Kdysi byli bojovníky

Nikdy som nevidel film, ktorý obsahuje toľko násilia a krutosti, a zároveň je tak neuveriteľne emočne nasiaknutý. Smiech, pohoda, hnev, rozhorčenie, smútok a nespočetné množstvo rozdielnych emočných pochodov speje k záveru, po ktorom je možné, že to všetko dostanete zo seba von len pomocou sĺz. Tamahori dostal do rúk časované bombu, v podobe scenára i hercov, ktoré vybuchovali každou jednou scénou. Film dokonale vykresľuje, ako môže alkohol zničiť rodinu. V kontakte s nadradenosťou, ktorú v sebe nesie hrdý a neústupný otec, sa stáva totiž násilnou a beštiálnou hrozbou aj pre tých najbližších. Je smutné pozerať sa na udalosti, ktoré sa v tomto príbehu odohrávajú, a i keď to nenapíšem ako prvý, po filme sa mi môj život naozaj zdal ako rozprávka. Herci hrali s vášňou a vo výsledku je to cítiť. Temuera Morrison je vo svojej úlohe absolútne stopercentný, a asi ešte nikto tak presvedčivo nedokázal znechutiť svoj charakter postavy ako to dokázal práve on. V niektorých vyhrotených scénach som mal chuť roztrieskať monitor. Keby sa ma niekto pýtal na rebríček najhrôzostrašnejších filmových postáv, tak by som popri postavách ako Freddy Krueger, či Darth Vader určite spomenul aj meno Jake Heke. 95%. (25.11.2009)

Kvalitatívne brutálne rozkolísaný Tamahori (Boss, Na ostrie noža, xXx: Nová dimenzia, Ako pavúk, Next, Dnes neumieraj) si servítku pred ústa nedáva a kto v jeho filme nie je závislý od drog, ten je aspoň v gangu, násilnícky psychopat, pedofil alebo žena trpiaca primitívneho manžela, ktorý si jej hlavu mýli s boxovacím vrecom. Všetci herci sa snažia, ale najviac pozornosti, hoci negatívnej, na seba strháva Temuera Morrison, ktorý sa z drsného sympaťáka mení na magora. Film mi pripadal nesympatický a nepríjemný. Viem, že tento typ príbehu nemá byť príjemný a sympatický, ale toto ma proste nebavilo. Scenár žiadny zázrak (bleskový prerod psychicky totálne zlikvidovanej rodiny v pohodičkovú famíliu nezáväzne žartujúcu pri večeri). (01.12.2016)

Drsný, syrový a krutý film, jak se zde o něm zmiňují ostatní uživatelé, to určitě je. V mnoha ohledech připomíná Kult hákového kříže, ale narozdíl od něho na plné hodnocení tento kousek nemá. Je to prostě jedna drsná sonda do osudů jedné maorské rodiny. Poutavé to určitě je, ale ničím výjimečné. Asi jsem čekal v závěru ještě něco víc. 80% (10.03.2011)

Když jsem do tohoto filmu šel, věděl jsem, že to nebude divácky příjemný zážitek a čekal jsem něco drsného, ale tohle jsem opravdu nečekal. Once Were Warriors je opravdu hodně, hodně, hodně silné drama z prostředí Nového Zélandu. Drama, které se zaměřuje na lidi a jejich slabosti (alkohol), naděje ("snad se můj manžel změní a přestane mě bít") a jejich původ (zde se dozvíme, proč se film jmenuje tak, jak se jmenuje a že nejsou bojovníci jako bojovníci). Lee Tamahori vytvořil silný film, který se mu doteď nepovedlo překonat a nedivím se mu, dokonce mu to ani nebudu vyčítat, protože takovýhle film se nepovede každým rokem… Na syrovosti tomuto filmu hodně přidávají herci (většina z nich do té doby prakticky nestála před kamerou) kteří jsou neskuteční. Speciálně Temuera Morrison (mnohým známý jako Jango Fett z Star Wars II. - Klony útočí) podal neskutečný výkon. Na začátku vypadal jako sympaťák, pár minut na to jsem ho opravdu nenáviděl a před koncem filmu jsem ho (svým způsobem) pochopil. Opravdu neskutečný výkon v opravdu neskutečném a nevšedním filmu. 100 % dávám bez váhání, ale opravdu nevím, jestli si kdy budu chtít tuhle depresi dát znovu… (28.07.2011)

Velice syrové, a vzhledem k tématu depresivní drama. Jenže jde o vhled do duše Maorů, kteří kdysi byli bojovníky, patřila jim celá země, a dnes z nich jsou trosky, nejsou nic. Zbývá jim jen držet pusu a krok, a maximálně se tak opít a někoho zmlátit. O co horší je to u rodičů, jak to asi může vypadat u jejich dětí, postižených touto rodinnou a neustále s sebou nesenou kletbou? Lee Tamahori neskutečně sugestivně vtáhl do světa, který je nám cizí, ale přibližíl nám ho, jak jen to šlo. (15.02.2016)