Samuraj

Prý by to pro některé i býval byl dokonalý film, kdyby byl býval měl jiný scénář. Minimalistický Delon se totiž v perfektní režii pohybuje ve světě, který dává smysl jen pro účely filmu. Precizní nájemný vrah předpokládá své odhalení policií a vytváří si dokonalé alibi, a to takovým způsobem, aby byl následně zadržen a hon na lišku mohl začít. Chápu však, že kdyby se Costello měl skutečně chovat jako profesionál, bylo by daleko složitější zavést jej tam, kam nakonec byl doveden. Film se však dle mého soudu nechce prezentovat jako přísně logický kriminální příběh, který uspokojí i toho nejschopnějšího vyšetřovatele hrdelních zločinů v pantoflích a s dálkovým ovladačem. Samuraj má především kouzlo. Smutné kouzlo osamělosti a zejména v kritizovaném, údajně velmi nelogickém, závěru vybuchuje v očích Jeffa Costella vší silou. Dokonalá pětka. (11.10.2017)

Delona nemám rozhodně natolik nakoukaného jako jeho věčného rivala Belmonda. Čekal jsem pecku, ve které se nemluvný hlavní hrdina postaví celému světu a přitom odklidí nějakého toho člověka.... Upřímně je to záživné jen občas, občas zdlouhavé a jestli jsem díky filmu něco objevil, tak se jmenuje Nathalie Delon. 60% (05.02.2024)

Ojedinělý snímek, v němž se setkává stylistická strohost s ozvláštňujícím formálním uchopením, které dává vyniknout zcela jiným parametrům, než by jeden od thrilleru o nájemném zabijákovi očekával. Prim hraje melancholie, atmosféra a celková odtažitost, již Melville nenabourává ani v dialozích, které jsou okleštěné na nejdůležitější fráze, díky nimž se může rozvíjet jednoduchý příběh o pomstě, ale především samotě a potlačovaných emocích. Atmosféra a podmanivé zobrazení hlavního hrdiny přišpendlí diváka k obrazovce, škoda tedy, že jeden nastavený výraz si drží vyprávění až do samotného konce, který inscenačně příliš nezaujme, byť myšlenkově a jako součást přemýšlivého díla obstojí... 85% (26.10.2018)

Film, který hned ze začátku nadhazuje text z Bushida, jmenuje se Samuraj a ještě ho mají na svědomí tvůrci, kteří tvořili legendární éru francouzských kriminálek, mě nutí zamýšlet se nad tím, jestli se na něm vůbec dá něco zkazit. A po shlédnutí musím říct, že vlastně ani nedá. Jenom jsem o tom pojmu samotáře měl trošku jiné mínění, než bylo v tomto filmu prezentováno. (01.12.2015)

(1001) Myslela jsem si, že chladné a odtažité filmy jsou můj šálek čaje... No, očividně existují čaje, které ještě tak úplně nechápu a nebo prostě vůbec nejsou pro mě a nemá smysl zkoušet to a křivit si úsměv nepříjemnou chutí. Cathy Rosier je božská, ale víc jsem si z filmu neodnesla. Delon (pro mě celkem překvapivě) v sobě nemá dostatek charismatu, aby mě přiměl vkládat si do prázdného rámu vlastní obraz, jak to u podobných filmů bývá. (07.11.2018)