Motýl na rameni

"Kto je to my, kto sú oni?..." Ani Ventura nevie, ktorá bije a nemajte filmu za zlé, ak po jeho skončení nebudete o nič múdrejší. Dobrá správa je, že pri tomto filme ten nejasný záver vôbec neprekáža a divák (aspoň teda ja) to akceptuje tak ako to je. Stačí vražda, záhadný kufrík a pán, ktorého si niekto s niekým splietol...Ale kto s kým, proti komu a prečo?? Zbytočné otázky na ktoré nedostanete odpoveď, teda aspoň nie uspokojivú. Skvelá atmosféra a tradične skvelý výkon L. Venturu vám bude musieť stačiť. Vedel by som si z tohto filmu predstaviť skvelý remake. Možno raz...Zub času ho trochu ohlodal, ale i tak sa prikláňam k slabším štyrom hviezdam. 70%. (15.02.2014)

Esencia filmu zmaru. Tak typického pre taliansko francúzske produkcie 70. a 80. rokov 20. storočia. Čím sa táto séria filmov o hrdinoch, ktorí sa zaplietli do kriminálno - špionážno - pašeráckych hier mafií a tajných služieb, riadených zhora, vlastne prihovárala divákovi? Nehas čo Ťa nepáli. Pretože: aj tak nič nepochopíš a akonáhle sa začneš zaujímať čímsi viac ako vlastnými záležitosťami, pohoríš. Takže drž líniu a ústa na zámok. Ak nepočúvnaeš čaká Ťa: paranoia, psychiatria, ignorácia políciou, márna snaha o zmysluplné poskladanie nezložiteľnej skladačky a umlčanie. Nechaj len hrať hráčov podsvetia a moci svoje hry a nestaraj sa, lebo dostaneš po papuli. Tak silno, že sa už nevstaneš. 70 %. (21.01.2014)

Tenhle velice znepokojivý film se může v první řadě pýšit brilantně strhující atmosférou, vytvořenou bez větší akce v rovině ryze komorní. Napětí tady výborně funguje od začátku do konce, s každou další scénou se zvyšuje nejistota a ta "kafkovská" bezvýchodiskovost z tajemných prostorů, úzkych chodeb a nočních scén jen přetéká. Divák objevuje dechberoucí zákoutí složité a nebezpečné špirály zločinů a manipulace společně s hlavní postavou, nic netušící vnímá před sebou tíživě bludný kruh, z něhož není úniku. Za odměnu pak dostane pořádně sklíčující závěr, ve kterém se navíc úplně nedočká ani některých dlouho očekáváných vysvětleních. Přiznám se, ten surrealistický kabátek ke konci jsem příliš nepobral a moc mi ani nesedl, i když lze ho vnímat jako osobité umělecké spestření v rámci obdobných konspiračních thrillerů 70. let. Osobně pro mne je Motýl na rameni jeden z nejméně oblíbených filmů s Linem Venturou, ba musím na sebe prásknout taky, že můj oblíbený mistr mne zde s tím svým monotónně ledovým výrazem výjimečně spíše nudil, než bavil a narozdíl od jiných filmů působil na mne absolutně bez charismatu. Proti Venturovu výkonu ve výsledku určitě nelze nic vytýkat, ten chlad k jeho postavě určitě sedí... možná bych v takhle specifickém filmu uvítal v hlavní roli méně okoukanou tvář, těžko říct. Každopádně určitě nezapomenutelný filmový zážitek, který ve mne ještě dlouho doznívá. // Poprvé viděno v únoru 2019 v rámci Challenge Tour "52 let filmu za 52 týdnů" ... podruhé dnes a do třetice bych se znovu takhle dobrovolně už rozhodně nechtěl deprimovat. ;o) 75% (24.06.2020)

Moj prvy film od Jacques de Ray-a. V hlavnej roli sa predstavil Vino Lentura, ktory sa zamotava do coraz zlozitejsieho a komplikovanejsieho klbka udalosti. Film ma hodne z noiru, ale to este automaticky neznamena, ze ide o kvalitnu vec. Tocili sa totiz aj priemerne noir-y. Pravdupovediac, francuzske noir-y vobec nemam rad, pre mna je stale najlepsi europsky noir 3rd Man s Wellesom. A za rok 1978 by som dal urcite vyssie The medusa Touch s mojim oblubencom Richardom Burtonom. 69 % (21.01.2014)

Lino Venturovi sedí na rameni motýl poznání a čím více k němu přibližuje ruku, aby se ho dotknul, tím je pravděpodobnější, že uletí a nikdy už jej nespatří.. Rodák z Parmy jako muž, který věděl příliš málo, je ve své úspornosti přesvědčivý i v pruhovaném pyžamu a Derayovi se daří i pomocí noirových postupů stavět místy surreální labyrint paranoie. Poslední scénu si však mohl odpustit, zas tak vzácný ten motýl nebyl.. Mimochodem, nelze si nevzpomenout na Polanskeho, jak nechal o deset let později Harrisona Forda „franticovat“ po Paříži. Nutno mu přičíst k dobru, že byl divácky vstřícnější a lépe si pohrál s absurditou situace.. (05.11.2018)