Před půlnocí

Krásný film, jaké dneska nevznikají, i když by paradoxně mohly docela snadno. Minimalistické, chytré, určitě maličko strojené, ale ne víc, než vyplývá z námětu "dvou lidí (a tentokrát pár přihrávačů navíc), co spolu dvě hodiny v kuse mluví o svých problémech". Skvěle doplňující druhý díl, rozšiřující ho, nabízející zase o něco ošuntělejší verzi romantiky a zase o něco vzdálenější a bezradnější pokus navrátit se k té jediné vídeňské noci. Přitom mám pocit, že by to mohlo fungovat i samostatně. Nejvíc na celé sérii obdivuju, že zvládá nesklouzávat k očividným pokusům o sofistikovanost a univerzální odpovědi, zůstává to v podstatě jednoduchou vztahovkou, které nemám potřebu vytýkat věci, jež se nabízejí (jisté tezovitosti a plánovanosti se prostě vyhnout nejde). Celá trilogie je, jako kdyby se hrdinové Woodyho Allena zbavili snobských komplexů a prostě žili život. Nemyslím si, že trojka rozbíjí koncept časové uzavřenosti, jak si tady čtu - i dvojka ono uzavření jen naznačila a nakonec k němu stejně nedošla. Na jednu stranu doufám, že za dalších deset let přijde čtvrtý díl. Jen se bojím, že už moc k probrání nezbývá. Už trojka bojuje s tím, že ve dvojce se na zestárnutí hrdinů tolik stavělo (nutno dodat bojuje úspěšně), takže těžko říct, jestli ještě je kam postupovat. Spíš ne. 4 a 1/2 (24.06.2013)

Je to vynikajúca konverzačná romantická dráma, ktorá je už tretím dielom tejto vydarenej série. Má celkom dobrý príbeh o Jesse a Celine, ktorí po udalostiach predchádzajúcich dielov vytvorili definitívne plnohodnotný pár, už spolu žijú niekoľko rokov, majú aj spoločné deti, ale počiatočná iskra už samozrejme trochu upadla a prišlo aj množstvo starostí. Práve sa rozhodli ísť na spoločnú dovolenku do Grécka, aby navštívili priateľov a oddýchli si, ale zároveň prichádza aj čas, aby si všetko vyjasnili. Spracovanie je ale skutočne perfektné, k plnohodnotnému oceneniu je samozrejme potrebné vidieť predchádzajúce diely, vďaka ktorým sú mi tie postavy už dosť blízke a je veľmi príjemné vidieť, ako sa obaja za tie roky čiastočne zmenili, ale aj tak zostali stále veľmi podobní. Opäť tu samozrejme vôbec nejde o nejakú výraznejšiu zápletku, gradáciu deja, postupné pridávanie nových prvkov alebo niečo podobné, štýl zostal totožný, takže je to o konverzáciách na rôzne a väčšinou dôležité témy, ktoré trápia bežných ľudí, ale tentoraz mi to príde také vyspelejšie. Už od začiatku som mal z toho skutočne dobrý pocit, ako keby som trávil čas so svojimi veľmi dobrými známymi, čo sa postupne dielmi vystupňovalo, takže tentoraz si ma to už úplne získalo. Zaostávajú jedine časti s gréckymi priateľmi, ktoré sú tiež stále veľmi dobré, ale na časti, v ktorých ide výhradne o konverzáciu Jesse a Celine jednoducho nemajú. Chémia medzi hlavným duom je perfektná, obe postavy majú svoje vlastné starosti a očakávania do budúcna, pričom ma zaujalo, že ešte prvú polovicu sú spolu stále dosť zadobre, ale postupne sa to už kvôli rozdielnym prístupom kazí, ale stále to má mimoriadne silný náboj. A čo sa týka samotných konverzácií, tak tie sú dotiahnuté snáď až k dokonalosti, inteligentné a pritom vzhľadom na typ postáv aj uveriteľné, nechýbajú tu veľmi dlhé sekvencie bez strihu, takže tú uveriteľnosť to ešte podporuje, nájdu sa tu aj mnohé vulgarizmy a sexuálne narážky, ale ani raz to neprejde k primitivizmu, stále to pôsobí inteligentne, do prebiehajúcich dialógov to výborne sadne a navyše je tu množstvo skvelých hlášok, takže som sa ešte aj nasmial viac, než na väčšine komédií. Vrcholom filmu je pre mňa rozhodne fáza v hoteli, ale či už spoločná prechádza, jazda autom, ale vlastne aj všetko ostatné je výborné. Herecké obsadenie je samozrejme skvelé, Ethan Hawke a Julie Delpy vo svojich životných úlohách a zahrali to úžasne, obzvlášť Hawke sa tentoraz skutočne prekonáva a rovnako aj ich charaktery si ma veľmi získali. Réžia a technická stránka si aj tentoraz udržujú vysoký štandard, takže tu nemám čo kritizovať. Aj predchádzajúce diely sa mi dosť páčili, ale až tento ma skutočne dostal, úplne ma to pohltilo a samozrejme hlavne tie konverzácie a svoje obľúbené postavy som si naplno užíval, takže o plnom hodnotení nemusím ani na okamih pochybovať. Skvelý film. 88% (10.08.2013)

Už jen samotný vznik třetího dílu strašně moc demýtizuje konec dílu předchozíhu. Je jedno jakým směrem zatočí trojice scénáristů volantem, tak jako tak to uvnitř trochu zbrzdí magický závěr posledního shledání Jesseho a Celine. Ale když už se tak řidiči rozhodili, tak mě pak jako diváka/čumila musí přesvědčit o tom, že stálo za to kouzlo rozkopnout a ukázat, jak to s velkou dvojicí, ve které se všichni vidí, funguje dál. Díky bohu, že to Linklater tentokráte uchopil trochu jinak. Nedovedu si představit, že by napotřetí fungovalo ta spontání energická zamilovanost. Postavy si dokázali udržet každý svou osobitost a mají uvnitř pořád to, proč jsem je měl rád v předchozích dílech. Jenže tentokrát cítím ve filmu něco silnějšího. Líbí se mi strašně moc, že se netočíme tam, kde už jsme se točili. Najednou v těch postavách vidím dlouhý příběh, který mají za sebou a (trochu klišovité romantiky mi taky neuškodí) lásku. Všichni tři tvůrci filmu drtí scénář až na dřeň. Tam, kde si i ten nejnaivnější fanda předchozích dílů řekne "a sakra". A uznávám, že i pro mne je tam jeden moment, kde mě muselo zamrazit a je mi jasné, že to byl úmysl. A tam je potřeba si uvědomit - ano, i třetí díl měl smysl a přilnul jsem k těm dvěma opět o trochu více. Zase se budu bát, jestli případným čtvrtým nebude rozkopáno předchozí kouzlo. (30.08.2013)

U takových snímků se trochu zdráhám napsat to, co mi po jejich zhlédnutí leží v hlavě. Formují se mi tam totiž slova příliš kategorická, patetická. Příliš jasná a oslavná. Dříve nebo později se v reakci na ně ozve člověk, nad jehož názorem nemá cenu mávnout rukou, a vyčte mi, že plácám totální voloviny. Alespoň v některých ohledech si ale oslavnou ódu neodpustím. ___ Netušil jsem, že koukám na třetí díl příběhu, který se mezi dvěma stárnoucími intelektuály odehrává již od roku 1995. Úctyhodné. Snímek si všeho všudy vystačí s pár statickými záběry a přibližně pěti lokacemi. I přes to a přes neustálé (opravdu neustálé) žvanění plyne jako voda. Na dialozích stojí a ty ho drží pevně. Vyhlížel jsem standardní narativní zvraty, srdcervoucí drama a romanticky hysterické veletoče, a ono nic. Gradace se posouvala nenuceně jaksi v pozadí aby následně vykvetla v uvěřitelně nečekané, cynické, vztahem unavené a tiché razanci a domnělé konečnosti. Spousta lidí bude asi trpět intelektuálními náměty rozhovorů, které se snaží tvářit chytřejší, než jsou. Pro mě ale bylo zajímavé sledovat, co se podařilo scénáristům schovat za pochybný obsah debat samotných. Ono nevyřčené vyjednávání vztahů a šachové tahy, které často vystupovaly napovrch. Zdržím se soudu, jako že snímek odhaluje tragickou krásu lidské lásky, která po mladické vášnivosti naráží na realistické mantinely délky vztahu a emoční otupělosti. Snímek k tomu svádí, ale přeci jen nám ukazuje pouze jakýsi ideál. Západní, rovnostářské, vzdělané, (i opravář kol ví, co je to antropolog!) bohaté, tolerantní a moderní smetánky, ze které mnohým může být špatně už jen tím, že ji zobrazuje jako jakýsi skvělý prototyp. I tak jsem ale hltal každé slovo, pateticky se v mnohém nacházel a rád se odevzdal inscenaci. Děj líným tempem posouvaly dialogy, které ale ani na chvilku ale nedaly vzpomenout na divadelní strojenost. Snímek víc než mnohé jiné stojí a padá se zkušenostmi diváka. Uvidíme, kam můj dojem bude směřovat za pár let. (04.12.2013)

What the fuck was that?!?!? Proč jsem se na to díval? Ty vole, ty vole, ty vole! Ježišimarja! Dávám jednu hvězdu - půlku Hawkemu za to, že vydržel byť jenom hrát takovou sračku, druhou půlku pak Julie Delpy za nejodpornější, nejvylízanější a mnou nejopovrhovanější cunt roli jakou jsem kdy viděl a kterou zvládla brilantně, což s jejíma liščíma čumáčkama, velkou prdelí, lýtkama velikosti trámků a strhaným xichtem ani není moc kupovidu. Never ever this shit again! 10% (10.12.2013)