Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Když se šéf tajné služby Louis Toulouse dozví, že se jeho náměstek, plukovník Bernard Milan, snaží intrikami dostat na jeho místo, nastraží mu léčku. Pověří spolupracovníka Perracheho, aby na letišti vybral libovolného člověka, kterého budou vydávat za tajného agenta. Perrache vybere prvního houslistu symfonického orchestru, Françoise Perrina, který přiletí z Mnichova s jednou černou a druhou hnědou botou. Jeho osobními strážci se stanou Pouchet a Chaparon. Od okamžiku, kdy vstoupí do letištní haly, je Perrin neustále sledován jak Pouchetem a Chaparonem, tak Milanovými muži vedenými Botrelem. V jeho bytě Milan umístí odposlechy a kamery. O tom všem, co se kolem něj děje, nemá Perrin ani tušení. Ve středu jeho zájmu je jen jeho milenka Paullette, harfenistka a manželka jeho kolegy z orchestru Mauriceho, se kterou se tajně schází. Maurice nic netuší, až jednou zastaví za Milanovou dodávkou, kde si pouštějí odposlech Perrina právě v okamžiku, kdy je u něj Paullette. Maurice zjistí, že v té době byla Paullette doma, a Mauricemu řekne, že má vidiny. Perrin náhodou uniká ze všech Milanových nástrah. Podle Milana je Perrin vodí za nos a vysmívá se jim. Vyšle za Perrinem agentku Christine, aby ho svedla a získala od něj informace. Oba spolu stráví noc. Ani tato akce nevyjde a Perrin s Christine se do sebe zamilují. Milan nařídí, aby Perrina unesli. Perrache sdělí Toulousemu, že má obavy, aby Milanovi muži Perrina nezabili. Toulouse je spokojen, podle něho Perrin už úkol splnil. Nařídí odvolat jeho osobní strážce. Perrache je však naopak požádá, aby Perrina víc hlídali. V bytě u Perrina se sejdou jak Milanovi muži, tak Pouchet s Chaparonem a navzájem se postřílejí, naživu zůstane jen Pouchet... (TV Prima)

(více)

Recenze (173)

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Tomuhle je říkám absolutní komedie, přátelé. V žádným jiným filmu jsem neviděl tak vtipnou obrazovou kompozici jako tady, co záběr, to genialita vtipu. Tady se i koncert vážný hudby mění ve výborný skeče, kde je promyšlený každý detail, obsadit režiséra filmu jako dirigineta, šefa tajné služby využít ve stínovým záběru. Film, který by rozesmál i Ježíše na kříži. Pokud jde o tvůrce co se na filmu na podíleli, tak co jméno, to pojem francouzského humoru - Robert, Veber, Richard, Rochefort, Blier a pozor pánové Mireille Darc je superkočka, ale pani Delenová platí za jednu z nejtalentovanějších komiček svý doby. Co scéna, to perla, která už je dávno zápsana v dějinách francouzský komedie. Vůbec se nedivím, že tenhle film sbořil berlínskou zeď dřív než se do ní poprvé bouchlo kladivem a bořil divácké rekordy ve Francii, Belgii, v Německu, v Rusku (Sovětským svazu ) i v Československu a pokud jde o Američany, tak ty film zaujal natolik, že mu dali své největší možné vyznamenání, koupili práva a natočili remake. Dokonalou komiku podrhuje vynikajcí hudba pana Cosmy, na kterou si vzpoměli i pořadatelé francouzského festivalu a zařadali ji jako dobrovodnou hudbu k plakatovému promu francouzského filmového festivalu. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Správná krimikomedie. :-) Ano, začátek je trochu nudnější a film se rozjede, až na scénu nastoupí Richard, ale pak to stojí zato. Samozřejmě se tu a tam najdou trochu slabší momenty, ale jinak se divák baví celou dobu. Mně se nejvíc líbila pasáž, kdy hraje koncert. Navíc možná někoho překvapí, že Pierre není jedinou hereckou osobností a nestrhává veškerou pozoronost na sebe jen on; Blier či Carmet byli taky dost vtipní. Viděl bych to na pěkné 4*. ()

Reklama

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Navzdory bohulibému úmyslu trousit kolem sebe na každém kroku nevázané veselí pro mě Velký blondýn s různovarevnou obuví zůstává trochu smutným hrdinou z časů mého mládí. Jeho dobrodružství jsem pokaždé sledovala s možná až zbytečně kritickým odstupem, neboť je doprovází zdánlivě nepodstatný, leč nepříjemně privátní nádech trapnosti. Na druhou stranu mu nelze upřít originální nápady i osobní nasazení, s nímž nese svou kůži na trh. Slabší 4* ()

eraserhead666 

všechny recenze uživatele

Velký blondýn s černou botou zřejmě patří ke klasickým a asi i nejznámějším richardovkám, mezi mé nejoblíbenější ale nepatří. Což ovšem, při takovém géniu, jakým Pierre Richard oplývá (a přesně jak to zní v tom reklamním sloganu - když ho miluješ, není co řešit), vůbec nic neznamená. Vše je jak má být, takový ten klasický richardovský humor, ztřeštěnost, trapnost, náhodnost a Richardova pohyblivost. Pokračování se mi ale líbilo více. ()

MarekT 

všechny recenze uživatele

Rozhodně lepší richardovka než moje prvotina "Život plný malérů". Komedii s detektivkou se povedlo skloubit přímo výtečně (tady bych vypíchl scény, kdy záporná síla pronásleduje blondýna s Mauricem), navíc mě potěšilo, že hlavní postava není tak zmatená jako obvykle, ale co opravdu vytáhlo tuto jinak víceméně průměrně vtipnou komedii na chvalitebné hodnocení, jsou dialogy Richarda s Jeanem Carmetem, který je ve své malé roli skvostný. A český dabing s pány Olivou a Voskou v čele je jako vždy skvělý. ()

Galerie (37)

Zajímavosti (16)

  • Exteriéry filmu byly částečně natáčeny na letišti Paris-Orly a na střeše hotelu Hilton-Paris. Interiéry naopak zachycují Národní muzeum umění a lidových tradic. (Cucina_Rc)
  • Titulkový úvod nejsou žádné filmové triky, ale reálná karetní magie v podání iluzionisty Gérarda Majaxe. (chamonix)
  • Scéna, keď Pierre Richard (François Perrin) zasekne vlasy Mireille Darc (Christine) do svojho zipsu na nohaviciach, sa v skutočnosti stala pri natáčaní a režisérovi sa zapáčila natoľko, že ju nechal vložiť do scenára. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama