Roztržitý

Roztržitý mi silně asocioval Buňuelův Nenápadný půvab, a to ze dvou důvodů: děláním ty, ty, ty na měšťáčky a absurdním až surrealistickým humorem (stůl prohýbající se při psaní do podoby písmene u; místo tělesných radovánek ustřižení vlasů…). Zvláštní, vždy jsem považoval Richarda za neškodný biedermeier. Abych si protiřečil, Richardův humor je z největší postaven na sebeparodii, což se každému zamlouvat nemusí. Možná zvláště těm, kteří si dělají srandu z jiných, a vystřelit si ze sebe neumí. Nedej bože, že by si střelil někdo do nich. Pifpaf čtenáři. Richard není roztržitý, Pierre je roztomilý. A proto ho jako ženy milujeme. (14.07.2008)

Tenhle film mi v první půlce připadal jako naprostá debilita. Richard se nechová jako roztržitý, ale jako absolutní hulvát a idiot a většina vtipných scének mě přinutila jen kroutit hlavou. Druhá půlka, která se trefuje do reklamních kampaní má pár výborných nápadů (vajíčková kampaň je skvělá, reakce lidí na kampaň s upírem také), ale celkově je ten film hovadina, kterou vytahují jen ostatní herci. Mít to v režii někdo jiný tak by to možná bylo lepší. (02.09.2013)

Nadfilm, totální komedie , bránice roztráhany, tak mě napadají reklamní slogany k tomuto filmu . Film kde Richard opravdu velmi trefně parodoval reklamní kampaně, teď je rok 2006 a zdá se že Richard předpověděl dobu . Slovo bavič je urážka, slovo klaun a komik je chvála a toto přirovnání si Richard za tenhle kousek zaslouží. (12.07.2006)

„Smějme se, než budem šťastni, nebo se nezasmějem do smrti.“ Musím říct, že během úvodní scény s Pierrovými trampoty v zácpe aut (i několika dalších) jsem se taky zcela nečekaně nahlas zasmál. Pierre Richard patří k těm tvůrcům, který v moderní francouzské komedii obnovili klasickou grotesku v nových podobách, nicméně tak jako u většiny celovečerních grotesek, i zde jsem občas vnímal dost kolísavou úroveň, která závisela od aktuálního dění a nápadů. Na pár trapných fórků, které vystřídaly ty vtipné a velmi povedené, jsem už u Richarda z jiných viděných filmů docela zvyklý, takže mě tolik nerozhrázely (byť po tak skvělem úvodu přeci jen zamrzí) a jako celek Roztržitého poměrně drží na úrovni hlavní nadčasové téma kolem výroby reklam, jenž originální nápady rozhodně nepsotrádají. Jako autorský debut tedy hodnotím Roztržitého zdařile, jako zábavnou filmovou jednohubku určitě taky, byť pro mě osobně jde o spíše jen o malou legrácku jedno zhlédnutí, ke které se už asi nevrátím a logicky mám coby mladší divák trochu jiné dojmy, než ti, kteří film viděli v rámci tehdy mizerné konkurence v československých kinech. Život plný malérů (1972) mě tedy rozhodně bavil víc, kromě toho mi připadalo, že o dva roky později již dokázal Richard přepojit romantickou linku se satirickým pohledem na média (fenomén televize) daleko hravějším způsobem. 65% (16.02.2021)

Kultova komedia Kamen Richarda, jeho francuzsky /rozumej europsky, ziadny Blbowood, teda pardon, Hollywood/ humor je nezabudnutelny. Slo to tusim aj v CSSR za tuhej normalizacie a u mna tento francuzsky kult spolu so Spencerovymi filmami zvitazil nad Kobaltovou vezou Martina Obleceneho. Kamen Richard dlho nevedel, ze je tak oblubeny za zeleznou oponou, po jej pade bol dost vykolajeny z toho. 100 % (16.06.2015)