Před půlnocí

V Před úsvitem jsem se našla v jako málokterém filmu, Před soumrakem mi dal facku a Před půlnocí mi ukázal reálný život a bylo to bolestivé a tak opravdové. I do třetice se jedná o naprostou filmovou lahůdku, kterou budu mít brzy zařazenou mezi mé filmové klenoty. Jen těžko se dá věřit, že se to znovu povedlo, Před půlnocí se od svých předchůdců hodně liší, na scénu se dostávají i vedlejší charaktery, ale nezmizelo to podstatné, lehkost a přirozenost všech dialogů. Znovu máte pocit, že kamera jen natáčela jeden obyčejný pár během jednoho dne v Řecku. Třetí díl je pravděpodobně nejdepresivnější, zároveň se však snaží ukázat, jak se vyrovnat a smířit se životem. Závěr je jeden z nejopravdovějších a nejosobnějších filmových závěrů, jaký jsem kdy viděla. Bylo mi velmi úzko, ale zároveň jsem pociťovala úlevu, není to můj nejbližší díl série, protože ještě nejsem tam, abych mohla plně pochopit všechny pocity a nálady tohoto snímku, ale naprosto mě odzbrojil svou upřímností. Děkuji Richardovi, Julie a Ethanovi za celou tuto sérii, jelikož se dost možná jedná o jedno z mých nejzásadnějších filmových setkání. Tak za devět let znovu! P.S. O příštím oscarovi za scénář už snad nemusíme ani diskutovat (14.07.2013)

Předchozí dva filmy se mi líbily víc - u trojky už jsem měl pocit, že to nějak není ono. Přibylo postav a z Jesse a Céline (které výrazně narostl zadek a už se mi tolik nelíbila jako dříve) se stal usedlý párek rodičů (byť nesezdaných), čímž byl mimo jiné zpětně dořečen otevřený konec dvojky (který tolik okouzloval svou mnohoznačností, v níž se mohlo stát cokoli). Do sledování jsem se musel poněkud nutit a "zahlcenost" filmu nekončícími dialogy jsem shledal spíše otravnou; děj mě začal bavit až v okamžiku, kdy Jesse a Céline opouští společnost svých přátel (46. minuta) a konečně přichází na hotel (64. minuta), kde mezi nimi vypukne konflikt. Do jisté míry by se tak dalo říct, že člověk musí čekat víc než polovinu filmu, než "se začne něco dít", v tom smyslu, že Jesse a Céline jsou spolu sami jako v jedničce a dvojce, jejich dvojčata i ostatní postavy jsou bezpečně odklizeny, a oba partneři mají prostor si vše řádně vyříkat. Osobně mi však bylo docela nepříjemné tu jejich výměnu názorů poslouchat a celkově si myslím, že bych byl asi radši, kdyby tenhle film nevzniknul, protože mi vzal určité iluze, které jsem si asi vytvořil u dvojky, ale přesto si pořád myslím, že je to velmi dobrý film. Možná až budu starší, najdu si k němu víc cestu, protože se v tom poznám; momentálně mi je ale ten cynismus bytostně protivný. (27.12.2016)

Vypadá to skoro neuvěřitelně. Potřetí vzít dva lidi, zase je nechat před kamerou dvě hodiny jen tak klábosit, hádat se nebo vzpomínat, a opět je výsledkem naprosto dokonalý film. Možná nejlepší z celé trilogie i když pro toto tvrzení (a také pro dokonalý prožitek) je tak trochu podmínkou věk a určité množství partnerských zkušeností. Strhující, úsměvný i dojemný, nabitý romantikou, humorem, emocemi i napětím, a tak pravdivý, že si každou chvíli říkáte, sakra, scénárista musel mít štěnici napíchnutou u nás doma. To prostě nemůže být náhoda. Linklater s Hawkem a Delpyovou odvedli perfektní práci. Dialogy (v autě, u stolu i v hotelovém pokoji) tak dokonalé, že úplně zapomenete, že je to jen film. Plné naprosto precizně vystižených mužských, ženských a partnerských reakcí, odpovědí a názorů, naprosto přesně vystižených pocitů. V každém okamžiku jsem přesně věděl jak se Jesse cítí, protože jsem stejné pocity a situace jako on prožil mnohokrát úplně stejně, a v každém okamžiku jsem v Celine poznával ženu a věděl, co prožívá ona. Dvě hodiny utekly neuvěřitelně rychle. Prostě jsem do toho spadl, a najednou byl konec a já si říkal sakra, to už je konec?.. já chci ještě. (24.03.2014)

Julie Delpy a Ethan Hawke mi s jejich romancí skočili do života náhle. Vlastně v momentě, kdy se spolu sešli podruhé, prý náhodou a opět v Paříži. Ano, první jejich setkání jsem i po shlédnutí tohoto filmu ještě neměl čest vidět. Na druhou stranu si myslím, že v rámci intimní diskuze jsem se dostal hodně daleko a tak vnímám dost z toho, co v tomto filmu proběhne. Bohužel to u mě už není na pět hvězd. Možná si i myslím, že ženská tenhle díl ocení víc, jak chlap. To, co pro ženskou v tomto filmu je výhrou, je pro muže výzvou. A to mluvím o vztahu. A tady to Julie předvede hned několikrát. Začátek filmu se jeví naprosto božsky, především nekonečná scéna v autě, pak proběhne další parádní scéna u řeckého oběda no a nakonec to všechno zazdí ta noc v hotelu. Nevím proč, nechci být mužský feminista, ale pokaždé je problém v chlapovi. Proč? Každopádně Řecko nemohlo být víc sexy než v tomto filmu. Jsem rád, že i pár Američanů, respektive tvůrců tohoto filmu, pochopilo, že Evropa dokáže být boží. (29.12.2013)

Až v závěrečné části trilogie jsme si s Linklaterem opravdu sedli. Jeho hrdinové definitivně dospěli a při všech svých nedostatcích už dokáží vystupovat jako zralí rodiče a partneři. Už to není tak sebestředné, protože manželský pár doplňují jejich děti, známí a přátelé. Věkově, starostmi i pocity jsou mi blízcí, jejich problémům a chování rozumím. Řekl bych, že Linklater během dlouhých přestávek mezi snímky vyspěl i jako filmař. Celkový dojem: 80 %. (18.07.2018)