Borsalino a spol.

Skvěle padnoucí oblek, klobouk do čela, do ruky chrlič olova Thompson. Přidat nesmiřitelný výraz a chladné modré oči a máme tu cosi velmi, velmi stylového. Pak ale přijde to horší - chybí nám nějaké propojení jednotlivých scén, které navíc občas samy o sobě působí dojmem čehosi vypůjčeného, respektive jinde s drobnými změnami viděného. Borsalino a spol. není žádné gangsterské drama, je to spíš poměrně štědře krví potřísněná střílečka, která má shodou náhod nebo lépe řečeno díky Alainu Delonovi a dobovému zasazení sakra styl. Ve své době možná díky neokoukanosti použitého množství miniaturních náloží a červené barvy tento snímek sklidil větší úspěch, já ale dnes nedám víc než 70%. (05.08.2008)

Toto téměř není film, ale retro módní přehlídka - ke konci jsem měl všech těch proužkovaných obleků a klobouků právě po krk. Pokud jsem tedy zrovna neumíral nudou: celý ten film je zoufale dysfunkční ve schopnosti vyprávět nějaký příběh. Spletenec scén sice spojuje postava ústředního chlápka a jeho pomsty, ale celé je to sestříhané tak debilně, že se film rozpadá na autonomní části. S nějakou psychologií postav se tvůrci taky dvakrát nepárali a celé to působí spíše jako pokus o žánrový snímek, který dle zadání jakoby obsahuje vše, co by zde mělo být, ale ono to prostě nefunguje. Výsledný dojem ve výrazné míře snižuje třeba už jen nevalná věrohodnost scén usilujících o naturalistickou syrovost, poznamenaná dobou vzniku, jakož i slabší herecké výkony. Uvážím-li, že už druhý den po dokoukání skoro neutiším, o čem ta kravina byla, pak mohu tento film jen těžko někomu doporučit. (27.05.2013)

Od dětství jsem na ten film slyšel pět ódy. Nějakým nedopatřením se mi ho nepodařilo nikdy vidět -- až teď, v televizi. A žasnu, jak je to špatný, jak nesrovnatelně slabý je to ve srovnání s americkýma gangsterkama takového Scorseseho a dalších. Střih je naprosto katastrofální, chvílemi není jasné, co kdo vlastně udělal, kdo a jak koho zabil. Typický smrťák: záběr na chlápka střílejícího z pistole, a šmik: jiný chlápek má na čele zaschlou "krev" a s vytřeštěným výrazem se kácí dozadu. Má partnerka odešla ve čtvrtině filmu od tv, já to dokoukal, ale jen proto, abych zjistil, jestli se to nakonec nevylepší. Nevylepšilo. A hlavní baddie, spálený v kotli lokomotivy? Já s tím skřítkem laskavého pohledu měl od začátku soucit... A všechno, VŠECHNO -- včetně Delonova účesu, který se zpod klobouku nadouval jako bambule, zatímco sestřih měl být opravdu na kartáček a nad ušima téměř nic, zatímco on si před nima pěstovaol kotlety -- tam řvalo: tohle nejsou žádný třicátý roky, ale sedmdesátý !!! Taková gangsterská habaďůra s pseudopolitickou message... (05.08.2008)

Vyznává život - s palčivou naléhavostí ... až zarputilostí - přestože mu zbyla jen půlka srdce ... potom, co se ho dotkla smrt - a sebrala mu přítele. Hodnotí vás soustředěnýma, zdánlivě nezúčastněnýma očima, které připomínají chladnou, ocelovou modř vzdáleného, dosud neprobádaného oceánu. Není z těch, kteří zapomínají - je pro něj životně důležité smazat staré dluhy ... a srovnat skóre. Nevím, jestli pomsta může být sladká, ale věřím spolu s ním, že přináší mír ... a vykoupení. (29.10.2015)

Z nerozlučné dvojky už zbyla jen ta polovina s menším nosem, ale masakr to není o nic menší. Aspoň si nevzpomínám, kdy jsem naposledy musela tak často tlumit zvuk, aby dávky ze všech existujících střelných zbraní neděsily všechno živé v doslechu. Pokud by snad někdo nevěděl, že ODS nebyla první politickou stranou, která se vesele paktovala s lidmi vonícími kriminálem, tak ho srdečně zvu na výlet do Marseille třicátých let a nechť si pevně drží klobouk, protože se pojede z kopce, vražedným tempem a prostředím stejně šeredným jako tehdejší móda, zato s elegánem Delonem za volantem. Neznám mnoho lepších způsobů, jak trávit deštivý víkend. Tedy znám, ale chodí sem i děti, tak to nebudu rozebírat. (06.04.2008)