Není čas zemřít

Méně je nakonec více, ale chápu snahu o to, aby poslední kapitola jedné nezaměnitelné éry měla všechno. Včetně dvou Bondovek v jediném filmu. Protože tohle je drásavá součást fyzického období - a přesto je zde záporák s plánem megalomanským, že připomíná dávno zapomenuté scenáristické formy. Zároveň je to pořád série s 007 - a přesto přichází dialogy na témata, která v ní nikdy předtím nebyla. Ať se na výsledek dívám z libovolného konce, je z Času podívaná jiná, než jsem čekal. A to je právě největší výhrou i prohrou zároveň. Naráží totiž na vlastní serializaci, kdy jen horko těžko vyrovnává finále Skyfall nebo tíživou gradaci Spectre, ale i na ně na samém konci, v neudýchatelném finiši na schodech dosáhne a přinese jeden z vrcholů právě končící pentalogie. Je sice škoda, že finální hrozbou je právě Safin, který ztrácí proti hrozivosti nebo schopnostem zlosynů předchozích, ale díky tomu, že proti němu stojí Daniel Craig, se na to zapomíná o něco snadněji. Ony s přibývajícím věkem stále jemnější herecké nuance je radost sledovat. Až tak moc, že bych si tuto patnáctiletku kdykoli zopakoval jako ten nejvelkolepější seriál. Mám na to všechen čas na světě. (08.11.2021)

Ale jo. Akce je parádní a živočišná. Na rozdíl od starších Bondů je film opět syrovější a všechno to násilí jakoby opravdovější. Potěšily mne odkazy na staré bondovky, to já rád - titulky Doktor No...a hlavně hudba z filmu V tajné službě Jejího Veličenstva. Je mi naprosto jasné, proč ji tam dali...a mohl jsem zkrátka ten konec čekat už dopředu. Jinak - úvodní song otřesný - utahané nic. Sentimentu až příliš - s blížícím se závěrem to bylo na kopici kapesníků. Proslýchalo se, že budoucí 007 by mohl být černý, ale že to bude žena?....uf. Jako by nestačila Moneypenny. Přese všechno - důstojné rozloučení s důchodcem 007. Nejlepší však bylo letadlo měnící se v ponorku. Super! (20.11.2021)

Velká rozlučka Daniela Craiga je po mnoha odkladech konečně tady (lístky byl v prodeji už na loňský duben!) a v mých očích se hodně jede v nastoleném trendu z předchozí bondovky Spectre, kterou příliš v lásce nemám. Předtím jsem navíc koukal na Casino Royale a musím říct, že to je prostě jinde a zůstane nejen mou nejoblíbenější Craigovkou. Před natáčením mě hodně mrzelo, že se režie kvůli tvůrčím neshodám nakonec neujmul Danny Boyle, ovšem náhrada za něj byla více než obstojná. Cary Joji Fukunaga je vynikající režisér první kategorie, kterému se možná, ale opravdu jen možná, chce až příliš hrát Fortnite, leč nová bondovka si prošla takovými průtahy a problémy, že možná nejen Spectre, ale všechny bondovky zároveň mohou stvrdit něco podobného. Režisér Temného případu a podobných pecek je však jistý v kramflecích, ví jaké linky spojit k sobě aby nejlépe fungovaly a ve správný moment napnout či zabrnkat na emociální strunu, na mnoho diváků toto fungovat bude. Proti jeho režii nemůžu říct křivého slava, leč scénář byl pravděpodobně mnohokrát přepisovaný (docela by mě zajímalo, jak do něj zasáhla moje neoblíbená, pouze co se týče herectví, Phoebe Waller-Bridge) a i když plně chápu, že musel být mnohovrstevnatý a pečlivě uzavřít tuto éru ve společnosti všech pěti posledních bondovek, 160 minut je za mě, zvlášť o půlnoci, až příliš a nezřídka kdy mi to přišlo až zbytečně natahované a linka s Rami Malekem, který je tu až překvapivě málo, mě vůbec ničím nezaujala a přišlo mi jenom, že se Bond přesouvá všude možně po světě, láká na svůj product placement a občas se potká s nějakou novou postavou, jež je tu až povážlivě nevyužitá a pak už se neobjeví (proč tu vůbec byla Ana de Armas? Fakt jen kvůli jedné dějové lince, kde se hodně střílelo? I když byla cool). Není čas zemřít je dobře natočený film, emoce o nějakém odchodu to ale ve mně nevyvolalo (Na to, že je to mega dlouhé, tak samotný konec je za 5 minut odbytý, wtf?) a že bych měl touhu to v brzké době vidět znovu se také říci nedá. (30.09.2021)

S Boylem jsme mohli mít "novou studenou válku", místo toho máme obskurního Lutsifera (!) v Jedovaté zahradě, který chce zničit svět prostřednictvím nanobotů. Chápu, že Bond nemusí být seriózní, což tady stvrzuje nečekaně uvolněný Craig, ale uvést v roce 2021 po časových kejklích v Tenetovi a splétání dějů v libovolné Mission: Impossible něco tak scenáristicky líného a rutinně zrežírovaného, kdy je divák vždy několik kroků před postavami (ano, na tom ostrově se ASI něco děje), mi přijde jako už opravdu příliš velké retro. Ten film si toho asi je vědom, takže si musí vypomáhat vyhroceným, na můj vkus trochu potupným rodinným melodramatem, po němž jsem ještě víc docenil, jak si střeba Skyfall poradilo s loučením M, nebo Spectre s "prázdnotou" svého protagonisty. Za tohle by ale měli dostat producenti Cifrou přes kule. (29.09.2021)

V olbřímí stopáži se ukrývá jedna celovečerní bondovka, která má skvělou akci, funguje v emocionální rovině a obsahuje nejednu pasáž řadící se k tomu vůbec nejlepšímu (nejen) z Craigova období. Zádrhel je, že se v té stopáži nachází ještě celá jedna celovečerní bondovka. Zdlouhavá, plná vaty i přes koleno lamaných uzavírání linií po Mendesovy, se záporákem do počtu a v nic nosného neústících náznaků. Solidní loučení, ale nikoli památné. Bezezbytku platí, že méně by bylo více. Mnohem více. (30.09.2021)