Star Wars: Síla se probouzí

68%. Ako dieťa som na Star Wars vyrastal, preto je paradoxne, že sa za žiadneho odborníka naň nepokladám a hoci sa mi páčili skoro všetky diely a rip-offy (áno, aj Ewokovia alebo teda aspoň jednotka, dvojka nestála za nič), nemôžem s čistým svedomím tvrdiť, že by šlo o nejaké extra premakané srdcovky. Preto ma Epizóda VII do značnej miery nechala chladným a vlastne sa mi ju ani príliš nechcelo pozerať. Občas je to prílišné digitálne svinstvo (Andy Serkis, to ako vážne?), ale inak ide o fajn oddychovku s famóznou ostrovnou koncovkou a nečakanou smrťou istej postavy. Kino Považan NMnV 2015 (21.12.2016)

Tak nám Džej Džej kalkuloval, kalkuloval a kalkuloval a nakonec mu vyšlo, že nejlepší bude pro Mikymause, který se brutálně vycinkal na výpalném Jirky Lukáše, ukrást plány Hvězdy smrdí a vyždímat z té neinvence aspoň memoriál artritických gerontů. A to měl, kurva, k dispozici v podstatě nový začátek a mohl v té předaleké galaxii vymýšlet takové vyfikundace! Zbytek magie udělalo píár, otylí pojídači horkých psů, co se i v padesáti stále převlíkají za princeznu Leiu a šermují se při bárbekjů s ostatními kokoty světelnými meči od Hasbra, si patrně z těch popkornově popkulturních odkazů nastříkali do imperiálního bakelitu od téhož výrobce, no a Strýček Skrblík v dresu nejkýčovitějšího kurviče vkusu našich dětí skáče šipky do hromady zlaťáků, přičemž se mu v očích protáčejí přeškrtnutá eska. A přitom jde jen o sice spektakulární, ale sprostý komerčně kalkulativní impotentní plagiát, v němž si ochablý sušický Han a povislá princezna nasmrkali tlustého Merylyn Mensna, který je hrozivý asi jako medvídek Pú. Celý ten zmar ještě vhodně doplňuje naprosto prkenná džedáj rytířka alá Hangrgejs a ultimativně nesympatický negroameričan, kterému od začátku nepřejete nic jiného než pár frajerů v bílých kápích a hořící kříž před kokpitem Falkon Milénia. A jsem docela zvědav, jestli se jim Luk Skajvókr dožije pokračovaní, nebo si příště Endy Serkis zase zaglumuje a zaVolkruje. (21.12.2015)

Předem disclaimer pro fanoušky - komu se film líbil, budiž mu to přáno. Smůlu mám já. Hvězdné války pro mě nikdy nic neznamenaly a nijaký zážitek si pro mě přichystala i Síla se probouzí. Děj je naprosto předvídatelný, nepostřehl jsem známky ničeho originálního či zajímavého. Variování motivů předchzích epizod můž být zábavné pro fanoušky, ale samo o sobě to nic neznamená. Dialogy sestávají z prázdných nostalgických frází, postavy k sobě pociťují nevysvětlitelně hluboké pouto, ačkoli děj se mohl odehrát na ploše, kolika, maximálně pár dní? Tento aspekt nabývá občas až parodických rozměrů, jako když například Kylo Ren odhaluje, že Han solo je pro Rey "jako otec, kterého nikdy neměla" (ačkoli to z filmu působí, jako když se znají stěží pár hodin), nebo když se Finn s Poem znovusetkají a padnou si do náruče jako, jako kdyby spolu prožili minimálně vietnamskou válku, ale ve skutečnosti mají za sebou jen poloúspěšný únik z lodi, který mohl zabrat zhruba půl hodiny. Fakt to občas působí, jako kdyby to psal úplný debil, nebo někdo, kdo má za debily diváky. A tahle rakovina science fiction teď bude několik let zabírat plátna kin a bude s ní ztrácet čas velká část mladých nadějných režisérů, kteří by se místo toho mohli věnovat něčemu smysluplnějšímu. Super :-/ (23.03.2016)

Je velmi příjemné, že Abrams ctí atmosféru původní trilogii a velmi příjemně ji upgraduje. Absolutně ale selhává ve vývoji hlavních postav a nedokáže využít ty vedlejší, příběh je neskutečně předvídatelný, hlavní záporák zabitý a finální souboj je nejenom neskutečně dementní, ale především režijně i choreograficky absolutně nezvládnutý. Ve finále bohužel spíše zklamání. Jsem velmi zvědavý na finanční výsledky... (17.12.2015)

Pravá esence Hvězdných válek, sypaná na základě nových postav, které jsou zábavné, zajímavé a v první řadě trojrozměrné, což je něco, co bych po věčném rozdělování na světlou a temnou stranu nečekal. O to víc ale potěší dojemnost všech návratů, vzpomínek a obecné nostalgie. Největší výhrou je důraz na velký dobrodružný příběh o poznání sebe sama na prazákladě intimního rodinného dramatu. Pryč jsou tak prázdné řeči o politice, které ve všech předchozích epizodách působily nepatřičně a nuceně, díky čemuž je Síla se probouzí s výjimkou Pomsty Sithů jedinou epizodou, kterou si dokážu beze zbytku užít. Abrams totiž přináší lehce podvratný humor, který příjemně shazuje i jinak vážné scény a nechává největší sílu okamžiku až pro nejklíčovější výjevy. A když v nich skloubí archetypální obrysy staré trilogie s tesknou náladou trilogie nové, přistihnu se, že chci vidět a vědět víc. Mnohem víc. (18.12.2015)