Tři muži na zabití

Už jsem zapoměl jak drsné ty francouzské kriminálky kdysi byly. Alain Delon je drsňák, co ustřeluje lidem hlavy z bezprostřední blízkosti. Jeho holka se furt producíruje nahá a pro ostřejší výraz nejde daleko. A celej ten film má prostě koule. V dnešní změkčilé době je tenhle film potěšení sledovat. (15.07.2008)

Tak na tohle se můžu dívat třeba pořád dokola a nikdy mě to neomrzí. Inu, no to by mohlo být tím, že na tom filmu asi něco bude. A taky že je a mnoho. Jacques Deray v životní formě předvádí znovu to, že obyčejný záběr dokáže diváka přikovat do křesla. Ovšem to by samo o sobě, bez svižného, napínavého a skvěle vygradovaného scénáře nedokázalo udělat film jako takový celistvým. Alain Delon se zde předvádí ve svém pro něj v osmdesátých letech typickém parádním civilním projevu. A myslím, že právě zde se mu to povedlo nejlépe. Plus musíme také přičíst skvělému obsazení vedleších rolí, ve kterých jednotlivé postavy působily vzhledem k scénáři naprosto věrohodně. V jednotlivých scénách zaznívá velice vkusně, vzhledem k právě ke gradaci, perfektně zvolená hudba, která navíc dodává na pocitu vážnosti děje. Možnost vidění nedbalé elegance ještě v době, kdy byla naprostou součástí obyčejného konzumního života, je pro mne též požitek. Já osobně tento film miluji a vždy když ho sleduji, tak ho doslova a do písmene hltám. Ano toto sloveso - hltání je právě tak příznačné pro ty nejlepší filmy Jacquese Deraye a i snad pro něho samotného. (02.06.2011)

Geniální dílko, Deray opět potvrzuje, že je jedním z nejlepších "rejžů" francouzské krimi-noir... U tohoto filmu se pozastavíte nad některými zvláště brutálními scénami, např: Když Delon coby pronásledovaný svědek zastřelí na pumpě blonďatého vraha tak, že ho silou vysadí na umyvadlo a nijak se nemaže se stisknutím spouště, prostě mu prostřelí hlavu a celý obsah je "vyexponován" na zrcadlo za nimi... Nebo naprosto dokonalý konec, ve kterém, můj oblíbený herec Alain, opět zahyne rukou mafie, jak měl ve svých filmech často ve zvyku, ač se zbavil nepříjemných dotěrných zabijáků, jsou tu jiní, které nezná a které ani nebude mít čas poznat, jednou na rušné ulici, když se po obchodech takhle prochází se svou přítelkyní, k němu přistoupí muž s novinami a skřípne mu násilím ruce do jakýchsi kleští, rychle přibýhá druhý a při mnoha svěděckých párech očí mu vrazí hlaveň malé pistole do úst.... (18.12.2006)

Počáteční bábel, kdy jsem nebyl schopen se vpravit do děje se naštěstí rozplynul a já, naskočiv do rozjetého vlaku, chytl nit napnutou jako strunu a už jsem jí nepustil až do samého závěru. Delon předvedl svůj standardní výkon sympatického superhrdiny bez zvláštních schopností, zdatně mu seKundovala chvílemi i hezká Dalila a celé to zamotané klubko se nakonec rozvinulo v parádně jednoduchý a napínavý sled událostí, z nichž mi svou brutalitou utkvěly v hlavě hlavně ty hlavně v hlavě. Oddechovka jak má být a pro mě i s nostalgickým nádechem dětství, protože ta finální hlaveň mi utkvěla v hlavě už jako chlapci s mlékem na bradě, před mnoha a mnoha léty. (01.09.2014)

Až moc klasické a předem jasné, se slabou atmosférou a nepropracovanými postavami. Přitom to začne solidně a atmosféricky, jenže z Delona je pak drsňák za každou cenu, který nemá složitější charakter a až na scény veškerých smrtí ve filmu, které jsou natočené naprosto excelentně a nečekaně, je zbytek filmů takový nijaký. Přitom to dost pravděpodobně odvádí dobrou práci a ty, co tenhle typ francouzských kriminálek rádi vyhledávají, to nejspíš potěší, ale já si nemůžu pomoct, nechalo mě to naprosto chladným a vůbec nevím, jestli si na to časem ještě nějak konkrétněji vzpomenu. A to to natočil Deray, od kterého mě nadchl Motýl na rameni... a málem k smrti unudil Bazén. Tohle mi, teoreticky, skončilo někde na půl cesty, takže do budoucna vím, že u Deraye si nemůžu být jistý ničím. Neurazilo mě to, silná místa to má, ale spolu s tím mi to přijde dost nevýrazné... Slabé 3* (27.12.2023)