Transcendence

Paní učitelko, paní učitelko, Novák se hlásí. Asi má nějaký dotaz! Možná něčemu nerozumí! A sakra, odpověď nějak nepřichází. Johnny Depp mě bohužel za posledních pět let v žádném svém filmovém výletu (Cizinec, Alenka v říši divů, Rumový deník, Osamělý jezdec) nebavil. Po letech pitvoření se zřejmě vrací k civilnímu herectví. Bohužel je to sakra nudný projev. Své představy umělé inteligence nám filmaři předhazují poměrně často. Teď se (mnou úplně tak nemilovaný) Christopher Nolan rozhodl, že dá s předstihem pod stromeček možnost debutovat svému dvornímu kameramanovi Wallymu Pfisterovi. Geniální a nutno podotknout dosti kontroverzní vědec se tu znelíbí technoteroristům, ze škrábance po kulce je pořádný problém, a tak přichází na scénu možnost uchovat vědátora naživu. Velikášské s rádoby hlubokým přesahem. Výsledkem je prázdné tlachání, které naplno odkrývá tvůrčí impotenci. Bylo mi jedno, kdo dostane klávesnicí přes hubu, jednoduše jsem se ztrácel a troufám si tvrdit, že moje chyba to nebyla. Nezbývá mi, než se holt vrátit ke svému prachobyčejnému životu. (08.07.2014)

Přinejmenším podivný scénář zabíjí slibnou myšlenku o lidském Skynetu. Pfister prezentuje krásné propracované obrazy, ale při Nolanových lekcích režie měl dávat větší pozor. Dějová linka nedrží pohromadě jak by měla, je dost zkratkovitá a chování postav je dost chaotické. Depp ale hraje po dlouhé době, celkem příjemně a povedená hudba trochu zvedá dojem. (10.07.2014)

Místní odhalovači veškerého zla i zlého veškerenstva, všech konspiračních konspirací i nojeveltórdnungů dávno vědí, kdo stojí v pozadí. Je to světové Židovstvo, sjednocené v USA, představované pak svými výkonnými složkami, tedy FBI, CIA, Texas rangery a mariňáky. A je-li onomu zámořskému Satanu nejhůře, nasadí komplet, co má, v boji proti... kupříkladu hologramu. To se pak na scénu vyřítí omlácená dodávka, pár náklaďáků ze šedesátých, spolek nepřátel interfernetů, protitankový lauf, ulitý ještě za Eisenhowera, Frýmen ve výslužbě, minomet, zabavený před lety vietnamské mládeži a šest drsoňů s kalachy. No, s tím by nám obsadili přinejmenším polovinu Sudet. Než by jim místní Indiáni přes pauzičku na menáž odtahali vše kovové do výkupen. Docela pěkné scífko, rozpočet si zakulhal, romantiky přespříliš, logiky znatelně méně. Vhodné tedy i pro hezčí polovičky lidské prdele. (23.01.2015)

Takže si ten netranscendentální zážitek shrňme. Než vědec Johnny Depp umře, vleze si jeho vědomí do počítače podobně jako Rumburak do televize a následně se propojením s celosvětovým internetem stane samozvaným CML. Sice dobře slouží lidem pomocí nanotechnologií, ale zároveň se stává jejich zlým pánem a protože není poblíž děda Drchlík, aby ho podložil, použijí se výbuchy, dělostřelecká palba a virus k jeho zastavení. No a než stačí padnout: „Už jsem se omluvil...“, je tu Pyrrhovo vítězství ekoterorismu nad pravdou a láskou.. Krásné obrazy vyprávějí hlavně ke konci docela pitomý příběh, při kterém se přetahují lanem existenciální sci-fi a povadlý melodram. Zdá se, že Nolanův dvorní kameraman trpí stejným neduhem jako občas sám pan král. Stojí s vodou po prsa v bazénu městských lázní a tváří se, že je pod ním Mariánský příkop.. No nic, alespoň že zůstanou dvě ponaučení: 1.) Pokud se lidstvo bude bát toho, čemu nerozumí, nikam se neposune, 2.) mít fotovoltaickou elektrárnu a hrát si při tom na boha lze jen u nás v České republice.. (19.12.2016)

Znáte ten pocit? Určitě ho znáte. S hlavou zabořenou do načechraného polštáře, jež voní jako čerstvě nařezané květiny, pomalu otevíráte oči a začínáte svět vnímat všemi smysly. Vrabčáci na okenní římse vytvářejí přenádherný orchestr podmanivých tónin a svěží paprsky ranního slunce proplouvají skrze žaluzie do vaší ložnice a na stěnách tvoří bujaré sluneční obrazce. Líbezná vůně kávy, jež se lne ze spodního patra až do vaší vyhřáté postele, vás definitivně probudí. Vy s úsměvem na rtech vstanete a plní energie se na špičkách prstů roztančíte uprostřed pokoje na veselou duševní árii. Dnes bude báječný den! Ovšem ještě předtím, než se zakousnete do lahodného sladkého pečiva s džemem, musíte vykonat jednu důležitou věc. Pod paži vezmete dnešní noviny a odcházíte na záchod. Začten do veskrze pozitivních zpráv začnete sveřepě tlačit a po několika pracných cvicích rektálního svěrače se ocitnete v nekonečné euforii, odlehčen, šťasten a očištěn. Vstanete, abyste spláchli, když v tom se probudíte a uvědomíte si, že ležíte pořád v posteli a jediné skutečné bylo sraní! Následující dvě hodiny se brodíte sračkama ve vlastních peřinách, z prostěradla se snažíte marně setřást všechna zaschlá hovna, když si zoufale otíráte zpocenou držku, omylem si nanesete na rty kousky hoven z podnehtů a nakonec se z toho všeho kvalitně zeblijete. Znáte ten pocit? Tak něco podobného se vám stane při sledování této poševní vulvoviny! Herecké obsazení dává tušit potenciálně vyšperkovanou zábavu a místo toho dostanete naprosté a trapné hovno. (07.05.2014)