na podobné kousky. K plnému zážitku a docenění tento typ filmu ovšem vyžaduje alespoň elementární znalost světové kinematografie. (31.08.2014)

Ani nevím, kde začít, protože tohle je opravdu dílko, při kterém mě napadaly jen superlativy. Uhranul mě už koncept toho, jak se dá vyprávět příběh, který je i přes zdánlivou směs krásně čtitelný. Samozřejmě film pro všechny fanoušky, co už mají nějakou tu stovku shlédnutou - pokaždé mi plesalo srdíčko, když jsem film poznal (hrdě říkám, že to bylo víc jak polovinu filmu). A umím si představit, že každý herec, který se uvidí, bude považovat ty svoje vteřinky jako poklonu, protože režisér to vzal opravdu od základu a vytěžil ty nejzářivější hvězdy z nitra filmových archivů. (04.09.2015)

Dám pět. Proč ? Protože když někdo dává filmu svou lásku, tak já mu za to vždy budu oplácet stejnou mincí. Možná by i takovému filmovému sestřihu slušela ucelenější obsahová koncepce, ale z tohoto dílka jde čístá radost z vynálezu zvaného film, že nemůžu jinak, korn když i záverečné titulky se tak krásně poslouchají (27.05.2015)

Pekne, pekne sa s tým pohrali a srší z toho obrovská radosť z filmov. Jednotlivé scény, často len polsekundové sú zostrihané do súvislého príbehu, ktorý je takmer naozaj príbehom a divák si musí len abstrahovať od tvárí hercov a prostredia a nechať sa uniesť hudbou. Hudba scény krásne spája a keď zaznie Morricone a ďalší, už som bol uvarený. Názov Finálny zostrih si dielo určite zaslúži a odporúčam každému, kto videl už zopár filmov, teda aspoň pár tisíc, aby sa v tom nestratil. Neodolal som pokušeniu počas filmu hádať, o aký film ide, so zúfalou snahou spomenúť si na názov „toho“ slávneho filmu, pričom zatiaľ prebehlo päť ďalších, a zároveň ľutovať, koľko iných zaujímavých som ešte nevidel. Na druhej strane som si uvedomil, že aj fantázia a tvorivosť tvorcov má svoje hranice a raz môžeme dôjsť k stavu, že každý ďalší film už bude len obmenou iných, pred ním natočených. (11.02.2016)

Enšpígl, který se směje, když jde do kopce, protože ví, že za chvíli půjde s kopce, hezky říká: "když někdo dává filmu svou lásku, tak já mu za to vždy budu oplácet stejnou mincí." Ze začátku to vypadá stoprocentně, ojedinělý, neopakovatelný nápad. Později však přece jen koncentrace a zájem opadá, vypadá to jako hraní si s herci (kteří vypadají spíš směšně než jinak), koláž se mění v komiks, příběh v banalitu (jaký jiný příběh by asi šel takto zpracovat)... Paralela tu přese všechno přece jen je. Myslím na filmy Slavoje Žižka, který filmové epizody také spojuje, i když jiným, účelovým, a pro mě více objevným způsobem. Tím Enšpígla nepopírám, jenom se snažím něco dodat. (20.06.2015)