Dozvuky

No jo, Poláci se opět nebojí rýpat pořádně hluboko do vlastních řad. Celkově ten film není úplně bezchybný, občas to bylo lehce kostrbaté v návaznostech a závěr byl překvapivě uspěchaný, klidně mohlo být ještě třeba dvacet minut navíc. Na druhou stranu je potřeba opět ocenit onen specifický polský "realistický touch", stupňující se syrovost (i když jsem si po zkušenosti se Zlým domem a Růženou pořád představoval, kam až by ten marasmus vystupňoval takový Wojtek Smarzowski :). No a taky mě hodně bavil výtečný a pro mě dosud neznámý herec Ireneusz Czop. A ještě se mi hodně líbilo, jak komplexně Pasikowski pracoval se zdánlivě nenápadným a nepodstatným detailem, ukradeným kufrem v úvodu filmu, kvůli čemuž musel hlavní hrdina neustále chodit pouze v obleku - takže si ho musel neustále prát (což je záminka k "meziscénám") a navíc jej tento look vizuálně ještě více vyděloval z nepřátelského prostředí vesnice. Nejpodstatnějším zprávou kterou Poklosie velmi sugestivně vysílají je ale onen neustále implicitně přítomný obrovský vykřičník, totiž jak dalekosáhlé s nesmazatelné následky má válka. A právě válka dává nejlepší příležitost oné pověstné svini, která se může skrývat v každém... (21.12.2013)

FEBIOFEST 2013, Bratislava. Józef sa vracia z USA po 20 rokoch do rodnej dediny v Poľsku, aby navštívil svojho brata Franciszka, ktorému odišla žena s deťmi do USA. Józef príchádza za svojím bratom aby zistil prečo ho žena opustila a zisťuje, že jeho mladší brat kradne a skupuje židovské náhrobné kamene, ktoré sú roztrúsené po dedine. Niektoré sú zabetónované v ceste, studni atď. Z Franciszka sa stal štvanec a lovná zver pre obyvateľov dediny. Po zatiahnutí Józefa do tejto hry prichádzajú ďalšie skutočnosti o temnej minulosti dediny. Je veľa snímkov, kde sú zobrazené nemecké a sovietské vojská ako tyranizujú ľudí, ale Pokłosie poukazuje, že zlo je aj tam kde by to nikto nečakal. Film, ktorý si nedáva servítku pred ústa a poukazuje na zverstvá, ktoré sa diali počas druhej svetovej vojny. Veľmi emotívny a silný film. (22.03.2013)

Ajajááj...Poliaci znova barzo dobre. Tento film skrýva mnoho príjemných prekvapení. Za prvé - super scenár a v príbehu skvelo previazaná minulosť s prítomnosťou. Za druhé - príbeh siaha do vojnového obdobia, tak ako to mám rád. Za tretie- skvelý herci a výborná hudba. Všetko to veľmi pripomína česko - poľský film Je třeba zabít Sekala, ktorý som rovnako ohodnotil plným počtom. Za štvrté - V jednej z vedľajších rolí sa objaví Z. Fialová, ktorú ja osobne nemusím, ale i malá slovenská účasť na tomto skvelom projekte poteší. Napätie a gradácia vo filme výborne fungujú, vo filme je množstvo zvratov a prekvapení a celý som ho hltal minútu po minúte až do záveru. Poliakom môžme iba závidieť. 100% (07.07.2015)

Tak už aj Poliaci si natočili svoj film o Židoch a hriechoch minulosti. A je to presne taký vypočítavý konštrukt, skýtajúci bytostné komplexy minulé i súčasné, akého som sa obával. Zo začiatku to vyzerá veľmi nádejne - František sa po 20 rokoch vracia z Ameriky do Poľska, kde v rodnej dedine žije jeho mladší brat, ktorého žena aj deti opustili. Už od príchodu neustále cíti cudzie oči na chrbte. V úvode sa film tvári, ako by chcel dôsledne vybudovať pomalými krokmi nábeh až na buranský exploitation. Vo chvíli, keď sa začne rozvíjať zápletka a na scéne sa objavujú židovské náhrobné kamene, ustupuje pôvodný nádych čoraz neúprosnejšiemu moralizovaniu, sprevádzajúcemu detektívne odhaľovanie dlho utajovanej pravdy. Z filmu sa stáva opovrhnutia hodná politicky orientovaná, takmer didaktická snímka, ktorej účelom je zobraziť reálny súboj s nespravodlivosťou v podobe sfanatizovanej dediny, spojenej kolektívnou nenávisťou. Navyše je často film nechtene vtipný, obsahuje veľmi podivne zvolenú hudbu a v závere dosahuje absurdného tlaku na diváka v prospech posolstva a ústrednej myšlienky. "Svet je už dostatočne zlý, nerobme ho ešte horším." Toto nie je moja šálka kávy. Dve hviezdy za relatívne slušnú technickú stránku (kamera!), sympatického predstaviteľa hlavnej role a prekvapenie v podobe Zuzky Fialovej. 40% (25.08.2014)

,,Statečný Kalino, a ty statečný Kalino, pravdu chceš znát? A jsi si jistý že tě ta pravda neotráví?“  Ten příběh pogromu v Jedwabném znám už z divadelní hry  Tadeusze Słobodzianka Naše třída. Oproti této skvělé hře má film podobu jakésiho thrilleru či detektivky, v níž v roli „vyšetřujících“ vystupují dva bratři (Józef a Franciszek), mezi nimiž (kvůli emigraci jednoho z nich v 80 letech do Ameriky) jinak panují spíše napjaté vztahy. Napjaté vztahy od začátku panují i mezi Józefem a zbytkem vesnice. Musím přitom říct, že když jsem viděl obraz obilného pole se spoustou židovský náhrobků, vůbec jsem se tomu napětí nedivil a trošku jsem i dával za pravdu výtce Franciszka adresované Josefovi: „Proč se kurva staráš radši o mrtvé než o živé“. Ale jak postupně to napětí ve vesnici rostlo, mě film totálně vcucnul. A když už by se napětí dalo krájet, přišla (možná zbytečně rychle) překvapivá pointa a po ní ještě mrazivý závěrečný obraz ukřižování… Uff... (13.09.2022)