Není čas zemřít

"Dělej, že to bylo složitý." Bylo to dobrý, ale dost mi v tom chyběl Bond. Takovej ten týpek, co hravě přepere právě vybuchující nukleární hlavici a ještě přitom s lehkostí přivede k orgasmu středně velkej sultánův harém. Místo toho jsem potkal trošku odkvetlejšího světáka, kterej sice pořád protřepává a nemíchá, ale jinak je spíš tak nějak zlomenej a bez sarkasmu. Taky bondgirl patřila k tomu nejslabšímu, v čem se za 60 let James (nula nula kolik?) šťoural, ale tuhle chybku částečně napravila agentka Paloma se svým třítýdenním výcvikem. Taky příležitostná akce byla poměrně svižná a zábavná. Nicméně pokus vymámit ze mě slzu nad osudem nesmrtelnýho agenta považuju za hodně nepovedenej. (09.10.2022)

Ale jo. Akce je parádní a živočišná. Na rozdíl od starších Bondů je film opět syrovější a všechno to násilí jakoby opravdovější. Potěšily mne odkazy na staré bondovky, to já rád - titulky Doktor No...a hlavně hudba z filmu V tajné službě Jejího Veličenstva. Je mi naprosto jasné, proč ji tam dali...a mohl jsem zkrátka ten konec čekat už dopředu. Jinak - úvodní song otřesný - utahané nic. Sentimentu až příliš - s blížícím se závěrem to bylo na kopici kapesníků. Proslýchalo se, že budoucí 007 by mohl být černý, ale že to bude žena?....uf. Jako by nestačila Moneypenny. Přese všechno - důstojné rozloučení s důchodcem 007. Nejlepší však bylo letadlo měnící se v ponorku. Super! (20.11.2021)

Jedno je jasný, takovýchto filmových koncertů za rok moc nezažijeme. Pár hodin po premiéře se ve mně pořád ještě ozývají dozvuky, a tak vím, že je tady něco moc dobře. Dostatečně bondovsky cool, dostatečně napínavý, vizuálně velkolepý a překvapivě ještě plný emocí. Navíc to krásně splňuje to, co si žádá dnešní doba, aniž by to diváka otrávilo. (19.10.2021)

Neříkám poslední slovo, 3 mi přijdou málo, protože jsem si to relativně užil v daném momentu a ani příliš necítil tu délku. Je to v mnoha ohledech strašně přihlouplé, Malekovy monology jsou něco šíleného a Bondova "rodina", kvůli níž je ochotný obětovat vše, je neskonale nudná. Většina "chyb" je ale v rámci žánru snesitelná a mnoho takových, které bych považoval za neodpustitelné, bych vyjmenovat nedokázal. Zároveň to ale příliš nepřekvapuje na nenachází zajímavá řešení. Pokud Spectre bylo selhání neskromně fascinující ambice, je No Time To Die účinné naplnění skromné ambice. Já se vždycky přikloním k tomu prvnímu.  Celý film působí dojmem, že opatrně recykluje předchozí filmy téhle 007 epochy (někdy protiřečícím si způsobem) jen proto, aby se Craig mohl rozloučit - jako by existovala nějaká potřeba, aby se bondovský herec najednou "loučil". Není třeba! Další! PS: Jak kontroverzní je tvrzení, že když se na to podívám z odstupu, tak žádní dva Bondové k sobě nemají tak blízko jako Brosnan a Craig? Craig má o něco míň nadsázky a o něco víc kontinuity, ale v obou případech jde o sebereflektivní tázání se po místě Bonda v dnešní společnosti, které nemá žádnou jasnou odpověď, tak se série radši opájí odkazy na vlastní minulost. Myslím, že když si vezmu jakoukoliv jinou dvojici Bondů, najdu mezi nimi víc rozdílů než mezi Craigem a Brosnanem (snad jen Dalton a Craig, i když Dalton toho nestihl dost, aby to bylo jasné), což nepůsobí, že by mohlo být správně, když si vezmu, jak moc se Craigův nástup tvářil, že staví Brosnana na hlavu a 007 vstupuje do nové éry. Přitom jsme teď ve stejném bodu, na jaký si stouplo Zlaté oko. (29.09.2021)

Méně je nakonec více, ale chápu snahu o to, aby poslední kapitola jedné nezaměnitelné éry měla všechno. Včetně dvou Bondovek v jediném filmu. Protože tohle je drásavá součást fyzického období - a přesto je zde záporák s plánem megalomanským, že připomíná dávno zapomenuté scenáristické formy. Zároveň je to pořád série s 007 - a přesto přichází dialogy na témata, která v ní nikdy předtím nebyla. Ať se na výsledek dívám z libovolného konce, je z Času podívaná jiná, než jsem čekal. A to je právě největší výhrou i prohrou zároveň. Naráží totiž na vlastní serializaci, kdy jen horko těžko vyrovnává finále Skyfall nebo tíživou gradaci Spectre, ale i na ně na samém konci, v neudýchatelném finiši na schodech dosáhne a přinese jeden z vrcholů právě končící pentalogie. Je sice škoda, že finální hrozbou je právě Safin, který ztrácí proti hrozivosti nebo schopnostem zlosynů předchozích, ale díky tomu, že proti němu stojí Daniel Craig, se na to zapomíná o něco snadněji. Ony s přibývajícím věkem stále jemnější herecké nuance je radost sledovat. Až tak moc, že bych si tuto patnáctiletku kdykoli zopakoval jako ten nejvelkolepější seriál. Mám na to všechen čas na světě. (08.11.2021)