Jsem nesmělý, ale léčím se

Určitě nejlepší komedie s Pierrem Richardem. Některé okamžiky a pitominky hlavního hrdiny jsou naprosto odzbrojující (kupování spodků, umývání nádobí, lekce sebeovládání). Škoda jen nemastného a neslaného konce. Dá se říci, že je film docela krátký - vydržel bych se na ty taškařice dívat i dvě hodiny. (01.01.2012)

Viděla jsem kdysi dávno, ovšem scénu "Á - vezmu talíř, myju talíř, suším talíř, hodím talíř" okořeněnou geniálním hercem malých rolí, co hrál plukovníka v četnících, si připomenu při každém mytí nádobí. Snažím se film sehnat, protože se mi hrozně líbil. Opět francouzské věčné a vděčné téma chlápků, co drží spolu, Pierre Richard, Aldo Maccione (geniální ve Zvířeti jako Sergio Campaňés, ubohý Ital ztracený v Paříži, sempre solo....) a Riviéra, richardovský humor....prostě skvělá oddychovka. Jestli je toto humor, který bývá nazývaný infantilní, pak mi vůbec nevadí.... (09.07.2010)

Film jsem naposled viděl jako harant, takže už jsme pochopitelně zapoměl jak zábavná tahle Richardovka je. Což se mě vymstilo při scéně "hasič" kdy jsem si zrovna chtěl nalejt do chřtánu větší množství zlevněného vína, ale Pierre tam zrovna tak zapierroval, až jsem ho celý vyprsknul ven, to se fakt nedalo. To je regulérní magor tenhle člověk. Nejlepší na Pierrovi je, že se na jeho komice nikdy nepozná finalová část, když už scéna graduje a já nevím kam všechen ten smích vysypat, přijde jako by konec, ale někdy jen proto, aby Pierre za několik vteřin dotyčnou scénu ještě dohrál takovým způsobem, že už jsem doslova v křečích smíchu řval "už ne, už dost, nebo chcípnu", třeba právě ta scéna s hasičem nebo nákup spoďárů. A to není všechno, on se dokáže třeba jednou větou nebo nějakou miniscénečkou k těm velkým komickým situacím ještě vrátit a sestřelit mě znovu, což je naprosto geniální. Nerad bych zapoměl na Aldu Maccione, on je sice takovej hereckej ekvikvalent pražský Slavie čili věčně druhý, ale nahrávat hlavňo rolistům to on umí nejlíp na světě. Ještě k Pierrovi. On tyhle nesmělé chlapíky dával fakt tak dokonale, až by jeden nevěřil že v realu se pan Richard vyspal s půlkou Francie a to jen proto, že ta druhá půlka byli chlapi. (25.10.2010)

Byl máj, lásky čas. Strženi vírem sexuální volnosti a filmové invence, která zachvátila Francii už z dob nové vlny, jal se Pierre, Aldo a spol. natočit tuto první pomoc pro nesmělé. A proč to nepřiznat: právě tento film mi dopomohl koupit moje první spodky, sice o číslo větší, ale zato hned na první pokus a dvoje ! Díky Pierre ! (20.01.2016)

Příjemná podívaná s jak jinak než šťastným koncem o tom, co je člověk všechno schopen udělat, aby získal svou lásku. Na trnité cestě navíc najde dobrého přítele, takže co víc si přát! Richard a Maccione se výborně doplňují a jejich návody na sílu pohledu nebo jak vyvést druhého z rovnováhy přímo lákají k vyzkoušení i v reálném životě. (08.02.2011)