Samuraj

Zjevná inspirace Ghost Doga. Alain Delon je tam sice fakt cool, i když řekne asi 5 slov za film, ale bylo to jakési roztahané. Hudba byla perfektní a mělo to i atmosféru, jenže se tam toho stalo vlastně strašně málo (v tom metru běhá snad věčnost) a konec je veskrze poplatný francouzské "uměleckosti." Nejlepší ale byla ta metoda kradení aut. Zajímalo by mě, jak dlouho by tam seděl, kdyby až poslední klíč byl ten pravý. 70% (08.09.2011)

Ojedinělý snímek, v němž se setkává stylistická strohost s ozvláštňujícím formálním uchopením, které dává vyniknout zcela jiným parametrům, než by jeden od thrilleru o nájemném zabijákovi očekával. Prim hraje melancholie, atmosféra a celková odtažitost, již Melville nenabourává ani v dialozích, které jsou okleštěné na nejdůležitější fráze, díky nimž se může rozvíjet jednoduchý příběh o pomstě, ale především samotě a potlačovaných emocích. Atmosféra a podmanivé zobrazení hlavního hrdiny přišpendlí diváka k obrazovce, škoda tedy, že jeden nastavený výraz si drží vyprávění až do samotného konce, který inscenačně příliš nezaujme, byť myšlenkově a jako součást přemýšlivého díla obstojí... 85% (26.10.2018)

Alain Delon v hlavnej úlohe mĺkvej postavy, ktorá síce viac koná, ako rozpráva, no počet jej činov by sa dal na jednej ruke bez troch prstov porátať. Tak nejak som dúfal, že bude samotný snímok bohatší na atmosféru, či lepšou psychologickou sondou do hlavy samotára. Bohužiaľ, žiadna “hitparáda” sa nekonala, a i keď sa o vyslovenú nudu nejedná, na žiadny dôvod pre ktorý by človek padol na riť, som veru nenatrafil. Čistý priemer. (18.11.2021)

Muž(i) v práci. Tohle dělá, tímhle se živí. Krok za krokem. Každý pohyb zaznamenán. Pouze delší časové prodlevy jsou řešeny stíračkami. Tmavě a světle šedá, černá. Chladné barvy, které nevzbuzují žádné emoce. Ty do světa samuraje nepatří. Jako stroj. Opakování gest, naučených úkonů, míst, kam se vrací. Síla zvyku, chcete-li. Chodí rozvážně, cílevědomě, okolí si nevšímá. Nedělá chyby, a když už, ví, jaká cena se za ně v téhle branži platí. Stejně ubíjející je práce vyšetřovatelů. Zabere hodiny, aniž by přinesla uspokojivý výsledek. Akce Melvilla nezajímá. Vzdaluje se od ní stejně jako kamera od konfrontace na mostě. Chce zachytit, zanalyzovat, co akci předchází, co po ní následuje. Pomalu a podmanivě. Samuraj by mohl být žánrovým titulem, ale budete-li k němu tak přistupovat, asi vám unikne jeho smysl a zároveň si všimnete, v kolika dílčích ohledech smysl nedává. Pro mne jeden z nejnápaditěji natočených filmů o samotě. 80% Zajímavý komentář: Sandiego (09.10.2014)

Režisér Melville prý hledal černobílou náladu v barevném filmu, a to se mu skutečně podařilo. Vizuálně působivý snímek, špinavě krásný, s magickou noir hudbou a povedeným koncem. Rozhodoval jsem se mezi 3 a 4 hvězdami, ale nakonec mi asi opravdu vadí všechny ty nelogičnosti, co už vypsal Monolog, a navrch tyto další: Jak policie dospěla k zadržení všech podezřelých mužů? To sebrali všechny muže v Paříži, co měli na sobě baloňák? A nestačilo by tedy, kdyby si Jef Costello baloňák prostě sundal? A dále - když je Jef a jeho milenka na křížovém výslechu, nestačilo by pár dobře mířených otázek (např. jakou barvu mělo spodní prádlo ženy), aby byl odhalen jejich komplot? Proč si u výslechu policie počíná tak amatérsky? Ano, chápu, že Samuraj nemá být posuzován jako klasická detektivka, ale spíš jako artová studie samoty. Přesto nelogičnosti v ději vadí, protože film činí nevěrohodným. A pokud ho bereme jako pouhou studii samoty, tak je to příliš dlouhé, monotónní, stále stejně chladné, bez náboje… Člověk si z toho nakonec vezme jen onen pár svítivě modrých očí. Což mi ale za dvě hodiny připadá trochu málo. (06.02.2016)