Veronika se rozhodla zemřít

Posmutnělý název tohoto filmu dává znát neskutečně depresivní dvouhodince, která zase až tak strašně depresivní není, i když to na první pohle vypadá jinak. Veronika prostě jenom prožívá těžké období a tak se to rozhodne řešit po svém. Následně jí ubíhá život den za dnem a stále se něco děje. Velice zajímavý námět, výborná Sarah Michelle Gellar a fakt, že život je ve skutečnosti nádherná věc, přestože nám přináší bezpočet úskalí. (13.12.2010)

Má-li člověk pocit, že není všechno oukej, že víc kouká z okna a zírá na stromy, než sleduje sled událostí, přemýšlí víc, než je zdrávo a uzavírá se na záklopku, pak musí zákonitě přijít sesypání se. A nemusím bejt obrněnej transportér. Veronika byla setsakramentský tintítko a tíha svědomí tak heavy, že proskočila sama sebou a ocitla se v baráku s diagnózou Smrti, v žabkách, s klavírem a jedinou otázkou: Má to cenu? A já říkám, že má, protože určuje-li život náhoda, pak bylo úplně bombový, že mi hodil tenhle film do klína zrovinka v čase, kdy jsem to nejvíc potřeboval a solidně mi nafackoval. Jsem zvědavej, jak dlouho mi to vydrží :) Mazal tov! (18.09.2010)

Pesimisté nechť si prolog nechají vytesat jako epitaf dřív, než se neodvolatelně utvrdí ve své pošmourné vizi, která jim našeptává, že realita je to, za co ji považuje většina a jen oni nejsou s to ji přijmout - vypsaný možná nebude vyznívat tak beznadějně, jako hlas zjitřené duše - v opačném případě se myšlenky přemění v definitivní stav, nebo v jeho trýznivější podobu - kolikrát bude třeba ještě zemřít, abychom si zasloužili smrt? I s ní je to totiž stejné, jako se vším ostatním, až když se s ní blíže seznámíme, začneme se jí bát, stejně, jako nelze od všeho prchnout bez snahy o řešení, život se nám pak může stát soukromou Planetou opic... O smrti, smutku a ztrátě nadějí, ale i o zázracích, které pro oči nevidíme - tím vším je příběh Veroniky, která se rozhodla zemřít. V hodinu dvacet dva se přihodilo něco, oč jsem vůbec nestála a scénárista podcenil, i tak ale mohu mluvit o nevšední podívané, na které měl vedle citlivě zakomponované hudby podíl i výborný David Thewlis a především oduševnělý výkon Sarah Michelle Gellar. (04.01.2014)

Nemám ráda, když mě někdo nedobrovolně znásilňuje, ještě navíc skrze média. Prvoplánový útok na city diváka, přímo citové vydírání, se táhlo celým dějem jak nepříjemný zápach. Ono na demonstrativní sebevraždě není nic příjemného, u mladých nevyzrálých jedinců obzvlášť. Takže k ději nemám nic víc pozitivního co dodat a jedinou minihvězdu si zaslouží nekonvenční a troufám si říct 100% metody zainteresovaného pana medika. Vřele doporučuju zařadit mezi oficiální léčebné metody v každé psychiatrii, jsou účinné na 1000%, protože strach na žebříčku emocí pořád vede! (12.11.2012)

Oslava života nenásilnou a veľmi vydarenou formou. Pomalé tempo a deja len málo, to nemusí sadnúť každému. Ale kto má len trochu filozofického ducha a dokáže sa aspoň na chvíľu stratiť z bežného konzumného života, toho to nadchne. V dnešnej veľmi uponáhľanej dobe často zabúdame, že sme tu len na chvíľu a naozaj je každý deň darom, treba ho prežiť naplno. Toto nám tento snímok veľmi pekne pripomenie. Nerieši, prečo sa hlavná postava rozhodla skoncovať so životom, rieši to pozitívne, prečo sa vlastne oplatí žiť. Vynikajúcim ťahom bolo obsadenie Sarah Michelle Gellar, ako aj jej psychiatra, Davida Thewlisa. (22.04.2016)