Dozvuky

Velmi zvláštní film, jejž je velmi těžké hodnotit a okomentovat. Čekal jsem od něj úplně něco jiného, první půlhodina mi připadla svižná a napínavá, vyvolala ve mně zvědavost, co se v minulosti postav odehrálo. Pak se děj ale začal vyvíjet směrem, který se mi přestal líbit a zanechal ve mně rozporuplné pocity. Naprosto chápu, že bylo pro Poláky důležité natočit film s takovým tématem, ale to podání mi úplně nesedlo, včetně rozuzlení a závěru. Je to určitě kvalitní film, ale mně zkrátka úplně nesednul. (25.03.2015)

,,Statečný Kalino, a ty statečný Kalino, pravdu chceš znát? A jsi si jistý že tě ta pravda neotráví?“  Ten příběh pogromu v Jedwabném znám už z divadelní hry  Tadeusze Słobodzianka Naše třída. Oproti této skvělé hře má film podobu jakésiho thrilleru či detektivky, v níž v roli „vyšetřujících“ vystupují dva bratři (Józef a Franciszek), mezi nimiž (kvůli emigraci jednoho z nich v 80 letech do Ameriky) jinak panují spíše napjaté vztahy. Napjaté vztahy od začátku panují i mezi Józefem a zbytkem vesnice. Musím přitom říct, že když jsem viděl obraz obilného pole se spoustou židovský náhrobků, vůbec jsem se tomu napětí nedivil a trošku jsem i dával za pravdu výtce Franciszka adresované Josefovi: „Proč se kurva staráš radši o mrtvé než o živé“. Ale jak postupně to napětí ve vesnici rostlo, mě film totálně vcucnul. A když už by se napětí dalo krájet, přišla (možná zbytečně rychle) překvapivá pointa a po ní ještě mrazivý závěrečný obraz ukřižování… Uff... (13.09.2022)

Poláci opět předvedli svůj um a natočili skvostný drama, který otevírá jedno poměrně brutální polské stigma z války. No a já jsem moc rád, že ho otevřeli, ač Poláci na něj zřejmě moc zvědaví nejsou. Stigmata národů je ale potřeba přijmout a jít dál. Když se o nich nebude mluvit, tak budou nedořešené a bude v národu neustále převládat nenávist. V našem případě to poměrně slušně představil Juraj Herz v Habermannově mlýně. Válka je prostě svinstvo a tvoří i takové příběhy, jako v případě tohoto filmu. Po skončení filmu jsem pro samotné téma měl sto chutí filmu vpálit pětihvězdu. Nicméně mě mrzelo, že ten závěr docela utnuli a taky jsem, když jsem se nad tím zamyslel, vlastně vůbec nepochopil, kde se tam ty náhrobky vůbec vzaly. Také poměrně úsměvné bylo, jak tu František všude chodí v saku…na pole, do bažin…to si od bráchy nemohl vzít nějaký normální kalhoty s trikem? Jinak ale pecka. Další polský nářez a zřejmě nejsebekritičtější a nejkontroverznější téma, které jsem od Poláků doposud viděl. (21.01.2019)

Nepamätám sa, že by som sa v minulosti tematicky stretol s niečim obdobným. “Poklosie” je jeden neskutočný film o hľadaní pravdy, ktorá je ukrytá v minulosti v množstve intríg i klamstiev. Poliaci sú “majstri obyčajných filmov” s hĺbkou, ktorá sa dokáže dotknúť duše diváka. A i keď je snímok skôr na štyri “puntiky”, ja za ten záver a rozhorčenie ktoré vo mne dokázal vyvolať, piatu dám. (11.05.2018)

Som vďačný režisérovi aj hercom za ten film. Za pokus o sebareflexiu dejín poľského národa. Vôbec sa nečudujem rozpoluplným názorom a rozhorčeným diskusiam okolo filmu a tejto témy. Takýto film by mali premietnuť všetkým našim "rodu-verným Slovákom", ktorých predkovia doposiaľ chvália "Tisa a jeho "štát" , a si žili z avizovaných majetkov (a neboli to iba malé "obchodíky na korze" s gombikami a cvernami či dedinské krčmičky) A kto pochybuje o príbehu nech si zaloví v Googli niečo o poľskom JEDWABNOM. (25.09.2014)