Temný případ

Ač první díl naznačuje, že by pravý detektiv mohl na poli poctivé policejní práce konkurovat jinak bezkonkurenčnímu The Wire, další díly se uberou trošku jiným směrem. Zkoumaný případ ustupuje do pozadí a seriál (jako většinu seriálů) začnou ovládat charaktery, jejich vztahy a osobní prožitky. Rusty je fenomenálně napsaná a fantasticky zahraná postava, krade si seriál pro sebe. Je nesmírně chytrý, přiměřeně asociální, ale stále zůstává lidský (na rozdíl od přikrášleného Sherlocka a vlastně i Dr. House, který je přeci jen pořád více seriálovou postavičkou, než reálným člověkem). Pomalejší tempo ve prospěch temné atmosféry je také velkým plus, dostáváme se více do hloubky, nahlížíme na duo protagonistů z rozličných úhlů i časové perspektivy. Paradoxně (malou) slabinou Temného případu je samotný případ, který oproti realistickému ztvárnění charakterů a jejich života působí spíše jako fantastická hororová povídka z minulého století. První série 9/10, druhá série 8/10 (31.03.2014)

The Long Bright Dark: V první epizodě tedy mnoho temnoty nebylo. Naopak se dostavila prvotřídní kriminálka, která ke své hutné atmosféře mnoho temnoty ani nepotřebuje. Woody a Matty jako ústřední duo rozehrává perfektní hereckou školu, která s velkou pravděpodobností bude sbírat na konci roku kvanta ocenění. Mým favoritem se prozatím stává Rust (Matty), a to díky svému názoru na lidské svědomí jako na tragický krok evoluce. 8/10 ----- Seeing Things: Perfektní úvodní titulky, ale to u HBO není žádná novinka. Jeden detail vedle druhého, stejně jako samotný děj (všiml si někdo opeřence v kostele?). Matty a Woody opět bezchybní, dokonce ještě lepší než v úvodní epizodě. Rozhovor o potomcích s detektivy téměř vrcholem dílu. Ale to by nemohl přijít vynikající odkaz na městečko Banshee v podání Lili Simmons, teď jen čekám, kdy se objeví šerif Hood. 8/10 ----- The Locked Room: Temný případ je po dlouhé době seriál, u kterého se na úvodní titulky těším stejně jako na samotný díl (což je u HBO většinou pravidlem). Rust je definitivně mou nejoblíbenější postavou a jeho navážení se do základních stavebních kamenů dnešního žití je něco, co tu v takhle kvalitním podání dlouho nebylo (po egu a tvoření potomstva je tentokráte terčem náboženství, respektive víra). 9/10 ----- Who Goes There: Poprvé se mi více líbil Woody, tentokrát do toho dává o něco více než Matty (který to tentokrát se snahou až příliš okatě přehnal) a jeho minimalistický styl je díl od dílu lepší. Navíc jeho Jordan hláška nemá chybu, tu asi od teď začnu používat. Jinak by to byla klasická epizoda, ovšem....! Ovšem to by nemohla přijít závěrečná desetiminutovka, která zase jednou smazává rozdíl mezi filmovou a televizní produkcí. Bravo. 9/10 ----- The Secret Fate of All Life: Konspirátoři všech zemí, spojte se! Tvůrci v rámci televizní tvorby vytvořili něco NEJ (jestli NEJlepší, rozhodne asi až rozuzlení a závěr, který bude muset uspokojit všechny bez rozdílu věku, náboženského přesvědčení nebo délky ochlupení prsteníčku na levé ruce), a sice NEJdiskutovanější seriál (jestli ne vůbec, tak snad od doby Ztracených).. U dalšího dílu očekávám dizertační práce, rozbory o velikosti textu minimálně 40 normostran a "rozklíčování" políčko po políčku. Seriál se stal fenoménem, ostatně jako většina věcí od HBO. 8.5/10 ----- Haunted Houses: Diváci se dočkali očekávané scény, která však pro tyto konspirátory byla jen odškrtnutou položkou, která paradoxně vyvolala další salvu ohlasů a teorií, tentokrát na téma "Kdo je větší svině", ve kterém si to mezi sebou překvapivě nerozdávají samotní aktéři Matty a Woody, nýbrž Woody a Michelle. Tak kdopak je větší svině? A kdo jí bude po závěrečném díle? 8/10 (20.01.2014)

Vševědoucí blázen Rust a myšlenkově poněkud pomalejší Marty jsou hodně zábavnou detektivní dvojicí, která dostala velmi zajímavý případ. Ovšem, kdyby se s ním mazlila o něco méně a kdyby zdlouhavé budování atmosféry nebylo na úkor děje, tak bych byl ještě o hodně spokojenější. Já bych si zkrátka dovedl představit, že ten osmihodinový seriál někdo zručný sestříhá na dvouhodinový film. Kdyby dali nůžky do rukou například mně, tak by z toho vznikl sedmiminutový kraťas bez hlavy, paty a atmosféry, což by stádo filmových kritiků jistě zahnalo do vášnivé debaty o tom, zda jsem génius či debil (pravda je někde venku). (17.09.2014)

1. SÉRIE (5/5): Absolutní seriálová špička. Skvěle napsané postavy, které se vám dostanou pod kůži, herci válí, napětím a atmosférou vás to div nezadusí a návštěvu buranského amerického jihu si připíšete na seznam toho, co chcete stihnout před smrtí. A znělka je luxus nejluxusnější. 2. SÉRIE (5/5): Ještě luxusnější znělka! Oproti první sérii tu chybí tak výrazná postava jako Rust a ani řešený, lehce nepřehledný případ korupce a pomsty nestrhne tolik jako minule. Pořád je to ale parádní scenáristická, herecká a režijní práce, se skvěle napsanými a zahranými postavami a dialogy, která díky (i když trochu mechanicky servírovaným) sugestivním leteckým záběrům města a hudbě pobublává sugestivní temnou atmosférou a občas exploduje třaskavou přestřelkou. Vince Vaughn mi jako komik nikdy nepřišel vtipnej, ale ve vážné poloze je famózní, stejně tak Farell a McAdams. 3. SÉRIE (4/5): První polovina na mě působila, jako by se Pizzolatto nasral na diváky, co žehrali, že dvojka není jako jednička, a vzal jedničku přes kopírák a narval jim ji do chřtánu. Zase dva rozdílní poldové, kteří ve třech časových rovinách pátrají po zmizelých dětech, zase jejich výslechy, zase působivá přestřelka v půli série... A až do té přestřelky to nebylo špatné, ale vlastně mi to bylo dost ukradené. Od přestřelky to ale dostalo slušný drajv a našlo se pár silných scén, včetně zajímavého zakončení, částečně ponechaného na divákovi. Případ je triviální, ale znepokojivou atmosféru má a lehce ho ozvlášťňují nápadité přechody mezi časovými rovinami. Navíc tady nejde o samotný případ, ale o to jak se promítá do vztahů vyšetřujícího detektiva (který je velmi dobře napsaný i zahraný Mahershalou Alim), jeho parťáka a manželky. (19.03.2014)

První série True Detective svou propracovaností ve všech směrech přepisovala televizní historii a bylo jasné, že nemá smysl se ji zkoušet vyrovnat. Už po oznámení tvůrců, že druhá série bude jiná, bylo jasné, že tím myslí horší. Ovšem já tuto cestu, kterou zvolil Pizzolatto, beru. Podle mě je lepší posrat nový formát, než kopírovat tu dokonalou fresku a nakonec být za lempla. Nové a znovu netradiční obsazení se sice snažilo, ale na McConaugheyho s Harrelsonem nemělo ani náhodou. McAdams je až příliš zajetá v romantických komediích a těžko se jí věří jiné polohy, Vaughn se svým jedním výrazem nudil a Kitsch to byla naprostá střela mimo. Farrell z toho nakonec vyšel jako hvězda největší. I když Pizzolatto zklamal v rovině vyšetřování případu, tak v temných koutech lidské duše má znovu silné momenty, které připomínají zlaté časy metafyzické první série, na kterou ta třetí velice stylově navazuje. 1. série: 100%, 2. série: 80%, 3. série: 90%. (01.03.2014)