Roztržitý

Tenhle film byl pro mě zjevení, vyvedl mě z míry naprosto jinou komikou, než jakou jsem doposud zažívala. Pierre Richard se pak zabydlel v roli potrhlého zmatkaře, se kterým musíme soucítit, protože je prostě k pomilování, ale tedy to byl šok: spousta absurdních komických situací, které v rychlém sledu vedou hlavního hrdinu dějem. Nezapomenutelné reklamy na cigarety či mýdlo, které umyje kůži až na kost... (10.01.2010)

Kombinace pitvoření Pierra Richarda + úspěch u diváků je pro mě v tomhle případě skutečně záhadou. Nostalgii chápu a respektuji, nicméně Pierre Malaquet vyvádí kousky, které jsou nesmírně mdlé, otravné a nevtipné. Komu tohle trhalo bránici, měl by zajít na představení Petra Novotného, aby se na jeho show vůbec někdo upřímně zasmál. Legranda, při které se nesmírně okatě tlačí na pilu, a u které se velmi často divákům otvírá nůž v kapse!! (20.08.2013)

Chápu zdejší nostalgii, protože u francouzských komedií je téměř pravidlem, ale Richardova režijní prvotina se ke mně dostala více než pětatřicet let od svého vzniku, což mělo za následek neslavný zážitek. Zatímco Kopyto nebo Velký blondýn se dají sjíždět pořád, tady jsem se téměř po celou dobu těžce nudil. Zlatá éra měla teprve přijít. (30.03.2006)

Roztržitý je ten naprosto klasický typ francouzské komedie, kde Pierre Richard dělá vylomeniny, tak příjemným způsobem, že se na to musí koukat s radostí. Krom toho v tomto případě si to sám ještě natáčel, takže si to užíval na tisíc procent. Pro mě už od mala jsou komedie a francouzské komedie a hádejte které jsou vejš... (19.02.2010)

Z filmového hlediska to není dokonalý kousek, protože Pierre Richard se na něm režii teprve učil, zato filmových nápadů měl tehdy určitě víc než v druhé polovině své kariéry, takže Roztržitý přímo kypí energií a vtipu má na rozdávání, podobně jako tvorba mladého Woody Allena. Reklamní spoty jsou téměř dokonalou ukázkou parodie konzumního stylu (obzvášť rád mám ten s poslední cigaretkou). Celkový dojem: 75 %. (13.07.2008)