Život plný malérů

Tak jsem podruhé za život viděl něco s (a dokonce i od) Pierrem Richardem a na rozdíl od té první zkušenosti, která byl cca před šesti lety a moc se nepovedla, se to u Života plného malérů už naštěstí víceméně povedlo. V první polovině si mě to ale získalo o dost víc, tam těch vtipných scén bylo skutečně dost (i přes pár nepovedených, jejichž problém se rozjede právě v druhé polovině), zatímco v té druhé už to tak moc nefungovalo a ke konci spíš už jen nudilo. Pár vtipných momentů bylo sice i tam, vůbec celý nápad té soutěže byl správně praštěný, ale nemalý počet scén působí hrozně nahodile a jako by v nich šlo jen o "absurditu pro absurditu" (líp to asi nepopíšu). Přitom takhle rozháraně působí celý film, ale opět se to zase pořádně potvrdí až ve druhé polovině, kdy se tam začne děj soustředit na něco úplně jiného než doposud a k tomu co se dělo v první polovině se vlastně vrátí až úplně na konci. To nahodilé skládání scén, nápadů a dějů mi v tom vadilo, ale i tak u mě převažují pozitivnější dojmy a klidně bych se na to někdy i podíval znova. Takže slabou čtvrtou hvězdičku tomu nakonec dám rád. Slabé 4* (18.12.2021)

Přiznám bez mučení, že tuhle richardovku jsem dosud neznal, a to se počítám mezi fandy. Nějak nechápu, jak mi mohla uniknout. Je tam všechno, co udělalo Pierre Richarda tak populárním ... ztřeštěnost, smůla, láska a hlavně kýble humoru. První půlhodina je až geniálně vytuněná, každý detail zapadá do finálního gagu, který se kontinuálně překlopí do dalšího. Pierre Richard tento film napsal i režíroval a je to sakra vidět. A perfektní hudba od Vladimíra Cosmy je jen třešinkou na již dokonalém dortu. Řadím mezi francouzskou komediální špičku sedmdesátých let. (14.08.2022)

ŽIVOT PLNÝ MALÉRŮ natočil PR ve stejném roce jako o mnoho známější komedii VELKÝ BLONDÝN S ČERNOU BOTOU a v obou těchto filmech a později ještě v pokračování NÁVRAT VELKÉHO BLONDÝNA hráli důležité vedlejší role výborní komici Jean Carmet a Yves Robert (režíroval oba "blondýny"). Z velké části to bylo také jejich zásluhou, že se všechny zmiňované filmy docela povedly a patří rozhodně k tomu lepšímu ve filmografii PR. (25.07.2007)

Příjemně zábavná komedie o trampotách životního smolaře. Hravá, veselá, bláznivá, navíc i optimistická. Nezaměstnaný architekt Alfred Dhumonttiey (skvělý Pierre Richard) se díky zlomyslnému běhu osudu, který ho vláčí z jedné šlamastiky do druhé, stává hvězdou Francie v televizním pořadu Paříž proti venkovu. Nehody a náhody ho postupně vynášejí na vrchol popularity, aby z něj učinili sebevědomého muže, který získává svoji vytouženou lásku Agathu Bodard (půvabná Anny Duperey), televizní hlasatelku. Dobrým protihráčem Alfredovi je populární televizní moderátor François Morel (dobrý Pierre Mondy), citově i tělesně využívající Agathinu naivnost o budoucím společném životě. Z dalších rolí: bývalý boxerský šampión Kid Barrantin (Mario David), člen pařížského soutěžního pořadu společně s Alfredem, policista (Paul Le Person), nešťastný ze zápisu o Alfredův pokus o sebevraždu, šofér Gustave (Robert Dalban), Morelův oddaný změstnanec, vesničan (Paul Préboist), posedlý sledováním soutěžního klání v televizi, další členové pařížského mužstva (Yves Elliot, Jean Saudray, Daniel Laloux, Francis Lax a Jean Carmet), pitoreskní soubor životních ztroskotanců, a pařížský divák soutěže (slavný režisér Yves Robert). Zábavné dílo, které ukazuje, že pokus o sebevraždu může znamenat velký zlom ve vašem životě, který vám nakonec ukáže svoji přívětivější tvář. Zlomyslnost života tohoto bláznivoučkého popletu přeci nikdy nezlomí. Je to více než příjemná zábava a odreagování. (22.09.2012)

Škoda, že ta nemotornost hlavního hrdiny je občas přehnaná až do nevtipného absurdna, jinak se jedná o oddechovou komedii s celkem dobrou soutěžní zápletkou. Pierre Richard mi celkem sedí a rozhodně se rád podívám i na některé další filmy s ním (tohle byl můj první). Tři hvězdy dávám jen díky zmíněným neduhům a přesvědčení, že to nejlepší od Richarda mě ještě čeká. Mile překvapil český dabing, kde v hlavní roli překvapivě neúčinkuje dvorní Petr Oliva, ale Eduard Cupák, který si vedl opravdu dobře (nevadilo by mi ho slyšet ve spojitosti s Richardem znovu), přesvědčil mě, že to byl opravdový profesionál v oboru, který se hodil snad ke každé postavě. "Jak můžeš být herec, když koktáš?" - "Když hraj-ji, tak neko-koktám." - "A hrál jsi už někdy?" - "N-ne." (08.08.2009)