Prokletí žlutozeleného škorpióna

Dobří herci, vtipné hlášky, kvalitní jazzová hudba, originální krimi zápletka a úsměvná romance. Škoda jen, že chvílemi filmu dochází dech (možná stálo zato udělat pár střihů navíc), proto "pouze" ty 4*. "To je pro mě opravdu novota. Jsem zvyklá na podkrovní ateliéry a jachty, na úžasné evropské milovníky, kteří mě zahrnují dárky a pozornostmi. A přesto to tu pokládám za velmi vzrušující...v této rozpadající se barabizně s krátkozrakým moulou." - "Jako bych zaslechl kompliment. Jenom zrovna nevím kde." (06.05.2010)

Skvělý film, excelentně nadabovaný, ale především výborně odehraný a napsaný. Obzvlášť luxusní bylo to jiskření mezi Helen Hunt a Allenem. Všechny Woodyho filmy jsem ještě zdaleka neviděl, ale rozhodně jich chci vidět co nejvíc, pokud jsou alespoň z části tak dobré jako Prokletí nefritového škorpióna. 90% (24.07.2013)

Woody Allen je režisérský enfant terrible. I svůj přibližně třicátý film natočil jako všechny předchozí. Opět do něj obsadil sebe a opět dokázal, že skvěle napsané dialogy jsou někdy (více než) polovinou úspěchu. Vlastně by se dalo říct, že Allen je v současnosti jedinou jistotou mezi scénáristy. Sami doufám uznáte, že napsat i po více než dvaceti letech aktivní tvorby zábavný a neotřelý příběh, zaslouží obdiv. Nejpikantnější ale je, že Woody stále vykrádá sám sebe. Avšak jen v takové míře, abychom i na jeho dalším filmu rozluštili charakteristicky allenovský rukopis. K němu neodmyslitelně patří roztěkané brýlaté pometlo v hlavní nebo vedlejší roli. V tomto spletitém kolotoči nepopiratelně inspirovaném bogartovskýmí detektivkami dojde na slovní souboje mezi pohlavími i na svůdnou femme fatale. Nechybí ani (tentokrát obzvlášť) povedený jazzový soundtrack a vše končí divokým ohňostrojem. Prokletí žlutozeleného škorpióna je retrokomedií jak má být, které se vyplatí odpustit hooodně zdlouhavý rozjezd. (Allen Prokletí považuje za svůj nejhorší film.) 85% Zajímavé komentáře: Visáč, Ony (02.01.2006)

Půvabná díla filmových návratů mohou být také něčím víc než jen oparem romantizující nostalgie. Skutečným tvůrcům nabízejí prostor pro nové pohledy, neozkoušené zorné úhly a tím pro řadu prvků, které v daném kontextu oprávněně působí až objevným dojmem. V případě ŠKORPIÓNA, komediálně pojatého návratu k někdejší tvrdé škole amerického kriminálního filmu, se oživujícím průsečíkem stává proslulý lidský i herecký fenomen Woodyho Allena. Komika, která těží ze skrytého potenciálu jinak naprosto vážných scén žánru, je podporována i perfektní výpravou, za kterou by se nemusela stydět ani třicátá a čtyřicátá léta, do jejichž zlomu je film situován. Neméně zdařile je zvládnuto jiné velké téma doby - sufražetství, které se tehdy postupně proměňovalo a klubalo do moderního feminismu (pojetí úlohy Huntové v mnohém evokuje podobně pohádkově pojaté PO ČEM ŽENY TOUŽÍ). Rehabilitace nesvalnatého, navenek zcela neatraktivního, tak trochu pořád chlapeckého mužství je dalším Allenovým přínosem, který pronikavě spoluzvyšuje diváckou přitažlivost ŠKORPIÓNA. Hbitý, rychle plynoucí děj dále zušlechťují brilantní rozhovory doslova přeplněné gejzíry neotřelých slovních gagů. Allen i ŠKORPIÓN potvrzují - pokolikáté už ? - starou dobrou pravdu: že nezáleží na zvolené formě či žánru filmu, ale na tom, zda tvůrce, který ví, co chce, je také s to svou představu realizovat. Allen do této nanejvýš výběrové společnosti vždycky patřil. A patří. (20.12.2008)

NEJVÍC NENÁVIDÍM VÁS A PAK TOHO NĚMECKÉHO VŮDCE S KNÍRKEM...JEN V OPAČNÉM POŘADÍ. Každá druhá věta filmu je hláška. Je to (vedle Darebáčků) to nejvtipnější, co jsem od Allena viděl. Opravdu nezastávám názor, že je Woody v nějaké krizi a už vůbec bych to nehodnotil z toho úhlu, že teď netočí vážnější filmy. Vzhledem k tomu, že jsem to nikdy takto striktně neodděloval, je pro mě snímek kvalitní komediální zábavou par excellence. (29.12.2005)