Veronika se rozhodla zemřít

Božská Sarah Michelle Gellar a minimalisticky absolutní ředitel Davida Thewlise mě dovedli k fascinujícímu rozporu. K filmu, který se dech beroucím způsobem rozvypráví, na dlouhou dobu potom zastaví, zdržuje, pocuchává všechna očekávání a přesto skončí tak dokonalou katarzí, že se těžko držím od nejvyššího hodnocení. Nepamatuji, kdy jsem si naposledy tak moc přál, aby nikdy nepřišel konec filmu a nakonec fascinovaně uznal, jak právě závěr dodal všemu řád a lehký punc geniality. Zatím 85% (30.12.2009)

Velmi zajímavý námět a také dobře natočený. Sarah Michelle je skvělá, spolu s Melissou Leo hrají opravdu skvěle. Celý Veroničin pobyt v blázinci je celkem depresivní, ale dobře se do jejího života dokážete vcítit a možná i pochopit, proč to všechno udělala. A když jí už nezbývá moc času, najde naději a tak jí alespoň přejete tu chvilku štěstí... (18.03.2014)

Autor románovej predlohy Paolo Coehlo je instantný katolícky kazateľ, plný ľahko uchopiteľných životných právd a hlbokých zamyslení, schopných čitateľom vsugerovať zmenenie dráhy ich osudov. Veronika sa rozhodla zomrieť je len variáciou jeho najznámejšieho románu Alchymista a film je namiešaný presne z tých istých prímesí ako jeho knihy: emocionálne zdrvujúci, nádejeplný, dávajúci druhú šancu, lásku a tak. Nepochybne to mnohým pomôže, no mne takéto vydestilované a presne na mieru pripravené príbehy skôr ako citovo-myšlienkové dobrodružstvo s posolstvom pripadajú ako dokonale zabalený sériový výrobok podpriemernej úrovne. Mechanizovaný emocionálny grc, snažiaci sa ľudí presvedčiť o univerzálnej pravde života. (26.07.2013)

Zhruba hodinu mě film moc bavil, už ten úvodní monolog hlavní hrdinky, který přesně pojemnoval její pocity a důvody pro onen čin, byl tak nádherně ukrutně pravdivý (jakkoliv si toto slovní spojení odporuje). Pak snímek pomalu začal ztrácet šťávu a hlavně se pozvolna ubíral jiným směrem než bych si asi přál. A od útěku to už byla taková pohádka, na kterou ne že bych věřit nechtěl, ale prostě nevěřím (alespoň, že Veronika neznala "pravdu", pak by se vědomě stala obětí klišé, o kterém mluvila v úvodu...na což ale nespíš časem stejně došlo). Původně jsem během filmu přemýšlel, že některé scény mi nepříjdou moc uvěřitelné vzhledem ke zdravotnímu stavu hlavní hrdinky, avšak závěr mi většinu těchto úvah vzal a zbyla jen divná scéna u klavíru (pro někoho možná magická či vzrušující) a nikým nepozorovaný únik. Velkým kladem snímku jsou kromě hudby a kamery herecké výkony Sarah Michelle Gellar a Davida Thewlise, no a v neposlední řadě dobře napsaná postava Veroniky (které jsem dost rozuměl). Za začátek bych dal z fleku 5*, ty se bohužel v průběhu vyprávění trošku rozmělnily a na konci z nich zbyly slabší 4* (netvrdím, že jsou zcela objektivní a řada hodnotících si 1* možná ubere, ale pro mě osobně tenhle film na průměr není). (09.12.2011)

Fúúú, kdyby si po tom úvodním tříminutovém monologu hlavní hrdinka prohnala hlavou kulku a film skončil, byl by to naprosto geniální kraťas. Ono to ale pokračuje dál s nějvětším (ale přežitelným) negativem - je to hrozně předvídatelné, čitelné a nepřekvapivé. Opravdu, nic, co se v tom filmu stalo mě nepřekvapilo a nedá se říci, že bych to nečekal. Mám filmy z blázinců rád, protože v nich vystupují netypičtí lidé, trochu odlišní od té masy, kterou potkáváte v běžném životě. A tady jsou lidi zajímaví. Do filmu jsem šel, aniž bych věděl, o co jde, hlavně proto, že jsem chtěl vidět "starší" Sarah Michelle Gellar (a zjistil jsem, že bych ji chtěl vídat ve filmech více, protože její starší verze mi sedí a je sympatická mnohem více, než její mladické role). Trochu mě mrzí, že byla ve filmu jediná, které scénář a příběh prakticky vůbec neumožnil hrát. Ona tam jen byla, jen jako velké obří zrcadlo, od nějž se odrážely ostatní postavy, v rámci možností a předložených témat zajímavé a herecky alespoň nějak průbojné. Ten konec mě vyloženě zprudil. (03.04.2017)