Režie:
Jean-Luc GodardScénář:
Jean-Luc GodardKamera:
Raoul CoutardHudba:
Martial SolalHrají:
Jean-Paul Belmondo, Jean Seberg, Jean-Pierre Melville, Jean-Luc Godard, Richard Balducci, Jean-Louis Richard, Roger Hanin, Jean Douchet, Philippe de Broca (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Frajerský zlodějíček se na útěku před policií poflakuje ulicemi Paříže dokud nepotká krásnou Američanku... Mladičký Jean-Paul Belmondo v hlavní roli filmového debutu režiséra Jeana-Luca Godarda, v němž se poprvé objevila vzpoura proti konvencím a touha po tvůrčí i osobní svobodě a otevřel tak novou kapitolu dějin kinematografie. Režisér Godard svým celovečerním debutem vstoupil přímo do dějin světové kinematografie a definitivně stvrdil filmové hnutí Nové vlny. Jeho pastiš filmových žánrů zní literaturou, výtvarným uměním, filosofií i noirovým filmem, ale především zní energií a vzmachem šedesátých let. Godard posílá na osudový běh Paříží rebela, který navzdory všem a všemu neúprosně spěje ke svému konci. Godard je anarchista a stejně jako jeho hrdina překračuje pravidla, zažitá klišé a všechna očekávání. (Česká televize)
(více)Videa (4)
Recenze (335)
Príručka mladého pozéra. Pseudointelektuálna, s papierovými figúrkami namiesto postáv. S peknou kamerou a dvoma neskutočne cool hercami. Na spropagovanie vtedajšej módy a Paríža (a seba samého) významný film. Najviac sa mi páčila scéna, kde ide Jean Seberg na eskalátore. Ale zajtra si nato nespomeniem. ()
Jestliže se v Chabrolově rané klasice francouzské nové vlny Na dva západy Belmondo prezentoval zajímavou rebelantskou postavou, nemilosrdně kritizující a usvědčující starý buržoazní svět, jednalo se v tomto případě o Laszlo Kovacse sympatického, a přes některé mouchy rozhodně životného a přinášejícího naději do budoucna. Jean-Luc Godard svět viděl o dost složitěji a jeho stejnojmenný Laszlo Kovacs (v tomto případě se jedná navíc o druhou identitu, symbolizující přetvářku a nejednoznačnost) je sice sympaťák, milý rebel a optimista do morku kosti - jenomže jasnou alternativu do budoucna nenabízí, vlastně mu na tom ani nezáleží. Ač se v mnoha znacích jedná o typického antihrdinu, Belmondo tu nepůsobí ironickým ani karikujícím dojmem. Je životný a pravdivý ažaž. Dech mu dojít musí a poslední charakteristická otázka "Co je to sviňárna?" celkem jasně říká, co chtěl Godard filmem říci, a co ne. ()
Čím jsem starší, tím jsem více alergický na filmy oslavující flákače, kriminálníky a tzv. bohémy. Vrcholem hnusu je pro mě populární večerníček "O loupežníku Rumcajsovi", který je nemorální oslavou zločince okrádajícího slušné obyvatele Jičína, který žije v jeskyni se svou milenkou Mankou a nemanželským dítětem Cipískem - neznám odpudivější zpracování klišé o lidovém hrdinovi, který bohatým bral, a chudým dával. U konce s dechem je podobnou ukázkou překrucování reality a manipulace s divákem. Chápu historický kontext a revoluční vyznění debutu tehdy 29 letého Jeana-Luca Godarda, ale budu do omrzení opakovat, že postava, kterou zde hraje Jean-Paul Belmondo, je krajně nesympatická kreatura, která patří za mříže. ()
Vynikajúca zmeska všetkého možného namixovaná Jean-Lucom Godardom. Perfektná kamera a (na rok vzniku) originálny strih, závratné tempo s množstvom udalostí za určitý časový úsek v kontraste s dlhými dialógmi ústrednej dvojice... Pár skvostných výrokov a myšlienok, odporný a zároveň sympatický macho Belmondo a jedna "osudová žena" k tomu...Tento ospevovaný snímok pre mňa kultom asi nebude, no každopádne kinamatografická chuťovka to je-o tom niet pochýb:) ()
Jako kriminálka svoji obyčejností a nevzrušivostí naprosto selhává, milostná linka je na tom už o něco lépe. Hlavní pár ve složení Belmondo-Seberg je fajn, jejich dialogy se docela dobře poslouchají a je celkem zábava je pozorovat, tedy než to člověka směrem ke konci omrzí. A závěr mi moc zvládnutý nepřišel, dal se čekat a větší emoce ve mně tedy nevyvolal. Dávám lepší průměr, od Bláznivého Petříčka (víc jsem toho od Godarda zatím neviděl) je to přece jenom slušný krok vpřed. ()
Galerie (47)
Zajímavosti (47)
- Vedľa Belmonda, ktorý bol zatiaľ divákom neznámy, potreboval Godard postaviť nejakú hviezdu, pokiaľ možno medzinárodne známu. Vybral si americkú herečku Jean Sebergovú. Jean mala uzatvorenú zmluvu s americkým štúdiom Columbia Pictures. Godard teda poslal do Spojených štátov 12- stránkový telegram, v ktorom podrobne objasňoval dôvody pre ktoré potrebuje herečku na nakrúcanie. Ponúkol Columbii buď 12- tisíc dolárov na ruku, alebo vysoké percento zo zisku budúceho filmu. Americkí magnáti, ktorí nikdy o akomsi Godardovi nepočuli a o filme si mysleli, že bude prepadák, skočili na 12- tisíc dolárov a neskôr to trpko oľutovali. (pravo)
- Prvý náčrt scenára má na svedomí Truffaut, ešte z decembra 1956, kedy po dlhom rozhovore s Godardom spísal štvorstránkovú synopsiu o mladíkovi, ktorý pri krádeži zabije policajta, skrýva sa u svojej frajerky, ktorá ho zradí a nakoniec sám zomrie. Projekt zostal v tejto fáze až kým sa k nemu v lete 1959 nevrátil Godard. (Biopler)
- Keď Michel (Jean Paul Belmondo) pozerá na Bogarta, trením svojich pier sa ho snaží imitovať, Godard pripomína nostalgickú víziu filmu noir. Nepresvedčivo však privádza k životu femme fatale v podaní Patricie, ktorej obsadenie predstaviteľkou Jean Seberg je poctou Ottovi Premingerovi, Michelovej lásky, ktorá ho udá polícii. Keď v poslednom zábere snímky Patricia trie pery, ide o imitáciu imitátora. (Biopler)
Reklama