Oculus

Po podprůměrným Absentia jsem Flanaganovy moc šancí nedával, a navíc den předtímhle jsem zkoukl Lord of tears na který jsem se neskutečně těšil a nakonec mě taky zklamal, takže jsem od moderní duchařiny už moc nečekal. Nakonec jsem si ale musel dát facku. Tohle je rozhodně jeden z nejlepších hororů za posledních 5 let. (což s porovnání s konkurencí není moc těžký). Je pravdou že dvě věci mě teda taky celkem zklamaly a to začátek který mi přišel roztahaný a asi dvakrát sem se přistihl jak se mi klíží oči. A druhá věc je konec který ať působí dobře tak jsem čekal větší finále. Nicméně tenhle film u mě vyhrál díky tomu že jakkékoliv lekačky tu jsou minimální, asi tak 2, a film se soustřeďuje spíše na hlavní dvojici která je parádně jak napsaná tak sehraná. Atmosféra filmu jen houstne a některé scény byly opravdu mindfuck, Tak o 10 minut zkrátit a nebál bych se dát 5*, takhle dávám hodně silný 4*. (30.06.2014)

Kvůli mimořádné působivosti s radostí odpouštím libovolné chybičky a nedokonalosti - a to hlavně díky tomu, že film velmi chytře vypráví o hrůze výsostně filmovými prostředky. Dramaturg ve mně celou dobu tetelil blahem, jak to bylo poskládané, prostý divák se bál tak, že ani nemohl mít nohy na podlaze, aby po nich náhodou něco nešmátlo, fatalista ocenil, že i u tatínka, i u maminky nakonec zvítězil rodičovský pud nad jakýmkoliv démonem, a fanoušek Möbiovy pásky opět poznal, jaké to je dojít po jiné cestě do stejného místa. Velkým plusem jsou potom okolnosti, za jakých jsem film viděla. (08.06.2014)

Jejich otec nebyl vrah. Byl, stejně jako ostatní, obětí nadpřirozené síly v historickém zrcadle. Kde jsou ty časy, kdy vraždili pomatení psychopaté. Když se někdo začne chovat podivně, vyjde to k diváckému uspokojení jen málokdy. Skutečně kvalitních duchařin je v posledních letech zoufale málo, tahle je hodně zaměřená na postavy, kterým se zlo ze zrcadla postupně dostává pod kůži, a těžko rozlišují, co je realita a co zmatky v hlavě. V druhé polovině jsem ztrácel pozornost, vstupování retrospektivního děje už to nějak nezachránilo. A herci mě prakticky neoslovili!! (10.06.2014)

Po nedoceněných Střepech v hlavě další výživná zrcadlová věc (dlužno podotknout, že ptákovina s Kieferem Sutherlandem kope druhou ligu). Bubáci neotálejí s příchodem a jdou se seznámit s divákem hned v první minutě (aniž by jim to později ubíralo na děsivosti) a ultimátní zdroj všeho zla, charismatické starobylé zrcadlo, nedává lidským pohůnkům sebemenší šanci k nádechu. Jednoduše, tentokrát se nehraje o to, jak a kdy bude nepřítel poražen, ale zda dovolí obětem alespoň trochu té falešné naděje. Je fajn, že se tvůrci vybodli na lekačky i přímočaré běsnění a budují ZLO pěkně postaru, neobjasňují jeho původ, podrývají možnosti jeho porážky a dávají příslib rozvíjení mytologie (prasklina v zrcadle) - tady bych pokračování s nástavbou uvítal. A je tu dokonce funkční práce s postavami! V hlavní roli jinak schopné prolínání dvou časových rovin, minimalistická abstraktní hudba a supertěžká bezvýchodná atmosféra. Dobrý to bylo. A zlý. (04.06.2014)

Súrodenci s nejednoznačným náhľadom na tragédiu z minulosti, ktorá pripravila o život ich rodičov, sa ocitajú v dome so starým zrkadlom, v záujme experimentálneho zistenia - či má, alebo nemá vražedné chúťky a nadprirodzenú silu. Parádička; očakávania, ktoré som k tomuto mal boli približne naplnené a Mike Flanagan je talent, čo svoj niekoľko rokov starý, poloamatérsky kraťas Oculus pretvoril na skvelý moderný horor, ktorý je nielen desivý (konečne poriadne zimomriavky, mega atmosféra a funkčné ľakačky), ale aj premyslený, zaujímavý, kvalitne natočený a s hororovou „mirror“ témou to dokonca zvláda lepšie než môj najobľúbenejší režisér Alexandre Aja. A hoci mám Flanaganovu "Absentiu" aj tak o malý kúsok radšej, je pre mňa "Oculus" zatiaľ najlepším hororom z tohtoročnej úrody. (24.05.2014)